Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.5.2016 , , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Gerlachovský štít

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít jako nejvyšší hora Slovenska, Karpat a Vysokých Tater

19.3.2008 | Otakar Brandos

Tímto článkem o Gerlachovské štítě začínám poměrně dlouhou sérii příspěvků o nejvyšších vrcholech Slovenska. Ne, neděste se, nebudu podrobně popisovat jednotlivé vrcholy Vysokých Tater, Gerlachovský štít z nich bude jediný.

Podíváme se totiž na nejvyšší vrcholy jednotlivých pohoří Slovenska. Nyní začínáme štítem nejvyšším - Gerlachovským (2 655 m), příště se můžete těšit na Bystrou (2 248 m), nejvyšší vrchol Západních Tater

Gerlachovský štít - nejvyšší vrchol Tater a Karpat

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít. Nejvyšší tatranský vrchol a nejvyšší vrchol Slovenska. Gerlachovský štít je zároveň jedním z nejmohutnějších masívů tohoto pohoří. Rozložitý a jako břit ostrý hřeben Gerlachovského štítu vyráží dech svou mohutností a divokostí.

O svém výsadním postavení nenechá nikoho na pochybách již při zběžném pohledu z tatranských dolin. Přesto mu byl jeho primát dlouho upírán. Obyvatelé podhorských obcí tento primát přisuzovali Lomnickému štítu nebo Vysoké, obyvatelé Liptova by zase nikdo nepřesvědčil o to tom, že primát nepatří "jejich" Kriváni.

Čtěte také: Cesta na Gerlachovský štít, Vysoké Tatry

Gerlachu, který se poprvé objevuje v mapě Floriána Czakiho (kapitán sasských dělostřelců) v roce 1760 jako Kösselberg nebyla dlouho věnována patřičná pozornost.

Výška Gerlachovského štítu, změřil ji až Ľudovít Greiner

Až teprve v roce 1837 Ľudovít Greiner podle svých měření za pomocí úhloměru a vodováhy z Lomnického štítu (které vykonal dne 10.8.) konstatoval, že Gerlachovský štít svou výškou jednoznačně převyšuje štíty jako Lomnický i Ľadový, jímž byl do té doby přisuzován přívlastek nejvyšší.

O rok později Ľ. Greiner svá měření opakoval a teprve v roce 1839 svůj objev zveřejnil. Přesto trvalo dalších téměř 40 let, než se primát Gerlachovského štítu rozšířil do obecného povědomí. Ľ. Greiner se narodil v roce 1796 v německé obci Lichtentanne, ale poměrně záhy po službě na správě lesů coburgovských panství v dnešním Polsku přišel na Slovensko, kde od roku 1828 vykonával funkci ředitele coburgovských lesů. Proto je znám spíše lesohospodářům než geografům a turistům.

Gerlachovský štít ze Slavkovského štítu

Prvovýstup na Gerlachovský štít

Poměrně pozdní určení výškového primátu Gerlachu mělo na svědomí skutečnost, že první výstup na tento štít se uskutečnil až asi 200 let po prvních turistických vycházkách do Vysokých Tater. Gerlach byl prostě mimo zájmu turistů i Turistický průvodce horolezců. První známý a doložitelný výstup naň se uskutečnil až 11.8.1855. Prvovýstupem se mohli pyšnit botanici Zygmunt Bośniacki a Wojciech Grzegorzek se zakopanskými horskými vůdci.

Trasa jejich výstupu však není jasná a ani není jisté to, že stanuli až na nejvyšším bodě Gerlachu. Některé prameny udávají za prvovýstupce Johanna Stilla, který měl s dalšími čtyřmi lovci kamzíků stanout na vrcholu Gerlachovského štítu již v roce 1834. Avšak o tomto výstupu rovněž neexistují spolehlivé zprávy.

Prokazatelně na vrcholu stanuli až v roce 1868 rakouští vojenští kartografové při mapování této oblasti Horních Uher. První ženský výstup na Gerlach provedly 28.7.1877 vídeňské turistky Paulína Knerrová a Jozefína Fillungerová. První zimní výstup na Gerlach je zaznamenán v roce 1905 (Janusz Chmielowski, Karoly Jordán, Klemens Bachleda, Johann Franz st. A Paul Spitzkopf st.).

Na přelomu 19. a 20. století byl Gerlach čtvrtým nejnavštěvovanějším tatranským vrcholem (po Východní Vysoké, Rysech a Lomnickém štítě), když na něj ročně vystoupilo v průměru asi 50 turistů. Návštěvnost Gerlachovského štítu však rychle stoupala, takže např. v roce 1935 vystoupilo 661 turistů, kteří nechali vzkaz ve vrcholové knize.

Vyznačení turistické stezky na vrchol aneb na Gerlach jen s horským vůdcem?

