![]() |
, , svátek má RSS Mapa webu Karpaty.net | ||||||
|
|
|||||||
|
|||||||
Dlouhodobá předpověď počasí,
počasí v Evropě,
satelitní snímky počasí online,
|
|
In-počasí, dnešní počasí
|
|||
| 5.2. | |||
| 6.-10. | |||
| 11.-12. | |||
| 13.-16. | |||
| 17.-21. | |||
| 22.-26. | |||
| 27.-29. |
Přestože se v únoru citelně prodlužuje den a Slunce se šplhá stále výše nad obzor, bývá měsíc únor v průměru velice chladným měsíce. Vždyť také historicky nejnižší naměřená teplota na území dnešní ČR, -42,2 °C, byla naměřena právě v únoru. Tento teplotní rekord byl zaznamenán 11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
Přestože je začátek února mrazivý s teplotami okolo -30 °C, nevypadá to, že by 83 let starý teplotní rekord měl být prolomen. Naopak meteorologové očekávají oblevu s následným střídáním chladného a teplejšího počasí.
Přestože na horách bývá koncem února či počátkem března nejsilnější sněhová pokrývka, je únor poněkud paradoxně nejsušším měsícem v roce s nejnižším úhrnem srážek (20 mm). To však s velkým rozptylem, neboť nejvlhčí únor z roku 1970 zaznamenal 94 mm srážek, kdežto nejsušší únor v roce 1890 jen 7 mm.
Průměrné únorové teploty se pohybují v rozmezí od -5 °C po 4 °C s určitými výkyvy. Nejchladnější únor byl v roce 1929 (-11 °C), kdežto nejteplejší v roce 1990 (6,5 °C). Přitom jednou za 8 až 9 let je únor v průměru teplejší než měsíc březen, jenž je již považován za jarní měsíc. Časté bývají inverze, takže je v tomto období výhodné zamířit za sluncem na hory.
| II. | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. | 15. |
| 1,4 | 1,6 | 1,5 | 1,3 | 1,5 | 2,1 | 2,0 | 2,0 | 1,8 | 1,4 | 1,7 | 1,3 | 1,2 | 0,8 | 0,3 | |
| 0,3 | 0,7 | 1,1 | 1,7 | 1,7 | 1,4 | 1,7 | 1,3 | 1,6 | 1,9 | 1,6 | 1,2 | 1,8 | 3,0 | ||
| II. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20. | 21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26. | 27. | 28. | 29. |
Leden je typickým zimním měsícem. Nejnižší denní průměrné teploty se pohybují okolo -2,8 °C, v některých letech (např. r. 2010) klesají v průměru jen na -1,2 °C. V lednu se mohou objevovat tzv. vpády arktického vzduchu do střední Evropy, během kterých klesají teploty hluboko pod -15 °C. V nejteplejších dnech mohou ale teploty naopak vystoupit až k +15 °C.
Délka slunečního svitu činící v průměru 48,8 h (silně závisí na poloze pozorovací stanice) sice v lednu mírně narůstá díky prodlužujícím se dnům, avšak na teplotu vzduchu to nemá podstatnějšího vlivu, neboť Slunce setrvává v poměrně malých výškách nad obzorem. V některých polohách a lokalitách bývá leden nejchladnějším měsícem v roce.
Měsíc leden rovněž patří k srážkově nejsušším měsícům v roce. Dlouhodobý srážkový průměr v Čechách činí 42,3 mm, na Moravě a ve Slezsku pak 37,8 mm. Přesto se mohou objevovat náhlá vzedmutí hladin řek. Nikoliv však z nadbytku srážek, ale z topícího se sněhu při náhlých otepleních. Leden 2012 by měl být podle dlouhodobé předpovědi teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný. Sněhová nadílka se očekává až v průběhu poslední dekády.
Astronomická zima začíná sice až zimním slunovratem, jenž letos připadá až na 22. prosince na 6 h 29 min ráno, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Avšak celý prosinec lze svým charakterem nazvat zimním měsícem. Průměrné denní teploty v průměru klesají o další 3 až 4 °C, den se zkracuje, podobně jako délka slunečního svitu.
Podle dlouhodobých předpovědí bude letošní prosinec teplotně nadprůměrný a srážkově naopak podprůměrný. První vydatnější sněžení se očekává v polovině prosince, avšak vánoce asi budou opět na blátě. Další sněhová nadílka a nižší teploty se dají očekávat až v měsíci leden.
