Pieniny

Pieniny - svět skal, lesů a kaňonů, turistika a turistické trasy, příroda, fauna a flóra, počasí a mapa, turistické chaty a levné ubytování v Pieninách

Pieniny představují asi 30 kilometrů dlouhý horský celek, jenž je součástí úzkého Bradlového pásma Západních Karpat. Bradlové pásmo vystupuje na pomezí Vnitřních a Vnějších Západních Karpat jako úzký pás odolných vápenců a dolomitů druhohorního stáří. Pieniny mají celkovou rozlohu asi 100 čtverečních kilometrů a leží na území Polska a Slovenska. Polsko a Slovensko se přitom o Pieniny podělily přibližně stejným dílem.

Pieniny, geologická stavba

Převážná část Pienin je tvořena především vápenci, které jsou v některých partiích mohutně zvrásněny a nad okolní reliéf vystupují v podobě mohutných bíle zářících bradel. Pieniny mají vedle povrchového krasu samozřejmě i kras podzemní, takže se tady objevují četné jeskynní systémy. Jen pro příklad si uveďme jeskyni Aksamitka a Zbojnickou jeskyni v části Haligovské skály.

Nejznámější a nejnavštěvovanější oblastí v Pieninách je zcela určitě Prielom Dunajce, který leží mezi Szczavnicou Niźnou a Červeným Kláštorem, kde si Dunajec vyhloubil klikatou cestu napříč pohořím. Těchto pět meandrů Dunajce patří k nejkrásnějším partiím celých Pienin.

Pieniny, geomorfologické členění

Pieniny se dělí na tři základní části. Jsou to tzv. Spišské Pieniny s nejvyšším vrcholem Branisko (879 m), Střední Pieniny či jen zkráceně Pieniny s nejvyšším vrcholem Trzy korony (982 m) a Malé Pieniny s nejvyšším vrcholem Vysoké Skalky (1 050 m), které jsou zároveň nejvyšším vrcholem celých Pienin.

Pieniny, mapa s body zájmu

• Pieniny na větší mapě

Pieniny, přírodní poměry

Z dalších významných vrcholů si uveďme vrcholy Vysoká (1 014 m), Durhaszka (935 m), Plašná (889 m), Holica (824 m), Sokolica (747 m) a snad nejznámější Trzy korony (982 m). Trzy korony představují ale celkem pět vrcholů Jsou to Okraglica (982 m), Plaska skala (950 m), Nad Ogródki (940 ), Pańska skala (920 m) a Niźnia Okraglica. Pieniny sousedí na jihu se Spišskou Magurou, na východě s Ľubovnianskou vrchovinou.

Hydrologicky patří Pieniny do povodí Baltského moře. Většinu povrchové vody přitom sesbírá samotný Dunajec. Klimaticky jde o mírně teplou oblast, vyšší polohy pak patří do chladné klimatické oblasti. Roční úhrn srážek činí 700 až 1 100 mm a závisí především na nadmořské výšce a zčásti i poloze dané lokality.

V roce 1967 byly Pieniny vyhlášeny národním parkem (PIENAP) o rozloze pouhých 2 125 ha. PIENAP je tak rozlohou nejmenším národním parkem na Slovensku. Od roku 1932 byly Pieniny přírodní rezervací. Na polské straně Pienin se nachází Pieninski Park Narodowy (PPN), který byl vyhlášen již v roce 1932. Fauna a flóra oblasti jsou velice bohaté, objevují se tady četné teplomilné druhy.

Nesmíme zapomínat ale ani na historické památky a folklór. S ním se můžete blíže seznámit během Zamagurských folklórních slavností v červenci. Z historických památek uveďme například hrady Czorstyn a Niedzica na polské straně Pienin, které vedle Prielomu Dunajce a plavby na pltích patří k největším turistickým lákadlům této oblasti.

» Nejnovější články, archiv