Bílé Karpaty

turistika a cykloturistika v CHKO Bílé Karpaty, turistické trasy, skály a skalní bradla, hrady, fauna a flóra, chaty a levné ubytování v Bílých Karpatech

Bílé Karpaty leží na území ČR a Slovenska. Bílé Karpaty mají rozlohu 655 km², z toho na ČR připadá převážna část celku o rozloze 575 km². To činí z Bílých Karpat 52. nejrozsáhlejší pohoří ČR. Střední výška pohoří činí 473 m. Nejvyšším vrcholem pohoří je Velká Javořina, která leží na pomezí ČR a Slovenska.

Na území Bílých Karpat byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty / Biele Karpaty, která se rozkládá na území obou států zasahujíc na slovenské straně i do celku Myjavská pahorkatina v okolí hradu Branč. CHKO Bílé Karpaty / Biele Karpaty zasahuje do oblastí Záhoří, Kopanic a Trenčianského kraje, na moravské straně pak do regiónů Valašsko a Slovácko.

Bílé Karpaty, vymezení pohoří

Bílé Karpaty představují erozně - denudační horský typ krajiny. Jeho charakteristickým znakem je velká členitost krajiny s velkou amplitudou výšek. Spád dolin, které jsou obvykle poměrně krátké, je značný, střední sklon svahů činí 8° 46´. Doliny jsou odděleny plochými a poměrně krátkými hřbety. Hřeben Bílých Karpat se táhne v délce asi 80 km podél státní hranice od Strážnice až po Lyský průsmyk.

Bílé Karpaty leží v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Bílé Karpaty mají kompaktní hlavní hřeben, jenž se ale v některých úsecích dělí na více souběžných hřebenů. Bílé Karpaty jsou ohraničeny Myjavskou pahorkatinou, Dolnomoravským úvalem, Vizovickou vrchovinou a Javorníky.

Bílé Karpaty, geomorfologické členění

Bílé Karpaty, geologické podmínky

Bílé Karpaty jsou budovány téměř výhradně flyšovými hornainami. Setkáme se tady převážně s pískovci a jílovci. Flyšové vrstvy Bílých Karpat představují horniny tzv. magurského příkrovu, jenž vznikal koncem druhohor a ve starších třetihorách. Magurský příkrov sestává ze dvou jednotek - horní bielokatpatské jednotky a dolní bystrické jednotky.

Bradlové pásmo Bílých Karpat

V úzkém pruhu tzv. bradlového pásma Karpat vystupují silné vrstvy sedimentů - vápence a dolomity. Objevují se i měkké jílovce, které mají na svědomí řadu zemních sesuvů. V omezené míře se objevují dokonce třetihorní neovulkanity.

Bradlové pásmo Bílých Karpat se táhne od Myjavské pahorkatiny až k Púchovu. Na své cestě vytváří řadu nápadných skalních skupin, bradel. Nejzápadněji situovanou skupinou bílokarpatských bradel jsou Bošácke bradla, která zasahují na území obcí Bziniec pod Javorinou a Lubina na jižním úpatí nejvyšší hory Bílých Karpat - Velké Javořiny. Nejnápadnějším vrcholem této nepříliš výrazné skupiny je vrch Krasín (516 m).

Podstatně nápadnější je skupina Vršatských bradel, která nejdramatičtějších tvarů dosahuje v blízkosti obce Vršatské Podhradie, kde Vršatská (Vršatecká) bradla dosahují mnohdy bizarních tvarů. Osobně tuto část Bílých Karpat považuji za nejkrásnější a scenéricky nejvděčnější.

Na skupinu Vršatských bradel navazuje unikátní Červenokamenské bradlo v podobě štíhlé skalní jehly, která je dominantou obce Červený Kameň. Tento pás skal protíná Lednickou dolinu a je zakončen neuvěřitelně štíhlými a nepřístupnými Lednickými bradly, které ve 13. století využili stavitelé hradu Lednica. Při výstupu na vrchol hradu se hlava zatočí snad každému.

Flyšové horniny mají na svědomí oblé a hladce modelované tvary vrchů a návrší. Vyjma již zmíněného bradlového pásma, kde vystupují nápadné skalní věže, skaliska a skalní stěny.

CHKO Bílé Karpaty

Jedinečná Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, která byla vyhlášena v roce 1980 na území s rozlohou 746,87 čtverečních kilometrů, je turisticky velice vyhledávanou a navštěvovanou oblastí. Správa CHKO Bílé Karpaty sídlí v Luhačovicích.

Hřeben Bílých Karpat tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V roce 1996 byly Bílé Karpaty vyhlášeny biosférickou rezervací v rámci programu MAB nám dobře známé organizace UNESCO.

Nejvyšší vrcholem tohoto nádherného pohoří Západních Karpat je 970 metrů vysoká Velká Javořina. Na vrcholu této hory je televizní vysílač, od nějž se otevírají fantastické pohledy jak na Moravu, tak na Slovensko.

Bílé Karpaty, turistická mapa

• Bílé Karpaty na větší mapě

Klimatické poměry Bílých Karpat

Díky poměrně velké vertikální členitosti Bílých Karpat náleží pohoří do několika klimatických pásem. Nejnižší polohy, zhruba do 400 m nad mořem patří do teplé klimatické oblasti. Převážná část území patří do mírně teplé klimatické oblasti a jen nejvyšší partie pohoří v okolí nejvyšších vrcholů Bílých Karpat patří do chladné klimatické oblasti.

Vlhčí návětrná strana je na Moravě, suchší na Slovensku. Masív pohoří tvoří přirozenou bariéru a vytváří tzv. srážkový stín. Největší množství srážek spadne v Bílých Karpatech v letních měsících, nejsuchšími jsou zimní měsíce.

Bílé Karpaty, fauna a flóra

Na hřebenech Bílých Karpat můžeme spatřit jak teplomilné, tak typicky horské rostlinné druhy. Na svazích pak rostou husté lesy, které jsou tvořeny z velké části buky a dalšími převážně listnatými druhy. Na několika lokalitách můžeme narazit i na pralesy.

Pro Bílé Karpaty je typické časté prolínání obdělávaných políček, zahrad a luk. To vše ohraničené hustými lesy. Na loukách se dodnes objevují četné orchideje, na jaře sněženky a v létě zase lilie. V povodí Moravy pak stojí za zmínku výskyt soliterních dubů, které skýtají úkryt velikému množství vzácných a chráněných živočichů.

V pohoří Bílé Karpaty se objevují ale také velké šelmy. Uveďme si rysa ostrovida a medvěda hnědého. Ti se tady však pouze občas zatoulají ze sousedního Slovenska.

Minerální prameny, skanzeny

Oblast této části Bílých Karpat patří do povodí řeky Moravy a Váhu. Když už jsme u vody, nemůžeme se nezmínit o četných minerálních pramenech, které se v této oblasti vyskytují. Snad právě proto tady vyrostly největší moravské lázně - Luhačovice, které využívají 14 minerálních pramenů. Z nich je určitě nejznámější Vincentka. Za návštěvu rovněž stojí muzea ve Valašských Kloboukách, Bojkovicích a skanzen ve Strážnici.

» Nejnovější články, archiv