Pro měsíc listopad jsou typické mlhy, proměnlivé počasí a proudění chladnějšího vzduchu od severu. Nejvyšší denní teploty se v průměru pohybují okolo 6 až 10 °C, noční teploty v rozmezí 2 až 4 °C, ke konci měsíce pak noční teploty klesají k nule. Srážkově je listopad měsícem průměrným, průměrný úhrn srážek činí jen asi 100 mm. S klesajícími teplotami se objevují sněhové srážky i v nižších polohách. Délka slunečního svitu činí 50 - 60 hodin.
Zpočátku přinese listopad inverzní charakter počasí, takže se mají na co "těšit" zejména obyvatelé průmyslových aglomerací. Na horách bude jasno a poměrně teplo. Postupně začne přibývat frontální oblačnosti a srážek. Klimatologové vzhledem k vysokým teplotám v Arktidě a na severu Kanady (až o 8 °C více oproti dlouhodobému průměru) předpokládají, že teplotně bude listopad 2011 nadprůměrný, denní teploty mohou vystoupit až nad 12 °C. Avšak s úbytkem toku slunečního záření může dojít k rychlému ochlazování i těchto oblastí.
Koncem listopadu by mělo převažovat proměnlivé počasí s možností sněhových přeháněk i vydatnějších sněhových srážek, zejména v horských oblastech. Denní teploty by i přesto mohly vystoupit až k 11 °C!
Říjen je již typickým podzimním měsícem. Počasí je poměrně chladné, byť se především počátkem měsíce může vyskytovat poměrně teplá perioda babího léta. Časté jsou mlhy, na horách se objevuje první sníh.
Průměrné denní teploty se v říjnu pohybují někde mezi 13 až 18 °C, noční teploty pak obvykle v rozmezí 4 až 9 °C. Výjimkou ovšem nejsou ani ranní přízemní mrazíky. Na říjen připadá v ČR v průměru okolo 120 hodin slunečního svitu, toto číslo je však proměnné. Nejen rok od roku, ale také podle geografické polohy měřícího stanoviště.
Během října se výjimečně mohou objevit bouřky, průměrné srážkové úhrny se pohybují v rozmezí 35 až 40 mm. Měsíc říjen tak patří k poměrně suchým měsícům. Úhrny srážek jsou ovšem proměnné a navíc silně ovlivněny geografickou polohou a nadmořskou výškou.
Pro ČR je typický úbytek vodních srážek ve směru východ - západ. Nejnižší roční úhrny srážek jsou registrovány v Žatecké pánvi, kde činí pouhých 410 mm. Nejvíce vodních srážek se pak objevuje v Jizerských horách, Jeseníkách a Beskydech, kde může činit roční úhrn až 1 700 mm. V průměru se roční úhrn vodních srážek pohybuje na území ČR v rozmezí 600 - 800 mm.
Pro měsíc září jsou v našich končinách typické poměrně příjemné denní teploty, vyšší počet slunečných dní a relativně nízké průměrné úhrny srážek. To vše je dáno dvěmi meteorologickými jevy vázánými na září a zvanými mariánské léto a babí léto.
Například na severní Moravě činí průměrný měsíční úhrn srážek v září asi 59 mm, průměrné odpolední teploty dosahují 19,4 °C a průměrné noční teploty klesají na 8,7 °C. Nezřídka vystupují zářijové denní teploty nad 23 °C. Počet dní s dešťovými srážkami obvykle nepřekračuje 8. Září tak bývá značně slunečné.
V první polovině měsíce září nastupuje tzv. mariánské léto. Teprve ve druhé polovině září nastupuje známé babí léto, které zasahuje až do poloviny měsíce říjen. Pro babí léto jsou typické velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, které se již mohou pohybovat i kolem bodu mrazu. Časté jsou i mlhy držící se v kotlinách a nižších polohách, naopak v horských polohách bývá jasno.
Srpen bývá v našich končinách již o něco chladnější než červenec, ale na druhou stranu je méně deštivý. Průměrné maximální denní teploty se v srpnu pohybují mezi 23 °C až 26 °C, v horských polohách samozřejmě méně. Průměrné ranní teploty klesají již ke 14 až 10 °C přesně v souladu s pranostikou "Svatá Anna, chladno z rána".
