Veporské vrchy jsou nejzápadněji ležícím celkem geomorfologické oblasti
Slovenské rudohoří. Veporské vrchy
mají neobyčejně pestrý reliéf, jejich nejvyšším vrcholem je Fabova hoľa (1 439 m).
Ta je velice rozložitým horským masívem zbrázděným četnými a značně hlubokými dolinami.
Veporské vrchy, geomorfologické členění
Veporské vrchy se táhnou zhruba od
Hrbu, geografického středu Slovenska, přes vrcholy Zákľuky, Obrubovanec, Tri chotáre
a Klenovský Vepor (1 338 m) po Fabovou holi. Pohoří se ale dělí na několik geomorfologických
podcelků: Čierťaž, Balocké vrchy, Sihlianskou planinu a Fabovou holi.
Veporské vrchy jsou budovány nejen přeměněnými horninami, v obalových sériích se objevují
i vápence a dolomity. V oblasti Ľubietovského Vepru vystupují na povrch horniny vulkanického
původu, podobně jako na sousední Polaně.
Z hlavního hřebene Veporských vrchů vybíhají většinou poměrně krátké rozsochy, které
jsou znatelně kratší na jižní straně ve srovnání se stranou severní. Na severu jsou
rozsochy odděleny hluboce zaříznutými dolinami Černého Hronu, Kamenistého potoka a Hronce.
V nejvyšších partiích pohořívyčnívají holé hřebeny a vrcholy, které umožňují impozantní
rozhledy. Za zmínku stojí i velké a vysoko položené planiny s obcemi jako je Sihla, Lom
nad Rimavicou.
Napříč Veporskými vrchy prochází Rudná magistrála, na níž leží řada dalších
známých vrcholů tohoto horského celku, jako je například Klenovský Vepor (1 338 m),
který je vulkanického původu s rozeklaným skalním reliéfem, Tri chotáre (1 141 m),
Tlstý javor (1 068 m) či Obrubovanec (1 020 m).
celek
podcelek
okrsek
Veporské vrchy
Fabova hoľa
-
Balocké vrchy
-
Sihlianska planina
-
Čierťaž
-
Veporské vrchy, klimatické poměry
Veporské vrchy patří do mírně chladné klimatické oblasti. Průměrné zimní teploty
se pohybují v rozmezí -3 až -6 °C, v letním období činí průměrné teploty 14 až 16
°C. Počet letních dní je poměrně nízký, pohybuje se v rozmezí 10 až 30 ročně,
naopak počet chladných dní se souvislou sněhovou pokrývkou je poměrně vysoký -
120 až 160.
Z turisticky nejvíce atraktivních míst si na prvním místě asi zaslouží zmínku známá
obec Čierny Balog, kde
začíná velice známá a vyhledávaná Čiernohronská
lesní železnice. Z dalších turistických středisek si uveďme Kokavu nad Rimavicou, Klenovec,
Pohronskou Polhoru a především Brezno.
Veporské vrchy, flóra a fauna
Převážná část území této části Slovenského rudohoří
je pokryta lesy, především lesy listnatými a smíšenými s javory, buky či habry, ve vyšších
polohách převážně se smrkovými porosty. Pokud jde o faunu, objevuje se tady řada vzácných
živočišných druhů, včetně největších na Slovensku žijících šelem, jako je například
medvěd či rys. Setkat se tady ovšem
můžeme s celou řadou dalších vzácných i docela běžných živočišných či rostlinných
druhů.
Do východní části Veporských vrchů zasahuje Národní park
Muránska planina, do západní naopak
CHKO Poľana. Na území Veporských vrchů je řada přírodních rezervací, jako je např.
Klenovský Vepor, Klenovské blata, Fabova hoľa či Dobročský prales, který je chráněn
již od roku 1913 a patří tak k nejstarším chráněným územím Slovenska. Nalezneme tady
lesní velikány dosahující výšky i přes 50 metrů a stáří přes 400 let.