Helfenburk, Ralská pahorkatina

Krásný hrad Helfenburk, respektive hradní zřícenina, se nachází na okraji Ralské pahorkatiny v blízkosti Českého středohoří.

Helfenburk je doslova utopen v hustých borových lesích, takže jej spatříte takřka až v poslední chvíli, kdy se blížíte k hradu. Hrad Helfenburk, zvaný také Hrádek, se nachází nedaleko městečka Úštěk severovýchodně od Litoměřic na protáhlém pískovcovém ostrohu vrcholu Malotín (687 m) nad údolím Hrádeckého potoka.

Počátky hradu sahají do poloviny 14. století, kdy patřil rodu Ronovců. První známá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1375, kdy byl Helfenburk Hanušem z Helfenburku prodán pražskému arcibiskupství. To však ještě pod jménem Hrádek. Jeho tehdejší podobu neznáme, nepodařilo se ji dodnes věrohodně zrekonstruovat. Jeho tehdejší podobu setřel nejen dlouhý čas, ale hlavně pozdější přestavby a rozšiřování hradu.

Hrad byl s největší pravděpodobností původně dřevěný. Teprve později byl zbudován z kamene, stará přístupová komunikace byla přehrazena ve skále vylámaným příkopem s mohutným valem, který se překonával za pomocí padacího mostu. Vstup do hradu byl značně komplikovaný a úzký, což jen zvyšovalo bezpečnost mohutného a až 12 m vysokého opevnění. Ve spodní části hradu se nacházely hospodářské budovy, odsud teprve vedla cesta k obytné a reprezentativní části hradu. Nejnápadnější částí hradu je čtyřboká věž, která díky svému tvaru sloužila k obývání. Během obléhání naopak sloužila k ochraně bran prolomených v hradbách, které se strmě sbíhají právě k této věži.

Hrad Helfenburk na turistické mapě

Hrad sloužil svému účelu jen asi 2 a půl století. Za husitských válek poskytuje hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který na hradě v roce 1431 umírá. Hrad pak přechází do rukou rodu Smiřických, následně do rukou Jindřicha z Rožmberka a nakonec Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. V roce 1475 kupuje hrad rod z Illburku. Hrad byl však již v 16. století z větší částí neobýván a pustl.

V roce 1620 (18. listopadu) mu smrtelnou ránu zasadilo vojsko maršála Buquoye, které hrad vypálilo. V roce 1679 mohl Bohuslav Balvín po své návštěvě hradu již jen poznamenat: "Hrad pustý zápasí nyní s časem a stářím též sebe sama znenáhla sutinami svými pohřbívá…".

Hrad byl nechán napospas svému osudu až do roku 1887, kdy Josef von Schroll, majitel zdejšího panství, zahájil rekonstrukci hradu. K další vlně zájmu o hrad dochází v 60. letech minulého století, kdy se obnovy hradu ujala dobrovolná skupina pracovníků pod vedením Františka Fišera z okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích.

Hrad je volně přístupný celoročně, do věže je přístup možný od 1.5. do 30.9. denně mimo pondělí za 45 Kč, mimo hlavní sezónu jen o víkendech. Studenti a důchodci mají 20 Kč slevu.