Délka slunečního svitu dosahuje v srpnu průměrně 210 h a úhrn srážek činí 63 mm. Časté bývají bouřky z tepla, které doprovázejí vznik bouřkové (kupovité) oblačnosti. Srpen je vhodnějším měsícem pro horskou turistiku než první prázdninový měsíc. Ve vyšších horách (obvykle na Slovensku v Tatrách) se mohou objevit sněhové srážky, kdy sněhová pokrývka může v horách vydržet i několik dní.
+ ČESKÁ REPUBLIKA, dlouhodobá předpověď počasí online Dlouhodobá předpověď počasí, Český hydrometeorologický ústav
+ SLOVENSKO, dlouhodobá předpověď počasí, počasí na horách Dlouhodobá předpověď počasí, Slovenský hydrometeorologický ústav
+ SLOVENSKO, dlouhodobá předpověď počasí online Přehledná dlouhodobá předpověď počasí, komerční předpovědi
+ TATRY, předpověď počasí pro Tatry online Přehledná předpověď počasí pro oblast Tater
+ Webové kamery, dlouhodobá předpověď, počasí online
Počasí on-line v České republice a ve světě
|
|
|
|
|
+ ČESKÁ REPUBLIKA, dlouhodobá předpověď počasí, týdenní předpověď počasí Přehledná dlouhodobá předpověď počasí na idnes.cz, grafické předpovědi, výskyt blesků, Měsíc, Slunce …
+ ČESKÁ REPUBLIKA, dlouhodobá předpověď počasí Přehledné předpovědi počasí, komerční předpovědi počasí
+ Sněhové podmínky na horách, lavinové nebezpečí
Sněhové podmínky na horách, dlouhodobé předpovědi počasí
+ Sněhové zpravodajství aktuálně
Sněhové podmínky na horách, lavinové nebezpečí, předpovědi
+ ČESKÁ REPUBLIKA, dlouhodobá předpověď počasí Komerční předpověď počasí, dlouhodobá předpověď počasí
+ Počasí podle stoletého kalendáře, dlouhodobá předpověď počasí Předpověď počasí na základě dlouhodobých měření
+ Satelitní snímky aktuálně Snímky z meteorologických družic, animované záběry
Počasí a klima v ČR, pranostiky |
Dlouhodobá předpověď počasí |
|
Podnebí ve střední Evropě (v České republice) je mírné a je ovlivňováno kontinentálním i oceánským prouděním. Proto je počasí v našich končinách poměrně rozmanité. Počasí se projevuje podstatnými změnami v průběhu roku. Klima je významně je ovlivněno vertikální členitostí terénu, nadmořskou výškou a orientací konkrétních oblastí. S rostoucí nadmořskou výškou klesá průměrná teplota a naopak narůstá intenzita vodních srážek. Průměrné lednové teploty klesají na území České republiky k nule či pod nulu, naopak v červenci se pohybuje průměrná teplota nad 20 °C. V zimním období převládají srážky sněhové, souvislá sněhová pokrývka se udrží v průměru po několik desítek dnů v roce, v nejvyšších horských polohách může přesáhnout i 170 dnů. Dlouhodobé předpovědi bývají zpracovávány na období 10 dní, ty však bývají obvykle poměrně nepřesné. Předpovědi na ještě delší období pak spíše připomínají věštěni z křišťálové koule a možná je pak lépe vycházet z dlouhodobých pozorování. |
Dlouhodobé předpovědi jsou modelovány za pomocí výpočetní techniky a předpovědních matematických modelů. Výpočetní technika tak dnes odsunula jak lidové pranostiky, tak předpovědi počasí odvozované ze změn atmosférického tlaku. Vzhledem k obrovskému objemu zpracovávaných naměřených dat se ani v dnešní době nelze slepě spoléhat na dlouhodobé předpovědi počasí, jejich úspěšnost je poměrně nízká. Jiná je situace u krátkodobých předpovědí počasí, kde je dnes úspěšnost předpovědí poměrně vysoká (obvykle kolem 86%). Dlouhodobé předpovědi počasí jsou dnes modelovány podle různých matematických modelů, podle různých dat či jejich kombinací, přesto příroda vítězí na téměř celé čáře. To je dáno tím, že ještě ani dnes přesně nevíme, které přírodní procesy ovlivňují počasí a procesy v atmosféře. Jen velice málo předpovědních modelů při svých výpočtech bere v potaz sluneční aktivitu, procesy v oceánech aj. Někdy je opravdu lépe vyjít na zápraží a podívat se, co se děje na obloze … |