Hrad Hukvaldy, kam na výlet na Moravě

Mohutný a nedobytný hrad Hukvaldy se hrdě tyčí na strmém zalesněném temeni v západní části Palkovických hůrek mezi vrcholy Kazničov (601 m) a Babí hora (619 m) nad stejnojmennou obcí. Nejsnadněji se na Hukvaldy dostaneme ze silnice E462 spojující Frýdek – Místek a Nový Jičín.

Název hradu Hukvaldy je odvozen od jména porýnského rodu Hückeswagenů, kteří v letech 1228 – 1235 dostali v léno rozsáhlá území rozprostírající se od Moravské brány až k řece Ostravici od Přemysla Otakara I. Stavitelem hradu Hukvaldy, který střežil obchodní stezku z Olomouce do Krakova, byl ale pravděpodobně až vnuk Arnolda Hückeswagen – Jindřich Hückeswagen.

Původní hrad se svými dispozicemi podobá nedalekým hradům Starý Jičín a Šostýn, teprve pozdějšími přestavbami a přístavbami se mění na mohutnou pevnost. Po roce 1307 přecházejí Hukvaldy do vlastnictví olomouckého biskupa, v jehož majetku setrval hrad Hukvaldy s menšími přestávkami až do konce feudalismu a zestátnění v roce 1948.

Za Karla IV. byly Hukvaldy dále rozšířeny a důkladně opevněny. Neklidné časy hrad prožívá v době rozbrojů mezi Lucemburky Prokopem a Joštem, v roce 1400 je hrad předmětem zástavy králi Zikmundovi. Během husitských válek hraje hrad Hukvaldy významnou roli. Kolem hradu táhnou vojska Zikmunda Korybutoviče a Vladislava Jagellonského.

Hrad Hukvaldy na turistické mapě

V roce 1426 se pod hradem objevují vojska Jana Tovačovského z Cimburka, která dobyla a vypálila Přerov, Nový Jičín, následně Fulnek, Odry a Šternberk. Následně do rukou husitů přechází i hrad Hukvaldy. Ti však o Hukvaldy brzy přicházejí. Po skončení husitských válek se Hukvaldy dostávají do majetku bývalého vrchního velitele sirotků a spanilých jízd Jana Čapka ze Sán a v roce 1452 Jana Talafúse.

Již v roce 1465 hrad vykupuje Jiří z Poděbrad a opět jej postupuje olomouckému biskupovi. Na konci 15. století je hrad opět rozšiřován a opevňován. K největším stavebním úpravám však dochází za biskupa Marka Khuena (1553 – 1565), kdy vzniká renesanční palác. Stavební práce pokračovaly i v 16. století.

Na počátku 17. století (v roce 1617) pronajímá Hukvaldy městu Příbor kardinál František Ditrichštejn. V roce 1621 vtrhla na Moravu stavovská vojska, která plenila zdejší kraj. V roce 1626 se pokusila hrad dobýt dánská protestantská vojska generála Mansfelda, která před tím vyplenila Opavu, Těšín i Ostravu, avšak u hradu Hukvaldy ležela téměř rok neúspěšně.

Hukvaldy si po tomto obléhání získaly pověst nedobytné pevnosti. Během třicetileté války se opevnění hradu náramně osvědčilo, avšak s dalším rozvojem vojenské techniky ztrácí hrad postupně na významu. Přesto ještě v roce 1680 opevnění hradu odolalo náporu kuruckých vojsk Emericha Thökölyho. Poslední velkou válečnou vřavu zažíval hrad za sedmileté války a v letech 1742 a 1758, kdy se Hukvaldy pokoušeli dobýt Prusové.

Slavnou historii hradu ukončuje v roce 1762 (5.10.) rozsáhlý požár, který přeměňuje hrad na ruinu. Hukvaldy jsou jednou z největších hradních zřícenin České republiky, která v sobě konzervuje všechny slohy svého složitého vývoje – od gotiky až po baroko druhé poloviny 17. století. Ve své dlouhé historii nebyly Hukvaldy nikdy vojensky dobyty. Vstupné do hradu činí 40 Kč.