Treking > Pohoří > Beskydy
Hledej chatu

Beskydy

Turistika a turistické trasy, pěší turistika a výlety - Beskydy, Podbeskydská pahorkatina, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří, horské chaty v Beskydech

20.3.2007 | Otakar Brandos

Beskydy (Moravskoslezské) jsou nejrozsáhlejším pohořím provincie Horský hotel Radegast Západní Karpaty v ČR. Beskydy jsou silně zalesněné pohoří, které se rozkládá na území tří okresů - Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín. Moravskoslezské Beskydy mají mimořádně členitý hřeben dosahující délky asi 55 km.

  • rozloha celku Moravskoslezské Beskydy je 623 km2, 49. největší celek ČR
  • nejvyšší hora v Moravskoslezských Beskydech - Lysá hora (1 323 m)
  • střední výška Beskyd 703,3 m
  • délka pohoří Beskydy - asi 55 km, délka hřebenovky asi 95 km
  • rok vyhlášení CHKO Beskydy - 1973

Beskydy jsou celkem geomorfologické oblasti Západní Beskydy, do které na našem území ještě patří následující pohoří: Hostýnsko–vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří.

Beskydy, levné ubytování a horské chaty

JAVOROVÝ, TURISTICKÁ CHATA KOLÁŘOVA CHATA SLAVÍČ
Javorový Oldřichovice 58
Třinec

Detail ubytování …
Slavíč Horní Lomná 72
739 05 Morávka

Detail ubytování …
Cena 250 Kč Cena od 200 Kč
RADEGAST, horský hotel SKALKA, horská chata
Radegast Dolní Bečva
756 57 Dolní Bečva

Detail ubytování …
Skalka Mosty u Jablunkova 368
739 98 Mosty u Jablunkova

Detail ubytování …
Cena od 350 Kč se snídaní Cena od 295 Kč se snídaní

Beskydy, popis pohoří

Ke geomorfologickému celku Beskydy jsme na našich stránkách ještě přičlenili Podbeskydskou pahorkatinu, o které si myslíme, že kulturně a turisticky patří do regionu Beskyd, stejně tak Rožnovskou brázdu, Jablunkovskou brázdu a Jablunkovské mezihoří se Slezskými Beskydami. Nakonec asi jen velmi malá část turistů dokáže tyto celky od sebe jasně odlišit.

Moravskoslezské Beskydy mají rozlohu 623 km2. V žebříčku rozloh geomorfologických celků ČR tak Moravskoslezské Beskydy zaujímají až 49. příčku. Avšak rozloha CHKO Beskydy, největší chráněné krajinné oblasti v ČR, dosahuje asi 1 160 čtverečních kilometrů. To proto, že CHKO Beskydy zasahuje i do sousedních geomorfologických celků. Šířka samotného pohoří nepřekračuje 20 km, délka Beskyd činí asi 55 km.

Čtěte také: Beskydy - horské chaty a útulny, levné ubytování

Beskydy představují poměrně členitou hornatinu se střední výškou 703,3 m. O členitosti Beskyd se nakonec může každý přesvědčit sám při přechodu pohoří, během kterého je nutno překonat přes 5 km převýšení. Střední sklon svahů dosahuje 14° 46´.

Beskydy jsou charakteristické relativně izolovanými masívy jako je Lysá hora, Smrk nebo Travný a několika relativně samostatnými a viditelně izolovanými hřbety, jejichž reliéf nese stopy několika stupňů třetihorního zarovnání povrchu. V pohoří se objevují také četné periglaciální jevy v podobě kamenných proudů a nebo mrazových srubů.

Vymezení Moravskoslezských Beskyd

Radegast

Moravskoslezské Beskydy jsou na severu a západě ohraničeny Podbeskydskou pahorkatinou, na jihu Rožnovskou brázdou a Hostýnsko - vsetínskou hornatinou, na východě Jablunkovskou brázdou a Jablunkovským mezihořím a na území Slovenska Javorníky a Turzovskou vrchovinou.

Podloží a geologie

Podloží Moravskoslezských Beskyd je budováno flyšovými horninami slezské jednotky, především godulskými pískovci, na kterých se vytvořily strukturní stupně, hřbety a nápadné svahové hrany. Mocnost flyšových hornin se snižuje v severovýchodně - jihozápadním směru, přičemž jsou vrstvy godulských pískovců více ukloněny a provrásněny. Vrstvy flyšových hornin jsou překryty kvartérními sedimenty.

Geomorfologické členění pohoří

Moravskoslezské Beskydy jsou součástí Západních Karpat a řadí se do oblasti Západních Beskyd. Samotný celek Moravskoslezské Beskydy se dělí na tři podcelky - Klokočovská hornatina, Lysohorská hornatina a Radhošťská hornatina a na řadu okrsků.

Celé Beskydy jsou součástí flyšového pásma Západních Karpat, v podloží se střídají obvykle pískovce, jílovce a slepence. Například vrstvy godulských pískovců dosahují mocnosti až 2 000 metrů.

celek podcelek okrsek
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Hodslavický Javorník
Radhošťský hřbet
Mezivodská vrchovina
Lysohorská hornatina Lysohorská rozsocha
Ropická rozsocha
Zadní hory
Klokočovská hornatina -

Beskydy, jeskyně a pseudokras

Na území CHKO Beskydy bylo dodnes objeveno 33 jeskyní. Všechno jsou to ale jeskyně pseudokrasové, což je dáno absencí vápenců. Největší pseudokrasovou jeskyní je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, její chodby dosahují délky 370 m. Nejhlubší jeskyní je nedaleká Kněhyňská jekyně s hloubkou 57,5 m. Za zmínku určitě stojí i Ledová jeskyně, ve které se i v letních měsících uchovává ledová výzdoba.

Beskydské tisícovky, nejvyšší vrcholy v Beskydech

Pořadí Vrchol Výška Pořadí Vrchol Výška
1. Lysá hora (1 323 m) 13. Malý Polom (1 061 m)
2. Smrk (1 276 m) 14. Slavíč (1 055 m)
3. Kněhyně (1 257 m) 15. Nořičí hora (1 047 m)
4. Čertův mlýn (1 206 m) 16. Velká Stolová (1 046 m)
5. Travný (1 203 m) 17. Ostrý (1 044 m)
6. Malý Smrk (1 174 m) 18. Javorový vrch (1 032 m)
7. Radhošť (1 129 m) 19. Burkův vrch (1 032 m)
8. Radegast (1 106 m) 20. Smrčina (1 015 m)
9. Tanečnice (1 084 m) 21. Čuboňov (1 011 m)
10. Ropice (1 083 m) 22. Malá Stolová (1 009 m)
11. Magurka (1 068 m) 23. Nad Kršlí (1 002 m)
12. Velký Polom (1 067 m) 24. Šindelná (1 001 m)

Významné vrcholy pohoří

Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je dobře známá Lysá hora vysoká 1 323 metrů. Její výška je však udávána dosti rozdílně, takže se můžeme setkat s odlišnými výškovými údaji (až 1 326 m). Na jejím vrcholu je vysílač a Kamenný dům, jediná turistická chata na vrcholu Lysé hory. Původní Bezručova chata již v minulosti vyhořela, ale dnes se připravuje její obnovení. Průměrná nadmořská výška Moravskoslezských Beskyd je asi 703 m.

Původ beskydských názvů

Grúň, Kyčera, Příslop. Řada jmen, se kterými se jinde v České republice nesetkáme. Narazit ale na ně můžeme v jiných východnějších částech Karpat, všude tam, kde se salašnicky hospodařilo v horách. Tyto názvy sem přinesli valašští osadníci z Uherska (Slovenska) či z Haliče, ženoucí do Beskyd svá stáda ovcí.

Mapa

Uvedená jména nejsou pouhé bezobsažné názvy, nýbrž díky nim pastevci poznali, jaký má hora tvar či jsou-li na ni pastviny a nebo lesy. Grúň označuje táhlý horský hřbet odbočující z hlavního hřebene. Příslop je sedlo mezi dvěma vrcholy a nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem. Grapa je roklina a nebo erodovaný příkrý svah. Kyčera označuje strmý kopec s plně a nebo částečně zalesněnými vrcholovými partiemi.

Dalšími nejznámějšími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radhošť (1 129 m) se známou sochou Radegast. Tato socha však není přímo na vrcholu, ale nachází se nad selem asi v polovině cesty mezi Radhoštěm a Pustevnami, přičemž Pustevny jsou sedlem mezi Radhoštěm a Tanečnicí (1 084 m).

Dále k východu se tyčí masív Kněhyně (1 257 m), v jejímž nitru se schovává známá Kněhyňská jeskyně, Smrk (1 276 m) a Malý Smrk (1 174 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Travný (1 203 m), Velký POlom (1 067 m), Ropice (1 082 m), Javorový (1 032 m). Zapomenout nesmíme ani na Velký Javorník (918 m) a Malý Javorník (839 m) v západním výběžku Moravskoslezských Beskyd.

Klimatické podmínky v Beskydech

Beskydské podnebí je silně ovlivněno jejich polohou. Na jejich území se střetávají vlivy kontinentálního i oceánského klimatu. Zimy bývají obvykle mírné, léto zato bývá chladné s velkou bolačností a vyšším úhrnem vodních srážek. To především v nejvyšších polohách.

Podstatný vliv na klima má členitost reliéfu a především nadmořská výška. S rostoucí nadmořskou výškou klesají průměrné roční teploty a naopak narůstají úhrny srážek. Například na Lysé hoře dosahuje roční úhrn vodních srážek asi 1 390 mm. Nejvíce srážek tady spadne v měsících červen a červenec, nejméně pak v únoru a v březnu.

Beskydy patří do chladné klimatické oblasti, pouze jižní okrajové části patří do mírně teplé oblasti. Sněhová pokrývka se na beskydských hřebenech udrží v průměru 150 až 180 dní v roce a Beskydy patří k oblastem s nejbohatší sněhovou nadílkou v rámci celé České republiky.

Beskydy, turistická mapa

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Beskydy byly chráněnou krajinnou oblastí vyhlášeny v roce 1973. Asi 70% jejich povrchu pokrývají lesy. Převužují lesy smrkové, objevují se ale i bučiny, jedle aj. Ze zvířat stojí za zmínku rys ostrovid, vlk a občas ze Slovenska zatoulavši se medvěd.

Beskydská fauna

Díky přímému kontaktu se slovenskými Karpatami se dnes do Beskyd začínají vracet i největší šelmy. Ochranáří na území Beskyd od roku 1973 pravidelně evidují několik kusů medvěda hnědého, malou vlčí smečku i menší populaci rysa ostrovida (15 - 20 kusů).

Ptačí fauna je zastoupena velmi bohatě. Z nejvíce ohrožených druhů se v Beskydech objevuje ostříž lesní a včelojed lesní, evidován je rovněž jestřáb lesní a krahujec obecný. V některých lokalitách se dokonce objevuje tetřev hlušec. Ze vzácných sov lze v Beskydech spatřit sýce rousného, výjimečně puštíka bělavého a nebo kulíška nejmenšího. V zachovalých lesích se objevuje datel černý, datlík tříprstý nebo strakapoud bělohřbet.

Bezobratlí

Fauna bezobratlých je v Beskydech zmapována poměrně podrobně. Vedle řady chráněných druhů, endemitů a glaciálních reliktů se objevují i druhy zcela běžné a rozšířené na celém území ČR. Většina z nich je vázána na svrchní půdy.

Ke geofilním druhů patří například střevlíci. Ve vyšších polohách Beskyd se objevuje například střevlík hladký (Carabus glabratus), z dalších druhů jsou to pak například Carabus irregulatus montandoni nebo Carabus obsoletus, silně ohrožený druh Carabus variolosus. K hydrofilním druhům pak patří například malý druh střevlíka Nebria rufescens.

Na lesních pasekách a nebo cestách lze spatřit svižníka lesomila (Cicindela sylvicola), v horských smrčinách tesaříka Acanthocinus griseus. V pralesích se objevuje roháček mandelinkový (Ceruchus chrysomelinus). Zmínku si zaslouží i kovařík Hypnoidus riparius, kovařík zelený (Ctenicera viridis) a kovařík horský (Ctenicera cuprea).

Bohatě je zastoupen i řád motýlů (Lepidoptera). Z horských druhů se tady objevuje okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč rudopásý (Erebia euryale), louky si oblíbil ohniváček celíkový (Lycaena virgaurea) nebo poměrně vzácný ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe). Spatřit lze i velký druh batolce duhového (Apatura iris) nebo nočního lišaje vrbkového (Deilephila elpenor). Na některých lokalitách se objevuje kriticky ohrožený modrásek černoskvrný (Maculinea arion).

Chráněná území v CHKO Beskydy - přírodní rezervace a památky

PP Brodská - PR Bučací potok - PP Byčinec - PR Čerňavina - PR Draplavý - PR Galovské lúky - PR Gutské peklo - PR Huštýn - PP Kladnatá-Grapy - PR Klíny - NPR Kněhyně-Čertův mlýn - PP Kněhyňská jeskyně - PR Kršle - PP Kudlačena - PR Kutaný - PP Kyčmol - PP Lišková - PR Lysá hora - PR Makyta - PR Malenovický kotel - PR Malý Smrk - PR Mazácký Grúnik - NPR Mazák - NPR Mionší - PP Motyčanka - PR Noříčí - PP Obidová - PP Ondrášovy díry - PP Pod Juráškou - PP Pod Lukšincem - PP Podgrúň - PR Poledňana - PP Poskla - NPR Pulčín-Hradisko - NPR Radhošť - PP Rákosina Střítež - NPR Razula - PR Ropice - NPR Salajka - PP Skálí - PP Smradlavá - PR Smrk - PP Stříbrník - PR Studenčany - PR Travný - PR Travný potok - PR Trojačka - PP Uherská - PR Uplaz - PR V Podolánkách - PP Vachalka - PP Velký kámen - PR Velký Polom - PP Vodopády Satiny - PP Vysutý - PR Zimný potok - PP Zubří

Pozn.: CHKO Beskydy zasahuje na území sousedních geomorfologických celků Vsetínské vrchy a Javorníky.

Podbeskydská pahorkatina

Podbeskydská pahorkatina bývá často mylně přiřazována k Moravskoslezským Beskydám. Ve skutečnosti se ale jedná o samostatný horský celek s řadou známých a turisticky atraktivních vrcholů a řadou významných kulturních památek.

Z významných vrcholů za zmínku stojí známý Ondřejník či přesněji Ondřejnická skalka (964 m), která leží v oblasti Štramberské vrchoviny. Ondřejník je zároveň nejvyšším vrcholem Podbeskydské pahorkatiny. Vrcholů je tady ale mnohem více, jmenujme například Červený kámen (690 m), Puntík (501 m), Vysoká stráž (372 m) a řadu dalších.

Podbeskydská pahorkatina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Podbeskydská pahorkatina Kelčská pahorkatina Tučínská pahorkatina
Vítonická pahorkatina
Němetická pahorkatina
Provodovický hřbet
Loučská brázda
Jankovická brázda
Pacetlucká pahorkatina
Maleník -
Příborská pahorkatina Hluzovská pahorkatina
Palačovská brázda
Novojičínská pahorkatina
Libhošťská pahorkatina
Staříčská pahorkatina
Palkovické podhůří
Valašskomeziříčská kotlina
Helštýnská vrchovina
Štramberská vrchovina Palkovické hůrky
Metylovická pahorkatina
Ondřejník
Kozlovická kotlina
Měrkovická pahorkatina
Šostýnské vrchy
Ženklavská kotlina
Libotínské vrchy
Petřkovické vrchy
Frenštátská brázda Lysohorské podhůří
Radhošťské podhůří
Veřovická brázda
Třinecká brázda Frýdecká pahorkatina
Ropická plošina
Těšínská pahorkatina Bruzovická pahorkatina
Hornotěrlická pahorkatina
Hornožukovská pahorkatina

Z památek se nemůžeme nezmínit o Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Štramberskou Trúbu s rozhlednou a blízkou jeskyní Šipka, kde byly objeveny stopy po jeskynním člověku. Také si musíme uvést hrady Starý Jičín a hrad Hukvaldy, který je druhým největším v České republice, a který byl zničen během katastrofálního požáru v roce 1762.

Na Lysou horu

Prakticky celé Moravskoslezské Beskydy s Podbeskydskou pahorkatinou patří do povodí Odry a Moravy, respektive Bečvy, která se do Moravy vlévá v blízkosti obce Troubky. Jen východní okraj Moravskoslezských Beskyd patří do povodí řeky Kysuca, která je jedním z nejvýznamnějších přítoků Váhu. Nejznámějšími řekami Beskyd jsou Odra, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, Ostravice a Morávka. Největšími vodními nádržemi jsou Šance a Morávka.

Slezské Beskydy (nesprávně také Těšínské Beskydy)

Těšínské Beskydy, resp. podle geomorfologického názvosloví správně Slezské Beskydy se rozprostírají ve Slezsku v těsné blízkosti hranic s Polskem. Slezské Beskydy pak "neznajíc" hranic pokračují do Polska, kde vrcholí nejvyšší horou celého pohoří - Skrzyczne (1 257 m).

Původ beskydských názvů

Jednotlivé beskydské názvy rovněž označovaly kvalitu pastvin. Tak například název javořina označuje horskou pastvinu řídce porostlou lesem. Polana označuje horskou pastvinu uprostřed lesů. Jméno spina označuje lesní louku a konečně sihla označuje podmáčené louky nevhodné k pastvě.

Nejvyšším vrcholem této části Beskyd je Velká Čantoryje (995 m). Z dalších významných vrcholů si uveďme Velký Šošov (886 m) a Kyčeru (990 m). Slezské Beskydy jsou od sousedního horského celku Jablunkovské mezihoří s nejvyšším vrcholem Gírová (840 m) odděleny Jablunkovskou brázdou. Nejvyšším bodem Jablunkovské brázdy je vrchol Kempa (571 m).

Z kulturněhistorických pamětihodností této oblasti si čelní místo zaslouží dřevěný kostel v Gutech, který pochází z roku 1563. V oblasti se ale nachází řada dalších pěkných dřevěných kostelů, jako například v Nýdku či v Hrádku ve Slezsku.

Slezské Beskydy, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Slezské Beskydy Čantoryjská hornatina Nýdecká vrchovina
Čantoryjský hřbet

Celou oblast odvodňuje řeka Olše (v Polsku zvaná Olza), která se u města Bohumín vlévá do Odry. Těšínské Beskydy jsou z velké části porostlé hustými lesy, které ovšem místy utrpěly exhalacemi ostravské aglomerace. Přesto je tady řada krásných míst, která jsou vítaným únikem od civilizace. Na území Těšínských (Slezských) Beskyd je několik přírodních rezervací.

Jablunkovské mezihoří

Jablunkovské mezihoří je jedním z rozlohou nejmenších celků na území ČR. Tato členitá vrchovina o rozloze 26 km2 zaujímá 93. příčku z celkových 94. Střední výška tohoto geomorfologického celku činí 592,3 m a střední sklon 9° 23´ (na území ČR). Jablunkovské mezihoří (moravská část) má přibližné rozměry 11 × 5 km.

Největší část Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska, kde se nachází i nejvyšší vrchol celku - Kykuľa (844 m) na slovensko - polském pomezí. Nejvyšším vrcholem moravské části Jablunkovského mezihoří je o čtyři metry nižší Gírová (840 m).

Jablunkovské mezihoří je ohraničeno Slezskými Beskydami na severu. Na východě sousedí s Kysuckými Beskydami, na JZ s Turzovskou vrchovinou a na západě s Jablunkovskou brázdou resp. Moravskoslezskými Beskydami, se kterými patří do geomorfologické oblasti Západní Beskydy.

Jablunkovská brázda

Rozlohou nevelký geomorfologický celek ČR, jenž odděluje Moravskoslezské Beskydy od Jablunkovského mezihoří a Slezských Beskyd. Na severu Jablunkovská brázda sousedí s geomorfologickým celkem Podbeskydská pahorkatina (okrsek ropická plošina podcelku Třinecká brázda).

Rozloha Jablunkovské brázdy činí 74 km2, střední výška 441,9 m a střední sklon 5° 22´. Nejvyšší vrcholem Jablunkovské brázdy je vrch Kempa. Celek Jablunkovské brázdy má přibližné rozměry 15 × 8 km a dělí se na dva okrsky (viz tabulka).

Jablunkovská brázda, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Jablunkovská brázda - Náveská pahorkatina
Milíkovská plošina

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
11.07.2016, 00:37 J. Sládek | Beskydy Slezské a Těšínské
27.12.2015, 08:20 Alena Urbančíková | Geomorfologie Beskyd
29.08.2015, 17:06 Janina | Krásná příroda
20.08.2013, 20:13 Pavel | Chyba
02.04.2014, 16:33 -OB- | Děkuji
09.09.2012, 21:05 karel 4 | bábo neblbněte
10.03.2011, 19:32 Jana | pro vąechny kritiky !!!!!!
13.03.2011, 09:43 -OB- | Paní Jano, vaąe kritika turistů
14.03.2011, 14:03 Jana | Prosím neple»te si dojmy s pojmy
14.03.2011, 14:26 -OB- | Bohuľel si opět pletete
27.02.2016, 14:11 Alex | Boha si
15.03.2011, 01:42 Michal | správná horalka
15.03.2011, 07:24 Jana | Pro Michala
15.03.2011, 08:50 -OB- | Kdybyste si stála za svým
15.03.2011, 09:27 Jana | Ach jo
15.03.2011, 09:51 -OB- | Milá paní Jano,
30.11.2010, 22:21 Gringo | recenze chat
30.11.2010, 22:30 -OB- | Hodnocení chat
06.11.2010, 03:03 Markéta | Horní a Dolní Bečva
14.05.2010, 09:10 Robur | Masarykova chata
16.05.2010, 19:30 -OB- | Masarykova chata
17.11.2009, 11:02 Ivan Zajíček | Povodí Odry...Chata Kotař dočasně uzavřená...
31.01.2009, 20:42 Tonda | Skvělý seznam
24.05.2009, 23:16 -OB- | Ostrý a daląí chaty
16.11.2009, 22:00 TK | Opět chyba u Javorníků
16.11.2009, 22:25 -OB- | Velký Javorník


Beskydy, turistické trasy a nejkrásnější túry

Beskydy, Slezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří - dřevěné památky a kostely

Beskydy a Podbeskydská pahorkatina - rozhledny, hrady a jeskyně

Tipy na výlet, beskydské vodopády, ski areály

Beskydské vrcholy

Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Pravčická brána Pálava Barborka Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Maroko Lysá hora Měsíc Slunce Hrad Čachtice Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Jarní souhvězdí Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Aktuální počasí
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Fotogalerie
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Cesta na Ukrajinu a přechod Černohorské poloniny
 29.09.2016 6 příspěvků
Strom roku 2014, anketa
 28.09.2016 1 příspěvek
Schronisko na Śnieżniku, chata
 27.09.2016 12 příspěvků
Adélin pramen, Králický Sněžník
 27.09.2016 2 příspěvky
Jak vybrat stan? 10 rad pro výběr
 27.09.2016 7 příspěvků
Fotosoutěž 2011 - XII. ročník fotografické soutěže
 26.09.2016 24 příspěvků
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.09.2016 12 příspěvků
Etna a putování po Liparských ostrovech
 24.09.2016 7 příspěvků
Švýcárna, chata Jeseníky
 24.09.2016 22 příspěvků
PF 2013 přeje redakce Trekingu
 24.09.2016 2 příspěvky
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 23.09.2016 88 příspěvků
Glorer Hütte, Kals am Grossglockner
 23.09.2016 1 příspěvek
Sůkenická, horský hotel
 20.09.2016 7 příspěvků
Žiarska chata, Žiarska dolina
 18.09.2016 37 příspěvků
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 17.09.2016 8 příspěvků
Chata Dukla, Čeladná
 16.09.2016 2 příspěvky
Masarykova chata, Bumbálka
 16.09.2016 12 příspěvků
Cestovatelský průjem, průjmová onemocnění
 16.09.2016 2 příspěvky
Medvědská hornatina, túra
 15.09.2016 5 příspěvků
Čelovka Fenix HL60R
 14.09.2016 2 příspěvky
Z Čech na Nordkapp na kole - na tuto cestu hledám
 14.09.2016 1 příspěvek
Javorníky, přechod pohoří
 14.09.2016 5 příspěvků
Tiské stěny, skalní město
 12.09.2016 1 příspěvek
Mont Blanc, výstup na horu
 12.09.2016 37 příspěvků
Holubyho chata, Velká Javořina
 07.09.2016 26 příspěvků
Doroťanka, chata v Beskydech
 07.09.2016 4 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist