Bílé Karpaty - CHKO Bílé Karpaty, turistika a cykloturistika, turistické
trasy, skály a skalní bradla, hrady, fauna a flóra, levné
ubytování v Bílých Karpatech
Bílé Karpaty leží na území ČR a Slovenska. Celková rozloha
pohoří činí 655 km2, z toho na ČR připadá převážna část celku o rozloze
575 km2. To činí z Bílých Karpat 52. nejrozsáhlejší pohoří ČR. Střední výška
pohoří činí 473 m. Nejvyšším vrcholem pohoří je Velká Javořina, která leží na pomezí ČR
a Slovenska.
Bílé Karpaty, vymezení pohoří
Bílé Karpaty představují erozně - denudační horský typ krajiny. Jeho
charakteristickým znakem je velká členitost krajiny s velkou amplitudou výšek. Spád
dolin, které jsou obvykle poměrně krátké, je značný, střední sklon svahů činí 8° 46´.
Doliny jsou odděleny plochými a poměrně krátkými hřbety. Hřeben Bílých Karpat se táhne
v délce asi 80 km podél státní hranice od Strážnice až po Lyský průsmyk.
Bílé Karpaty jsou budovány převážně pískovci. V úzkém pásmu tzv. Bradlového pásma
Karpat vystupují silné vrstvy sedimentů - vápence a dolomity. Objevují se i měkké
jílovce, které mají na svědomí řadu zemních sesuvů. V omezené míře se objevují dokonce
třetihorní neovulkanity.
Jedinečná Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, která byla vyhlášena
v roce 1980 na území s rozlohou 746,87 čtverečních kilometrů, je turisticky velice
vyhledávanou a navštěvovanou oblastí. Správa CHKO sídlí v Luhačovicích.
Hřeben
Bílých Karpat tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V roce 1996
byly Bílé Karpaty vyhlášeny biosférickou rezervací v rámci programu MAB nám dobře známé
organizace UNESCO.
Nejvyšší vrcholem tohoto nádherného pohoří Západních Karpat je 970 metrů vysoká
Velká Javořina. Na vrcholu
této hory je televizní vysílač, od nějž se otevírají fantastické pohledy jak na Moravu,
tak na Slovensko.
Na hřebenech Bílých Karpat můžeme spatřit jak teplomilné, tak typicky horské rostlinné
druhy. Na svazích pak rostou husté lesy, které jsou tvořeny z velké části buky a dalšími
převážně listnatými druhy. Na několika lokalitách můžeme narazit i na pralesy.
Pro Bílé Karpaty je typické časté prolínání obdělávaných políček, zahrad
a luk. To vše ohraničené hustými lesy. Na loukách se dodnes objevují četné
orchideje, na jaře sněženky a v létě zase lilie. V povodí Moravy pak stojí
za zmínku výskyt soliterních dubů, které skýtají úkryt velikému množství
vzácných a chráněných živočichů.
V pohoří se objevují ale také velké šelmy. Uveďme si rysa ostrovida a medvěda
hnědého. Ti se tady však pouze občas zatoulají ze sousedního Slovenska.
Oblast této části Bílých Karpat patří do povodí řeky Moravy a Váhu. Když už jsme
u vody, nemůžeme se nezmínit o četných minerálních pramenech, které se v této oblasti
vyskytují. Snad právě proto tady vyrostly největší moravské lázně -
Luhačovice, které využívají
14 minerálních pramenů. Z nich je určitě nejznámější Vincentka. Za návštěvu
rovněž stojí muzea ve Valašských Kloboukách, Bojkovicích a skanzen ve
Strážnici.