Strážovské vrchy - přírodní poměry, turistika a turistické trasy, hrady, jeskyně, fauna a flóra, turistické chaty a útulny, levné ubytování ve Strážovských vrších

Strážovské vrchy jsou rozsáhlým jádrovým pohořím Tatransko - fatranské oblasti. Poněkud zjednodušeně řečeno připomínají svým tvarem rejnoka. Na jihu jsou Strážovské vrchy ohraničeny Podunajskou pahorkatinou, na západě Považským Inovcem a Považským podolím, na severu sousedí se Súlovskými vrchy a Žilinskou kotlinou a konečně na východě s Malou Fatrou a Hornonitrianskou kotlinou.

Strážovské vrchy, geomorfologické členění

Toto pohoří s velice složitou stavbou a rozlohou okolo 900 km² se dělí na čtyři základní podcelky. Jsou to Zliechovská hornatina, Nitrické vrchy, Trenčianska vrchovina a Malá Magura. Přitom jednotlivé podcelky se ještě dále dělí. Zliechovská hornatina na 10 skupin - Strážov, Belianskou vrchovinu, Temešskou vrchovinu, Zliechovskou kotlinu, Belianskou kotlinu, Čičmianskou kotlinu, Javorinku, Basky, Slatinskou brázdu a Kňaží stôl.

Nitrické vrchy se dělí na 6 skupin - Suchý, Kšinianskou kotlinu, Rokoš, Rokošské predhorie, Vestenickou bránu a Drieňov. Trenčianska vrchovina se dělí na dalších 6 skupin - Ostrý, Holázne, Teplickou vrchovinu, Butkovské bradlá, Porubskou brázdu a Butkovskou brázdu. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Strážov (1 213 m).

Strážovské vrchy, reliéf a geologická stavba

Strážovské vrchy se vyznačují velkou členitostí reliéfu a poměrně komplikovanou stavbou. Nemá souvislý hřeben, ale je řadou údolí rozčleněno do poměrně izolovaných hřebenů. Na stavbě pohoří se podílí velké množství různých hornin. Krystalické jádro, které je nesouměrně vysunuto k východu, je budováno granitoidy a krystalickými břidlicemi. Ty vystupují především v oblastech Suchého a Malé Magury. Velká část je ale budována druhohorními sedimenty - vápenci, pískovci a břidlicemi, dolomity i slínovci.

Severní okraj pohoří je pak budován převážně křemenci, vápenci, břidlicemi a pískovci manínského, krížňanského, chočského i strážovského příkrovů. Přitom geologická stavba má zásadní vliv na výsledný reliéf pohoří. Zatímco na krystaliniku se vytvořil hladce modelovaný reliéf, na měkkých, převážně břidlicových horninách vznikly exogenními vlivy kotliny s pahorkatinným charakterem a brázdy.

Na dolomitických a vápencových horninách vznikly strmé skalní vyvýšeniny, bradlové útvary a příkrovové trosky, které jsou často rozčleněny úzkými kaňonovitými dolinami. Na tyto horniny se váže i podzemní kras, který však nedosahuje nijak závratných rozměrů - Mojtínsky a Teplicko - slatinský kras.

Reliéf Strážovských vrchů díky své neobyčejné členitosti vykazuje nejen znaky pahorkatiny (výškové rozdíly 31 až 100 m), vyšší pahorkatiny (101 až 180 m), ale i vrchoviny (181 - 310 m), hornatiny (311 až 470 m) či vysočiny (471 až 640 m).

Strážovské vrchy, mapa s body zájmu

• Strážovské vrchy na větší mapě

Strážovské vrchy, vodstvo a minerální prameny

Turistický průvodce

Považský Inovec je poměrně málo známým pohořím. Přesto pohořím velice zajímavým a turisticky nanejvýš atraktivním. Alespoň jeho část. Například zříceniny hradu Beckov, Tematín či Topolčanského hradu
k nim patří. Podobné přívlastky si zaslouží i Strážovské vrchy. Většina turistů se spokojí s výstupem na Strážov či Vápeč, přitom tady existuje řada dalších fantastických vápencových vrcholů «

Severní a západní část pohoří náleží do povodí Váhu, východní a jižní část pak do povodí řeky Nitry, která pramení na jižním okraji Malé Fatry kousek pod Fačkovským sedlem. Nejvýznamnějšími přítoky Nitry jsou Tužina, Chvojnica, Nitrica a Bebrava. Nejvýznamnějším přítokem Váhu je Rajčianka, která odvodňuje severní svahy pohoří. Dále pak Pružinka, Slatinský potok a Teplička.