Na Gerlach s vůdcem

V následující tabulce uvádím ceník tatranských túr s horskými vůdci, který platí od 15.7.2009. Tabulka je upravena podle informací z webových stránek Tatranských horských vůdců. Nebudeme tady polemizovat Tatry
o tom, je-li správné, že si turista musí najmout horského vůdce na túry mimo značené turistické chodníky (včetně tolik populárního Gerlachovského štítu) a nebo to není správné, rovněž…

Zájem o výstup na nejvyšší štít byl v té době obrovský. Po roce 1874 se začaly využívat nejkratší a nejsnadnější výstupové trasy na Gerlachovský štít Velickou a Batizovskou próbou. Cesta z Velické doliny byla dokonce vyznačena turistickými značkami a zajištěna umělými jistícími pomůckami.

Po skončení II. světové války toto značení již nebylo bohužel obnovováno, takže dnes je Gerlachovský štít doménou organizovaných horolezců a nebo turistů, kteří jsou ochotni zaplatit předražené služby místních horských vůdců.

Argument, že je cesta na Gerlach těžká a hrozilo by mnoho úrazů neobstojí, protože v Alpách jsou volně přístupné i mnohem těžší vrcholy (i po značených turistických cestách, zejména v Dolomitech) a je jen na zvážení turistů či horolezců, zda-li si najmou místního horského vůdce. To by však represi musela vystřídat osvěta… A placení za záchrannou akci? Vždyť pojistit se může každý…

Gerlachovský štít je nejvyšším vrcholem nejen Západních Karpat, ale dokonce celých Karpat. Rozlehlého pohoří, které se táhne od Železných vrat v Rumunsku po Děvínská vrata na Slovensku. Vrchol není turisticky přístupný, přestože v minulosti tomu bylo jinak. Dnes si musíte najmout horského vůdce.

Nejznámější a nejsnadnější cesty na vrchol vedou Velickou próbou a Batizovskou próbou ze stejnojmenných dolin. Výstup na vrchol Gerlachovského štítu patří k fyzicky i technicky obtížným túrám.

Turistická mapa, Gerlachovský štít

Mapa a poloha Gerlachu, výhledy z vrcholu


Zobrazit místo Gerlachovský štít na větší mapě

Gerlachovský štít leží mimo hlavní hřeben Vysokých Tater, jižně od Zadného Gerlachu (2 616 m), od kterého je oddělen Gerlachovským sedlem (2 593 m), výraznou sníženinou mezi oběma štíty. Poláci pro sedla používají pojmenování Tetmajerovo sedlo, které je známo a často používáno i na Slovensku.

Jižní rozsocha vybíhající ze Zadního Gerlachu, tedy z hlavního tatranského hřebene, nekončí Gerlachovským štítem, ale pokračuje přes Gerlachovskou věž a Gerlachovský zub ke Kotlovému štítu (2 601 m), kde se hřeben vidlicovitě větví a obemyká nápadný Gerlachovský kotel. Ten vznikl působením ledovce v poslední době ledové.

Z vrcholu štítu se otevírají nádherné a dá se říci že ničím nerušené rozhledy. Za jasného počasí přehlédneme nejen Vysoké Tatry, Západní Tatry, ale i Nízké Tatry na jihu, Spišskou Maguru a Pieniny na severovýchodě a na severozápadě Oravské Beskydy s dominantní Babí horou a Kysucké Beskydy.

Jako běžní turisté máte možnost vystoupit na Gerlachovský štít pouze v doprovodu horského vůdce. Aktuální ceník této služby a ceník dalších tatranských túr naleznete na další stránce.

Jak se vyvíjel název Gerlachovského štítu

Po určení výškového prvenství Gerlachovského štítu se začal poměrně často měnit i jeho název, jenž byl obvykle poplatný své době. Do roku 1896 se Gerlachovský štít nazýval prostě Gerlach, polsky Gierlach, německy Gerlsdorfer Spitze nebo Gerlachspitze a maďarsky Gerlachfalvi csúcs, což byl i oficiální název na mapách, neboť tehdy bylo území dnešního Slovenska součástí Maďarska. V roce 1896 došlo k první změně názvu Gerlachu a dalších 63 let Gerlach doslova nevěděl, čí je…

  • 1896 – 1919 Ferenc József csúcs (maď.), Franz Joseph Spitze (něm.), Štít Františka Jozefa (slov.), Szczyt Franciszka Józefa (pol.)
  • 1919 – 1923 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
  • 1923 – 1932 Štít Legionárov (slov.), Legionáriusok csúcsa (maď.), Szczyt Legionistów (pol.)
  • 1932 – 1939 Gerlach, Gerlachovka (slov.), Szczyt Polski (pol.)
  • 1939 – 1945 Slovenský štít (slov.), Slowakische Spitze (něm.), Szlovák csúcs (maď.), Słowacki Szczyt (pol.)
  • 1945 – 1949 Gerlach, Gerlachovka (slov.)
  • 1949 – 1959 Stalinov štít (slov.), Stalinův štít (česky), Szczyt Stalina (pol.)
  • 1959 - současnost Gerlachovský štít (slov., česky), Gerlachspitze (něm.), Gierlach (pol.), Gerlachfalvi csúcs (maď.)
Batizovské pleso Gerlachovský štít z Kriváně

