![]() |
, , svátek má RSS Mapa webu Karpaty.net | ||||||||||
|
|
|||||||||||
|
|||||||||||
Beskydy - CHKO Beskydy, turistika a výlety, turistické chaty a levné ubytování v Beskydech + Podbeskydská pahorkatina, Slezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří a Jablunkovská brázda20.3.2007 | Otakar Brandos
Beskydy (Moravskoslezské Beskydy) jsou nejrozsáhlejším pohořím Západních Karpat na území České republiky. Beskydy se rozkládají na území okresů Frýdek - Místek, Nový Jičín a Valašské Meziříčí. Beskydy, přírodní poměry
Ke geomorfologickému celku Beskydy jsme na našich stránkách ještě přičlenili Podbeskydskou pahorkatinu, o které si myslíme, že kulturně a turisticky patří do regionu Beskyd, stejně tak Jablunkovskou brázdu a Jablunkovské mezihoří se Slezskými Beskydami. Nakonec asi jen velmi malá část turistů dokáže tyto celky od sebe jasně odlišit. Moravskoslezské Beskydy mají rozlohu 623 km2. Rozloha CHKO Beskydy, největší chráněné krajinné oblasti v ČR, dosahuje asi 1 160 čtverečních kilometrů. To proto, že CHKO Beskydy zasahuje i do sousedních geomorfologických celků. Beskydy byly chráněnou krajinnou oblastí vyhlášeny v roce 1973. Asi 70% jejich povrchu pokrývají lesy. Převužují lesy smrkové, objevují se ale i bučiny, jedle aj. Ze zvířat stojí za zmínku rys ostrovid, vlk a občas ze Slovenska zatoulavši se medvěd. Beskydy, geomorfologické členění pohoří
Moravskoslezské Beskydy jsou součástí Západních Karpat a řadí se do oblasti Západních Beskyd. Samotný celek Moravskoslezské Beskydy se dělí na tři podcelky - Klokočovská hornatina, Lysohorská hornatina a Radhošťská hornatina a na řadu okrsků. Celé Beskydy jsou součástí flyšového pásma Západních Karpat, v podloží se tedy střídají pískovce, jílovce a slepence, objevují se až 2 000 metrů mocné vrstvy odolných godulských pískovců.
Beskydy, jeskyně a pseudokrasNa území CHKO Beskydy bylo dodnes objeveno 33 jeskyní. Všechno jsou to ale jeskyně pseudokrasové, což je dáno absencí vápenců. Největší pseudokrasovou jeskyní je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, její chodby dosahují délky 370 m. Nejhlubší jeskyní je nedaleká Kněhyňská jekyně s hloubkou 57,5 m. Za zmínku určitě stojí i Ledová jeskyně, ve které se i v letních měsících uchovává ledová výzdoba. Beskydy, významné vrcholyNejvyšším vrcholem tohoto pohoří je dobře známá Lysá hora vysoká 1 323 metrů. Její výška je však udávána dosti rozdílně, takže se můžeme setkat s odlišnými výškovými údaji (až 1 326 m). Na jejím vrcholu je vysílač a Kamenný dům, jediná turistická chata na vrcholu Lysé hory. Původní Bezručova chata již v minulosti vyhořela, ale dnes se připravuje její obnovení. Průměrná nadmořská výška Moravskoslezských Beskyd je asi 703 m.
Původ beskydských názvů
Grúň, Kyčera, Příslop. Řada jmen, se kterými se jinde v České republice nesetkáme. Narazit ale na ně můžeme v jiných východnějších částech Karpat, všude tam, kde se salašnicky hospodařilo v horách. Tyto názvy sem přinesli valašští osadníci z Uherska (Slovenska) či z Haliče, ženoucí do Beskyd svá stáda ovcí.
Uvedená jména nejsou pouhé bezobsažné názvy, nýbrž díky nim pastevci poznali, jaký má hora tvar či jsou-li na ni pastviny a nebo lesy. Grúň označuje táhlý horský hřbet odbočující z hlavního hřebene. Příslop je sedlo mezi dvěma vrcholy a nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem. Grapa je roklina a nebo erodovaný příkrý svah. Kyčera označuje strmý kopec s plně a nebo částečně zalesněnými vrcholovými partiemi. Dalšími nejznámějšími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radhošť (1 129 m) se známou sochou Radegast. Tato socha však není přímo na vrcholu, ale nachází se nad selem asi v polovině cesty mezi Radhoštěm a Pustevnami, přičemž Pustevny jsou sedlem mezi Radhoštěm a Tanečnicí (1 084 m). Dále k východu se tyčí masív Kněhyně (1 257 m), v jejímž nitru se schovává známá Kněhyňská jeskyně, Smrk (1 276 m) a Malý Smrk (1 174 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Travný (1 203 m), Velký POlom (1 067 m), Ropice (1 082 m), Javorový (1 032 m). Zapomenout nesmíme ani na Velký Javorník (918 m) a Malý Javorník (839 m) v západním výběžku Moravskoslezských Beskyd. Beskydy, klimatické podmínkyBeskydské podnebí je silně ovlivněno jejich polohou. Na jejich území se střetávají vlivy kontinentálního i oceánského klimatu. Zimy bývají obvykle mírné, léto zato bývá chladné s velkou bolačností a vyšším úhrnem vodních srážek. To především v nejvyšších polohách. Podstatný vliv na klima má členitost reliéfu a především nadmořská výška. S rostoucí nadmořskou výškou klesají průměrné roční teploty a naopak narůstají úhrny srážek. Například na Lysé hoře dosahuje roční úhrn vodních srážek asi 1 390 mm. Nejvíce srážek tady spadne v měsících červen a červenec, nejméně pak v únoru a v březnu. Beskydy patří do chladné klimatické oblasti, pouze jižní okrajové části patří do mírně teplé oblasti. Sněhová pokrývka se na beskydských hřebenech udrží v průměru 150 až 180 dní v roce a Beskydy patří k oblastem s nejbohatší sněhovou nadílkou v rámci celé České republiky. Beskydy na turistické mapěPodbeskydská pahorkatinaPodbeskydská pahorkatina bývá často mylně přiřazována k Moravskoslezským Beskydám. Ve skutečnosti se ale jedná o samostatný horský celek s řadou známých a turisticky atraktivních vrcholů a řadou významných kulturních památek. Z významných vrcholů za zmínku stojí známý Ondřejník či přesněji Ondřejnická skalka (964 m), která leží v oblasti Štramberské vrchoviny. Ondřejník je zároveň nejvyšším vrcholem Podbeskydské pahorkatiny. Vrcholů je tady ale mnohem více, jmenujme například Červený kámen (690 m), Puntík (501 m), Vysoká stráž (372 m) a řadu dalších. Podbeskydská pahorkatina, geomorfologické členění
Z památek se nemůžeme nezmínit o Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Štramberskou Trúbu s rozhlednou a blízkou jeskyní Šipka, kde byly objeveny stopy po jeskynním člověku. Také si musíme uvést hrady Starý Jičín a hrad Hukvaldy, který je druhým největším v České republice, a který byl zničen během katastrofálního požáru v roce 1762.
Prakticky celé Moravskoslezské Beskydy s Podbeskydskou pahorkatinou patří do povodí Odry a Moravy, respektive Bečvy, která se do Moravy vlévá v blízkosti obce Troubky. Jen východní okraj Moravskoslezských Beskyd patří do povodí řeky Kysuca, která je jedním z nejvýznamnějších přítoků Váhu. Nejznámějšími řekami Beskyd jsou Odra, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, Ostravice a Morávka. Největšími vodními nádržemi jsou Šance a Morávka.
Slezské Beskydy (Těšínské Beskydy)Těšínské Beskydy, resp. podle názvosloví správně Slezské Beskydy se rozprostírají na severní Moravě v těsné blízkosti hranic s Polskem.
Původ beskydských názvů
Jednotlivé beskydské názvy rovněž označovaly kvalitu pastvin. Tak například název javořina označuje horskou pastvinu řídce porostlou lesem. Polana označuje horskou pastvinu uprostřed lesů. Jméno spina označuje lesní louku a konečně sihla označuje podmáčené louky nevhodné k pastvě. Nejvyšším vrcholem této části Beskyd je Velká Čantoryje (995 m). Z dalších významných vrcholů si uveďme Velký Šošov (886 m) a Kyčeru (990 m). Slezské Beskydy jsou od sousedního horského celku Jablunkovské mezihoří s nejvyšším vrcholem Gírová (840 m) odděleny Jablunkovskou brázdou. Nejvyšším bodem Jablunkovské brázdy je vrchol Kempa (571 m). Z kulturněhistorických pamětihodností této oblasti si čelní místo zaslouží dřevěný kostel v Gutech, který pochází z roku 1563. V oblasti se ale nachází řada dalších pěkných dřevěných kostelů, jako například v Nýdku či v Hrádku ve Slezsku. Slezské Beskydy, geomorfologické členění
Celou oblast odvodňuje řeka Olše (v Polsku zvaná Olza), která se u města Bohumín vlévá do Odry. Těšínské Beskydy jsou z velké části porostlé hustými lesy, které ovšem místy utrpěly exhalacemi ostravské aglomerace. Přesto je tady řada krásných míst, která jsou vítaným únikem od civilizace. Na území Těšínských (Slezských) Beskyd je několik přírodních rezervací. Jablunkovské mezihoříJablunkovské mezihoří je jedním z rozlohou nejmenších celků na území ČR. Tato členitá vrchovina o rozloze 26 km2 zaujímá 93. příčku z celkových 94. Střední výška tohoto geomorfologického celku činí 592,3 m a střední sklon 9° 23´ (na území ČR). Jablunkovské mezihoří (moravská část) má přibližné rozměry 11 × 5 km. Největší část Jablunkovského mezihoří leží na území Slovenska, kde se nachází i nejvyšší vrchol celku - Kykuľa (844 m) na slovensko - polském pomezí. Nejvyšším vrcholem moravské části Jablunkovského mezihoří je o čtyři metry nižší Gírová (840 m). Jablunkovské mezihoří je ohraničeno Slezskými Beskydami na severu. Na východě sousedí s Kysuckými Beskydami, na JZ s Turzovskou vrchovinou a na západě s Jablunkovskou brázdou resp. Moravskoslezskými Beskydami, se kterými patří do geomorfologické oblasti Západní Beskydy. Jablunkovská brázdaRozlohou nevelký geomorfologický celek ČR, jenž odděluje Moravskoslezské Beskydy od Jablunkovského mezihoří a Slezských Beskyd. Na severu Jablunkovská brázda sousedí s geomorfologickým celkem Podbeskydská pahorkatina (okrsek ropická plošina podcelku Třinecká brázda). Rozloha Jablunkovské brázdy činí 74 km2, střední výška 441,9 m a střední sklon 5° 22´. Nejvyšší vrcholem Jablunkovské brázdy je vrch Kempa. Celek Jablunkovské brázdy má přibližné rozměry 15 × 8 km a dělí se na dva okrsky (viz tabulka).Jablunkovská brázda, geomorfologické členění
Beskydy - horské chaty a útulny, levné ubytování
Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:Beskydy, turistické trasy a výstupy na vrcholy
Beskydy a Pobeskydí, dřevěné památky a kostely
Beskydy a Pobeskydí - rozhledny, hrady a jeskyně
Beskydské vrcholy, tipy na výlet
|