Významné jsou i podzemní zdroje vody. V místech zlomů vyvěrá řada minerálních a termálních pramenů. Například v Bojnicích a Trenčianských Teplicích. Bojnické prameny dosahují teploty 47,6 °C, v Trenčianských Teplicích pak mají prameny teplotu až 40,2 °C.

Strážovské vrchy, klimatické podmínky

Podnebně patří Strážovské vrchy do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami 7 až 8 °C a úhrnem srážek od 700 do 1000 mm. Jen ve střední části pohoří je poněkud chladnější klima a průměrná roční teplota tu činí 5 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 15 až 18 °C, naopak nejstudenějším měsícem je leden s teplotami -3 až -6 °C.

Souvislá sněhová pokrývka se udrží průměrně 80 až 120 dní. Délka trvání sněhové pokrývky je značně závislá na expozici oblasti i nadmořské výšce. Obecně platí, že se délka trvání sněhové pokrývky prodlužuje o 9 dní na 100 metrů výšky. Díky značně protáhlému tvaru pohoří ve směru SV - JZ a značným rozdílům reliéfu jsou ovšem klimatické podmínky v jednotlivých částech pohoří poněkud odlišné.

Jižní část pohoří je výrazněji ovlivňována teplejším klimatem sousední Podunajské pahorkatiny, zatímco severní oblasti klimatem chladnějších sousedních oblastí. To se projevuje průměrným počtem letních dní (s teplotami nad 25 °C) v rozmezí 20 až 30. V zimním období se může objevit inverzní ráz počasí, především v oblasti Žilinské kotliny. Teplotní rozdíly mezi jednotlivými vzduchovými hmotami mohou činit i více jak 10 °C.

CHATA NA BASKE	CHATA HOMOLKA
Baske Strážovské vrchy Detail ubytování …	Chata Homôlka 972 28 Valaská Belá Detail ubytování …
Cena 80 Sk	Cena od 300 Sk
BOUDA POD OSTRÝM VRCHEM	PŘÍSTŘEŠEK POD VÁPEČEM
Ostrý vrch Trenčianská vrchovina Detail ubytování …	Oblast Vápeče Strážovské vrchy Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR

Strážovské vrchy, fauna a flóra

Fauna této oblasti je podobně jako v okolních pohořích neobyčejně bohatá. Vyskytují se tu nejen všechny velké šelmy karpatských lesů, ale i množství lovné zvěře. K ní patří jelen, srna, divoké prase i muflon. Muflon ale tady byl, podobně jako v sousedních Súlovských vrších, vysazen uměle.

Podobně jako fauna je pestrá i zdejší flóra. Nejvýznamnější chráněnou složkou je vápencová flóra, která tady našla velkou řadu vhodných stanovišť. I v tomto pohoří dochází k míšení teplomilných (panonských) rostlinných druhů tak i horských či vysokohorských druhů. Řada teplomilných (horských) druhů tady má severní (jižní) hranice svého rozšíření.

Ve Strážovských vrších bylo dosud popsáno 27 druhů plně chráněných rostlin a 3 druhy částečně chráněných rostlin. Na vhodných stanovištích se vyskytuje velká řada karpatských či západokarpatských endemitů a subendemitů. Jsou to například koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), kostřava tatranská či dřípatka karpatská (Soldanella carpatica) a některé další.

Velká část území pohoří je porostlá lesy. Převažujícími přirozenými porosty jsou bučiny a jedlové bučiny, objevují se ale i četné další druhy dřevin. V jižních částech pohoří jsou významnými porosty dubu. Nejen pro velkou druhovou rozmanitost místní fauny a flóry, ale i z důvodů ochrany četných významných geomorfologických tvarů a přírodních útvarů byly Strážovské vrchy vyhlášeny 27.1.1989 chráněnou krajinnou oblastí. Její rozloha činí 30 979 hektarů a zaujímá i část vedlejšího orografického celku - Súlovských vrchů.