Nízký Jeseník a Oderské vrchy, Ostravská pánev a Opavská pahorkatina - turistika a levné ubytování v Nízkém Jeseníku

Nízký Jeseník. Z geomorfologického hlediska se jedná o jeden z podcelků České vysočiny. Průměrná výška geomorfologického celku Nízký Jeseník činí sice jen 483 metrů a střední sklon svahů 5° 14´. Přesto mají některé části této oblasti horský charakter. Nízký Jeseník dosahuje rozlohy 2 894 km², což z něj činí plošně největší geomorfologický celek České republiky.

Nízký Jeseník, vymezení pohoří a geologie

Na území Nízkého Jeseníku (resp. na jeho okrajích) se dotýkají Česká vysočina, Západní Karpaty a Středoevropská nížina. Celá oblast Nízkého Jeseníku má charakter pahorkatiny, jen v západní části má charakter vrchoviny s maximální nadmořskou výškou okolo 800 metrů. Reliéf je poměrně plochý a nepříliš členitý. Pouze v některých oblastech se objevují hlubší průlomová údolí.

Nejvyšším vrcholem Nízkého Jeseníku je Slunečná (800 m). Objevují se však i další výrazné vrcholy jako Červená hora (749 m), Velký Roudný (780 m) či Fidlův kopec (680 m). V některých oblastech se objevují nápadné vyvýšené kupy jako Jedová (633 m) nad obcí Pohořany či četné vyvýšeniny v Brantické vrchovině JZ od Krnova.

Od západu je Nízký Jeseník ohraničen Hrubým Jeseníkem, na východě Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou. Na severu sousedí Nízký Jeseník s Opavskou pahorkatinou a na východě s Ostravskou pánví.

Nízký Jeseník, geomorfologické členění

Nízký Jeseník se dělí na celou řadu samostatných podcelků. Jsou to Stěbořická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina, Slunečná vrchovina, Brantická vrchovina, Domašovská vrchovina a Tršická pahorkatina. Posledním podcelkem jsou Oderské vrchy, které popisuji samostatně níže.

Geologicky je celá tato rozlehlá oblast neobyčejně pestrá. Přestože je prěvážná část Nízkého Jeseníku tvořena břidlicemi či dalšími usazenými horninami, nalezneme tady i horniny vyvřelé, především v okolí sopečných kuželů jako jsou Venušina sopka, Velký Roudný, Malý Roudný či Uhlířský vrch v oblasti Bruntálské vrchoviny.

Místy nalezneme nánosy v podobě písků a štěrků. Na severním okraji Nízkého Jeseníku jsou patrné stopy pevninského zalednění. Oblast je bohatá na minerální prameny, z nichž je obchodně známá uhličitá kyselka Ondrášovka, která se stáčí v Ondrášově u Moravského Berouna.

Pohoří je odvodňováno řekami Odra, Opava, Ostravice, Budišovka, Moravice a některými dalšími. Z toho především Moravice patří k vodácky oblíbeným tokům.

Nízký Jeseník, turistická mapa

• Nízký Jeseník na větší mapě

Nízký Jeseník, klimatické poměry

Klimaticky se Nízký Jeseník začleňuje do mírně teplé oblasti s dlouhým a teplým létem a chladnou zimou, jen oblast nejvyššího vrcholu Slunečné patří do chladné klimatické oblasti. Sněhová pokrývka se udrží obvykle jen po krátkou část roku.

Příjemné ubytování v této oblasti nabízí Penzion Ruth s kapacitou 30 lůžek: Dolní Moravice 126, 795 01 Rýmařov, tel.: +420 720 678 720, 777 690 719, e-mail: triska30@seznam.cz. Cena ubytování mimo sezónu 250 Kč/os/den, v letní sezóně 280 Kč/os/den a v zimní sezóně 300 Kč/os/den.

Oderské vrchy

Oderské vrchy jsou jedním z podcelků rozsáhlého pohoří Nízkého Jeseníku. A protože se na území Oderských vrchů nachází velké množství turisticky atraktivních cílů a od zbytku Nízkého Jeseníku jsou Oderské vrchy poměrně ostře odděleny horním tokem řeky Odra a Smilovského potoka (přítok řeky Morava), uvádíme Oderské vrchy samostatně.

Oderské vrchy jsou jihovýchodní části Nízkého Jeseníku. Přibližně jsou vymezeny městy Lipník nad Bečvou, Odry, Fulnek a Libavá. Oderské vrchy jsou posledními výběžky České vysočiny, které jsou Moravskou bránou odděleny od výběžků Západních Karpat.

Oblast Oderských vrchů skýtá řadu atraktivních turistických cílů jakou jsou bývalé vodní mlýny či, a to především, větrné mlýny. Vždyť oblast Oderských vrchů byla v minulosti díky vhodnému vzdušnému proudění oblastí s velkým množstvím větrných mlýnů, které se říkalo Moravské Holandsko. Nezmínit nelze ani Potštátské skalní město s četnými skalisky jako Čertova kazatelna, Trpasličí domek, Kamenná vrata, Jelení skok či Svatební kámen.

Opavská pahorkatina

Opavská pahorkatina je jediným celkem Slezské nížiny (Nizina Śląska) na našem území. Slezská nížina (dříve Oderská nížina) zasahuje na Opavsko a Hlučínsko od našich severních sousedů. Opavská pahorkatina se dělí na na dva podcelky - Poopavskou nížinu a Hlučínskou pahorkatinou.

Opavská pahorkatina je na východě ohraničena Ostravskou pánví a na jihu a západě Nízkým Jeseníkem. Severní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Nejvyšším vrcholem Opavské pahorkatiny, jejíž výška se pohybuje v rozpětí 100 - 315 m, je Almín kopec, nejvyšší vrchol Hlučínské pahorkatiny. Některé zdroje uvádějí nejvyšším bodem Opavské pahorkatiny Přední Cvilínský kopec (340 m), jenž však podle mapy "Vyšší geomorfologické jednotky České republiky" s doprovodou publikací (na straně 37) jednoznačně patří do geomorfologického celku Nízkého Jeseníku.

Opavská pahorkatina, geomorfologické členění na podcelky a okrsky

Ostravská pánev

Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) geomorfologicky náleží do oblasti Severních Vněkarpatských sníženin a subprovincie Vněkarpatské sníženiny. Nejvyšším vrcholem tohoto geomorfologického celku je vrch Kouty (333 m). Avšak člověkem uměle navršená halda Ema (ema - Terezie) dosahuje výšky 334, takže je otázkou, který vrch považovat za nejvyšší.

Ostravská pánev je hustě obydlenou oblastí, na které je velice znatelný vliv tzv. antropegnní činnosti. Především v souvislosti s těžbou uhlí (návozy hald). Ostravská pánev je ale poznamenána vedle těžby uhlí i těžkým průmyslem, jenž má negativní vliv na zdejší životní prostředí. Největší aglomerací je město Ostrava. Dále na území Ostravské pánve leží města Bohumín, Orlová, Rychvald, Karviná a Havířov. Přitom část Havířova již leží na území Podbeskydské pahorkatiny.

Ostravská pánev, geomorfologické členění

Ostravská pánev, vymezení oblasti a přírodní poměry

Ostravská pánev je na západě ohraničena výběžky Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku, na severozápadě Moravskou bránou a na jihu a jihovýchodě Podbeskydskou pahorkatinou. Na severu a východě je Ostravská pánev ohraničena státní hranicí s Polskem. Celá oblast tak leží na styku Západních Karpat a Českého masívu.

Ostravská pánev hydrologicky náleží do povodí řeky Odra, která za Bohumínem, na státní hranici s Polskem přibírá vody řeky Olza (Olše).

CHATA MALÝ ROUDNÝ	BEZRUČOVA VYHLÍDKA
Malý Roudný Bruntálská vrchovina Detail ubytování …	Hradec nad Moravicí Nízký Jeseník Detail ubytování …
Cena 0 Kč	Cena 0 Kč
PENZION MOTÝLEK
Vřesina Ostravsko Detail ubytování …
Cena od 295 Kč