Pohoří Chřiby jsou nejvyšším a nejčlenitějším horským pásmem
Karpat na střední
Moravě. Tvoří přirozený předěl mezi rovinami Hané na severu a rovinami Slovácka
na jihu. Rozloha tohoto pohoří náležejícího do vnějších Západních
Karpat je asi 335 čtverečních kilometrů.
Chřiby, přírodní poměry
Nejvyšším vrcholem pohoří je 587
metrů vysoké Brdo, ležící ve střední
části tohoto pohoří. Nejvyšším vrcholem sousedícího horského celku -
Litenčické pahorkatiny je vrchol
Hradisko (518 m). Dalšími významnými kótami jsou ještě Kleštěnec (498 m),
Troják (396 m) a Holý kopec (374 m).
Synonymem Chřibů jsou skalní útvary, které vystupují ze zalesněné vrchoviny
a vytvářejí takové skalní útvary jako je např. Budačina, Komíny, Holý kopec
nebo Buchlovský kámen. Členitou rovinu pak pokrývají především bukové a dubové
lesy, ale také tady můžeme najít javory, lípy, nebo olše. Rovněž květena
bylinného patra je velice bohatá. Objevují se i teplomilné druhy,
neboť místní klima je vcelku mírné.
Z místní, rovněž bohaté, fauny
si jmenujme jelena, srnce, či prase divoké. Z drobnějších druhů si uveďme
více jak 150 druhů ptáků, tři druhy plazů, nesčetné množství hmyzích druhů.
Díky svým vhodným podmínkám se oblast stala v dávné minulosti centrem
Velkomoravské říše, o čemž nás informují četné archeologické nálezy z řady
lokalit. Z turisticky nejvděčnějších cílů stojí za zmínku gotický hrad
BUCHLOV
a barokní zámek Buchlovice. Prakticky celá oblast náleží do povodí
řeky Moravy, která obtéká Chřiby z východu.