Vysoké Tatry, přehled nejvýznamnějších vrcholů

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
11.03.2013, 12:53 kuty | Na gerlach bez vůdce
11.03.2013, 16:59 -OB- | Možná že
11.03.2013, 19:31 JanoP | Krčmárov žľab
14.03.2013, 08:14 TooMooX | Krčmárov žľab
15.03.2013, 13:21 JanoP | Spresnenie
14.03.2013, 18:23 Michal | bez vůdce
18.03.2013, 20:21 TooMooX | bez vůdce
15.03.2013, 00:55 TooMooX | Gerlachovský štít (Velickou)
26.02.2013, 15:39 Vojti | stará cesta
01.03.2013, 07:23 TooMooX | stará cesta
11.03.2013, 19:39 JanoP | Dromedárov chrbát
11.03.2013, 19:25 JanoP | Cez Gerlachovský kotol
22.10.2009, 16:59 sedlo | Proč?
18.10.2009, 22:06 Zdenek Kudrnáč | není to pro začátečníky
01.10.2009, 14:12 Karol Sopko | plný súhlas
01.10.2009, 14:28 zdenek | orla perc
06.10.2009, 12:12 -OB- | Ahoj
19.08.2009, 15:47 zdenek | smesne
30.07.2009, 10:17 zdenek | pokuta
18.08.2009, 14:15 Karel Mrkvička | Policejní stát
18.08.2009, 14:38 -OB- | Poraď jak
19.08.2009, 00:04 michal | legalne
19.08.2009, 08:52 -OB- | Klasika
25.09.2009, 22:17 lubo | ironicky: chod sa zabit
26.09.2009, 08:22 -OB- | Typický, ale hloupý argument
21.03.2008, 18:46 Mirek | Gerlach před rokem
19.03.2008, 18:03 Ivan | Gerlach před 20 roky..
19.03.2008, 21:36 Pavel | !!!
29.08.2009, 00:34 -OB- | Pouze 58 ×


Další související články:

+ Gerlach přes Tetmajerovo sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Gerlachovský štít - tatranský dotek, túra na nejvyšší horu Slovenska
+ Gerlachovský štít, aneb jak si v horách raději nepočínat
+ Ceník tatranských túr s horskými vůdci
+ Výstup na Kriváň (2 494 m)
+ Výstup na Slavkovský štít
+ Slovenská svatební cesta V, Vysoké Tatry
+ Doliny Vysokých Tater
+ Tatranská plesa, Vysoké Tatry
+ Turistický průvodce Vysoké Tatry
Aktuální počasí
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Fotogalerie
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Stezka v oblacích Dolní Morava
 10.12.2016 11 příspěvků
Hrady a hrádky Hostýnských vrchů
 09.12.2016 1 příspěvek
Velká Fatra spolu s vrchy Kremnickými
 09.12.2016 1 příspěvek
Vsacký Cáb, horský hotel
 08.12.2016 4 příspěvky
Tři dny v Roháčích
 07.12.2016 1 příspěvek
Šumava, ubytování a chaty
 07.12.2016 2 příspěvky
Pozdněpodzimní Velká Fatra
 03.12.2016 2 příspěvky
Chata pod Suchým vrchem, Kšinianska poľana
 01.12.2016 1 příspěvek
Pozdněpodzimní Velká Fatra a Kremnické vrchy
 28.11.2016 2 příspěvky
Kosmické rychlosti, výpočet
 28.11.2016 2 příspěvky
Vesela VS 45/174/72 milujici pohyb-vodu,kolo, bezk
 26.11.2016 1 příspěvek
Výstup na Grosser Knallstein
 23.11.2016 2 příspěvky
Co je turistika a co treking
 22.11.2016 6 příspěvků
Vydra a Křemelná, Šumava a turistika
 21.11.2016 6 příspěvků
Mont Blanc klasickou cestou
 21.11.2016 1 příspěvek
Triglav, Julské Alpy
 21.11.2016 22 příspěvků
Holubyho chata, Velká Javořina
 18.11.2016 27 příspěvků
Rakouské Alpy, mapa členění
 17.11.2016 2 příspěvky
Hospoda U Veličků, Beskydy
 15.11.2016 11 příspěvků
Sihla, původ názvů v Karpatech
 15.11.2016 2 příspěvky
Sněžka, první seznámení
 15.11.2016 2 příspěvky
Z Čech na Nordkapp na kole - na tuto cestu hledám
 12.11.2016 2 příspěvky
Severské pokušení, Skandinávií na kole
 11.11.2016 2 příspěvky
Chata Slaměnka, Dolní Morava
 08.11.2016 2 příspěvky
Medvěd, tygr, krokodýl, komár, ochrana
 04.11.2016 1 příspěvek
Bouda u řeky Odry
 03.11.2016 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist