Sirotčí hrádek je malá romantická zřícenina gotického hradu. Sirotčí
hrádek stojí na mohutném bradle na hlavním hřebeni Pavlovských vrchů v nadmořské výšce
asi 428 m. Zakladateli Sirotčího hrádku, nevelkého, ale mimořádně zajímavého a romantického
skalního hradu, byl rod Sirotků. Zřícenina je značně zajímavá svou dvoudílnou dispozicí,
která se umně přizpůsobila členitému skalnímu profilu.
Sirotčí hrádek stojí na dvou mohutných skaliscích oddělených hlubokou roklí.
Stavitelé umně využili skal a nepřístupného terénu. Předhradí Sirotčího hrádku nacházející
se pod skálami bylo chráněno podstatně hůře. Pouze sypaným náspem a palisádovou hradbou.
Po vymření rodu Sirotků hrad připadl králi Václavu III. Ten Sirotčí hrádek v roce
1305 daroval Ortlíbu zvanému Hendík. Avšak již záhy se pevnost stává majetkem dalšího
šlechtického rodu, tentokráte Lichtenštejnů. Ti hrad využívali až do 16. století, avšak
příliš se o chátrající hrad nestarali. Později se Sirotčí hrádek uvádí již jako pustý,
přestože v roce 1575 přechází do držení rodu Ditrichštejnů.
Charakteristická silueta Sirotčího hrádku, ze kterého se dochovalo torzo paláce
a strážní věže i zachovaná cisterna, se stala jedním ze symbolů Pálavy.
Zvedá se nad obcí Klentnice. Právě z Klentnice je zřícenina nejsnadněji přístupná.
Po turistické značce. Na hrad se však můžete vydat i z Mikulova,
z Dolních Věstonic i řady dalších obcí v širším okolí.
Ze Sirotčího hrádku se můžete pokochat kruhovými výhledy. Ať již na okolní vrchy
Pavlovských vrchů včetně nejvyššího Děvína (555 m), tak mírně zvlněnou krajinou Dyjsko-svrateckého
úvalu či Dolnomoravského úvalu. Za dobré viditelnosti jsou vidět hřebeny
Malých Karpat.