Velká Fatra a Turčianska kotlina - počasí, turistika a turistické trasy, horské chaty, útulny a salaše, levné ubytování na Velké Fatře

Velká Fatra je značně rozsáhlým jídrovým pohořím Západních Karpat, které se táhne zhruba v severojižním směru. Na východě Velká Fatra hraničí s Nízkými Tatrami, na severovýchodě s Chočskými vrchy a Liptovskou kotlinou, na severu s Oravskou vrchovinou a Malou Fatrou. Na západě je výraznou zlomovou linií odděleno od Turčianske kotliny a konečně na jihu sousedí s Kremnickými vrchy a Starohorskými vrchy.

Velká Fatra, geomorfologické členění pohoří

V minulosti byla Velká Fatra vymezena zhruba řekami Turiec, Váh, dolinou Bielej vody a Harmaneckou dolinou. Počnouc rokem 1978 byla hranice Velké Fatry poněkud posunuta. Na jižním okraji Velké Fatry se hranice přesunula z Harmanecké doliny na jižní svah vrchu Kotolnica, takže součástí Velké Fatry je i Harmanecký kras s Harmaneckou jeskyní.

Předěl mezi pohořími sleduje linii oddělující vápence od vulkanických hornin. Na východní straně byla k Fatře přičleněna celá skupina vrchu Zvolen. K největší změně pak došlo v severní části pohoří, kdy byla hranice přesunuta přes celou západní část původně Chočských vrchů s vrcholy jako je Čebrať, Kečka a Šíp.

Toto geomorfologické členění přihlíží ke geologickému složení horninového podloží, na rozdíl od původního členění, které se drželo (možná, že praktičtějšího) stratigrafického hlediska. Ovšem "nové" členění je dnes již zaužíváno, přestože se neustále setkávám s překvapenými pohledy zejména starších turistů, kteří si ještě pamatují původní vymezení Velké Fatry.

Z pohledu do mapy tedy snadno zjistíte, že ohraničení Velké Fatry je opravdu dosti komplikované. A to i z turistického hlediska, kdy se zdá, že jižní a severní okrajové části náležejí do jiných horopisných celků. Přesto se budeme i v tomto průvodci držet dnes užívaného oficiálního členění. Velká Fatra se dělí na sedm podcelků, které jsou uvedeny v tabulce výše. Podcelky se nedělí na žádné okrsky.

Velká Fatra, rozměry a podoba pohoří

Velká Fatra je mohutným a značně kompaktním pohořím s rozměry zhruba 40×20-22 km, což v zeměpisných souřadnicích představuje zhruba území mezi 48° 47´ - 49° 09´ s.š. a 18° 50´ - 19° 18´ v.d. Pro své velké výškové rozpětí (asi 1 170 m) a značně členitý povrch je Velká Fatra řazena mezi tzv. vysoké hornatiny. Má výrazný hlavní hřeben, který je v úseku Krížna a Ploská poměrně kompaktní.

Podrobný turistický průvodce s množstvím praktických informací. Mapky, rozhledové růžice, panoramata s popisy vrcholů, přechod hlavního hřebene Velké Fatry a popisy řady dalších túr a treků «

V oblasti Ploské se hřeben Velké Fatry větví a je rozdělen asi 25 kilometrů dlouhou Ľubochnianskou dolinou. Západní hřeben je nazýván "Turčianskou" větví a východní pak větví "Liptovskou". Západní hřeben se táhne zhruba severním směrem a na rozdíl od svého protějšku je prakticky celý zalesněný. Průměrná výška východního (Liptovského) hřebene, který se táhne zhruba severovýchodním směrem, je větší a hřeben je méně zalesněn, poskytuje tak mnohem větší možnosti rozhledů. Velká Fatra je jedním z nejrozsáhlejších a nejtypičtějších jádrových pohoří Vnitřních Západních Karpat.

Velká Fatra, geologická stavba pohoří

Pokud jde o geologickou stavbu Velké Fatry, můžeme říci, že je podobná jako u jiných pohoří Západních Karpat. Centrum Fatry tvoří krystalické jádro představované zejména starými prvohorními vyvřelinami (žuly) a krystalickými břidlicemi. Toto jádro je pak obklopeno obalem z mladších druhohorních hornin, zejména vápenců a dolomitických vápenců, ale uplatňují se tady i slínovce, slepence, křemence, pískovcové horniny a různé břidlice. Okrajové části jsou pak tvořeny třetihorními jíly a pískovci. Krystalické jádro, tzv. tatrikum, vystupuje především mezi Smrekovicí, Ľubochnianskou dolinou a Sklabinským Podzámkem.

Z minerálů se tady nejčastěji objevují plagioklas a biotit, křemen, muskovit, zirkon, apatit aj. Sedimentární obal tohoto jádra pak vytvářejí druhohorní souvrství především v oblastech Belianske a Necpalské doliny. Samostatnou jednotkou je krížňanský příkrov tvořený hlubokomořskými horninami z období jury a křídy (oblast jihozápadní Fatry). Převládajícími horninami jsou tady vápence, slínovce a slínité vápence.

Druhým významným příkrovem je tzv. chočský příkrov zastoupený vápenci a dolomity vystupujícími v oblastech Králové studny, Šturce nebo Veterného vrchu, Tlsté hory nebo Čierneho kamene. O dalších systémech jako je gemerikum, paleogén či neogén se zmiňuji pouze heslovitě.

Velká Fatra, mapa pohoří s body zájmu

• Velká Fatra na větší mapě

Velká Fatra, vznik a formování pohoří

Na modelování současné podoby se nejvíce podílela nejprve vrásnění v druhohorách, která definitivně vyzvedla tuto oblast z mořského dna. K tomu došlo někdy na konci druhohor. Do současné podoby však Fatru vyzvedly třetihorní tektonické pohyby, které podklad "původní Fatry" pořádně promíchaly, takže např. Chočský příkrov je nasunut na Krížňanský a podobně. V třetihorách nastupují exogenní sily, tedy zvětrávací ( erozní) procesy.

Čtvrtohory se na podobě Velké Fatry, na rozdíl od některých vyšších sousedních pohoří, příliš nepodepsaly, neboť tady žádné ledovce nebyly. Nedá se ale vyloučit přítomnost stálých větších sněhových polí - firnovišť, které se však na modelaci terénu přece jen účastnily. Docházelo tady totiž k silnému zvětrávání a odnosu takto vzniklých periglaciálních zvětralin. Současné rysy, tedy pokud jde o rostlinný kryt, však získala Velká Fatra, z geologického hlediska, teprve v době nedávné. Myslím tím období valašské kolonizace v 15. - 17. století, neboť právě z tohoto období pocházejí holiny na hlavním hřebeni, kde byl vymýcen původní porost.

Velká Fatra, kras a jeskyně

Nesmíme zapomenout ani na podzemí tohoto pohoří. To je velice bohaté ve vápencových částech Velké Fatry. Zejména v oblastech Tlsté, osady Komjatná, Šípu, Kopy, Biele skaly aj. Nelze nezmínit ani na největší Harmanecký kras s jedinou veřejnosti přístupnou jeskyní Velké Fatry. K těm se však podrobněji vrátíme v místopisném seznamu.

Pokud jde o povrchové krasové jevy, ty jsou relativně vzácné a navíc nedokonale vyvinuté. Toto tvrzení však není zcela přesné, neboť tady nalezneme např. i velká škrapová pole, např. v oblasti Suchého vrchu, Kyšek aj.

Velká Fatra, vodstvo

Pokud jde o vodopis oblasti, tak převážná část území patří do povodí řeky Váh, pouze jihovýchodní část pohoří je odvodňována řekou Hron. Váh protéká severní částí Velké Fatry a odděluje hlavní masív od její nejsevernější částí, tzv. Šípské Fatry. Průměrný průtok Váhu tady dosahuje necelých 39 m³/s. Hlavními přítoky Váhu, které sbírají vodu hlavně na svazích Velké Fatry, je řeka Turiec (10,9 m³/s), Ľubochnianka (2,5 m³/s) a Revúca (5 m³/s).

Revúca je významným tokem, který sbírá vody Zeleného potoka, Šturce, Teplého potoka, Vyšného a Nižného Matejkovského potoka aj. Nejvýznamnějšími přítoky Ľubochnianky jsou Rakytov, Blatná, Kornietova, Jarabinská, Čierňava, Kľacký potok, Turecké, Salatín, Veľký Kračkov a některé další. Pokud jde o Turiec, jsou nejvýznamnějšími přítoky z oblasti Velké Fatry Teplica, Dolinka, Čierna voda, Blatnický potok, Necpalský potok, Sklabinský a Borovský potok. Nejsevernější část Velké Fatry odvodňuje Orava (vlévá se do Váhu) a naopak nejjižnější část Hron s přítoky Starohorského potoka a Bystrice.

Velká Fatra, klimatické podmínky

Podnebně patří převážná část území do chladné klimatické oblasti, jen nejnižší polohy lze zařadit do mírně teplé oblasti. Vliv na zdejší klimatické podmínky má mediteránní klima Středozemního moře, ale je nutno uvést, že se Velká Fatra nachází v těsném sousedství hranice mezi mediteránním a chladným boreálním klimatem Severního a Baltického moře. Průměrné roční teploty jsou tady okolo 4 °C, v nejvyšších polohách jen asi 2 °C.

Trvalá sněhová pokrývka se v nejvyšších partiích udrží více jak 100 dní a může dosahovat tloušťky až přes dva metry. V nižších polohách se sněhová pokrývka udrží po kratší dobu (70 - 90 dní) a i její mocnost klesá na 30 až 40 centimetrů. V přilehlých oblastech, zejména v dolině Turce, Váhu a Revúce jsou průměrné roční teploty ještě vyšší a dosahují asi 7 °C až 8 °C.

Úhrny ročních srážek se velice liší a závisí nejen od polohy konkrétního místa, ale i na nadmořské výšce. Jejich výše činí od zhruba 760 mm v nižších polohách po asi 1 200 mm v těch nejvyšších polohách Velké Fatry. Průměrně dosahují srážky úhrnu 1 000 mm, což kontrastuje s poměrně nízkým výparem - asi 480 mm. Zbytek vodních srážek tak musí prosáknout do podzemí a nebo být odveden odtokem. Tím se Velká Fatra značně odlišuje od jiných pohoří, což má značný vodohospodářský význam.

Osídlování Velké Fatry

Zajímavá je rovněž historie lidského osídlení oblasti Velké Fatry. První nepřímé důkazy o osídlení pocházejí z období starší doby kamenné z jeskyně Horná Túfna, kde byly nalezeny stopy ohniště a zbytky opálených a rozlámaných kostí jeskynních medvědů, tedy z doby před asi 40 000 lety. Archeologické výzkumy pak objevily stopy po osídlení lidem kultury tzv. kanelované keramiky v mladší době kamenné (od 3. tisíciletí př. n. l.), který si svá sídliště budoval na vyvýšených místech po obvodě Velké Fatry. Z tohoto období byly nalezeny sekeromlaty v katastrech obcí Žabokreky, Turčianské Teplice, Belá aj.

Nejintenzivnější osídlení lze pak vysledovat v období mladší doby bronzové (1300 až 700 př. n. l.) lidem tzv. lužické kultury, pro které bylo typické spalování svých mrtvých a jejich pohřbívání na tzv. popelnicových polích. Ty byly nalezeny v katastrech obcí Sklabinský Podzámok, Háj, Belá a Martin. Z tohoto období rovněž pocházejí četné nálezy bronzových zbraní, nástrojů, ale i bronzových sošek (Podhradie a Sučany).

Ve starší době železné (halštatská fáze) pak byly vybudovány četné hradiště v Dulicích, Hornom Jasene či Nolčove. V mladší době železné (tzv. laténská fáze) tady žijí potomci lidu lužické kultury, kteří jsou stále intenzivněji ovlivňováni kulturou Keltů (tzv. púchovská kultura). Ti s sebou přinášejí schopnost zpracovávat železo, sklo, ale přinášejí také mince.

V tzv. římském období (1. až 4. stol. n. l.) na lid této púchovské kultury působí nejen vliv říše římské, ale i Dáků a Germánů a samozřejmě zde přítomných Keltů. Významným předělem byl příchod slovanského obyvatelstva. Z druhé poloviny 9. století jsou známy četné knížecí hroby Velkomoravského období (Blatnica, Žabokreky aj.) či opevněná výšinná sídliště (Košúty, Sučany, Blatnica a velká řada dalších).

Ve 12. a 13. století jsou pak zakládány první historické osady na území Velké Fatry; první známá písemná zmínka o nich pochází z roku 1113. Následovaly tatarské vpády, které měly pro místní obyvatelstvo fatální následky, turecká expanze a řada dalších pohrom středověku. Ve 13. století začínají vznikat i první opevněné hrady (Blatnický hrad). V 15. až 17. století zasáhla Velkou Fatru valašská kolonizace, během níž byl ráz krajiny značně přetvořen. Velké Fatře se nevyhnuly ani boje v období SNP a II. světové války.

Velká Fatra, podrobný popis pohoří

Velice zjednodušeně bychom mohli Velkou Fatru rozdělit na holni Fatru a bralní Fatru. Díky velkému rozdílu nadmořských výšek od asi 420 m n.m. po 1 592 m n.m. je terén značně členitý a řadí se mezi vysoké hornatiny. Zastoupeny jsou ale i reliéfy vysočiny, hornatiny a vrchoviny a ty nejnižší partie, které jsou součástí ochranného pásma národního parku mají reliéf kotlinové pahorkatiny. V některých partiích holní Fatry vystupují dobře zřetelné zbytky původního zarovnání. Především v oblasti Kráľovej studně a Kýšek.

Holní Fatru představují zejména ty nejvyšší partie, kde se rozkládá pásmo holin. Bralní Fatru zase představují její části s vápencovým podkladem, kde se vytvořily bohaté terénní tvary, věže a bradla. Odtud tedy trochu kostrbatý název bralní či bradlová. Musím se přiznat, že slovenské výrazy pro tyto části se mi líbí mnohem více, znějí tak nějak libozvučněji.

Velká Fatra je jedním z největších jádrových pohoří nejen Vnitřních Západních Karpat, ale Západních Karpat vůbec. Krystalické jádro, které je budované zejména žulami a krystalickými břidlicemi zaujímá ale jen relativně malou plochu. Na povrch vystupuje v oblasti Smrekovice v severní části masívu Liptovské větve hlavního hřebene. Druhohorní vápence a dolomity vytvářejí sedimentární obal kolem krystalického jádra. Struktura a členění tohoto obalu je velice složité a jsou zde zastoupeny prakticky všechny sedimentární vrstvy od spodního triasu až po střední křídu.

Fatra je navíc typickým příkladem příkrovové stavby pohoří, na jejíž struktuře se podílejí zejména následující tektonické jednotky - tatricum, chočský příkrov, krížňanský příkrov a gemericum (částečný příkrov Tlsté). Ovšem vedle vápenců se tady uplatňují i slínovce, slepence, břidlice, křemence, pískovce a některé další horniny. Místy se objevují i červené lateritové půdy, např. v oblastech mezi Borišovem a Ploskou či mezi masívy Kračkov a Čierny kameň.

V neogénu se přes podloží protlačily i komplexy vulkanických hornin (jihozápadní část pohoří sousedící s Kremnickými vrchy). Do stejného období patří i sedimenty, které nalezneme zejména v oblasti Turčianske kotliny. Tektonickými pohyby alpínských vrásnění byly přes původní mezozoické obalové série přesunuty vrstvy krížňanského a chočského příkrovu, čímž se značně změnila geologická stavba této oblasti Karpat.

Krížňanský příkrov dnes tvoří zejména holní Fatru, která je charakteristická oblými a měkce modelovanými tvary. Tyto horniny budují převážnou část jak Liptovské tak i Turčianske větve, stejně jako hlavní hřeben mezi Ploskou a Krížnou. Z těchto částí vystupují příkrovové trosky odolných vápenců a dolomitů, které jsou součástí chočského příkrovu. Patří k nim např. Čierny kameň a Suchý vrch.

S holním reliéfem příkře kontrastuje reliéf bradlové Fatry. Ta je tvořena mohutnými vrstvami odolných vápenců a dolomitů chočského příkrovu. Terén je značně skalnatý a bohatě členěný. Erozní činnost zde vymodelovala skalní stěny a skalní stráně, skalní stupně, které jsou mohutně zastoupeny zejména v oblasti Tlsté, ale i rokle, kaňony a mnohé další krasové útvary včetně brán a věží. Pokud jde o povrchové krasové jevy, tak ty jsou zastoupeny jen velice řídce (až na některé oblasti).

O to, o co je ochuzen povrch, o to je obohaceno podzemí, kde se erozní, vymílací a rozpustnou činností vody vytvořily bohaté jeskynní prostory. Dnes je v oblasti Velké Fatry známo přes 200 jeskyní a propastí. Ty jsou nejbohatěji zastoupeny v oblastech Gaderské, Blatnické, Belianske a Žarnovické doliny, nesmíme zapomenout ani na oblast Harmanecké doliny, kde se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry. O něco chudší kras nalezneme i v Necpalské dolině, v masívu Kopy, Šípu, Čebratě, Kľaku, Šiprúně a některých dalších oblastech.

Velká Fatra má pravidelný tvar. Hlavní hřeben je v úseku Krížna - Ploská pokryt holinami, které umožňují nádherné výhledy. V oblasti Ploské se ale hlavní hřeben rozdvojuje, jak jsem již uvedl v předchozí kapitole, a uzavírá inverzní Ľubochnianskou dolinu. Další pokračování hřebene můžeme vysledovat na východ, od Krížne až po Zvolen.

Trochu chaotickou stavbu má bradlová část, kde struktura bočních hřebenů je velice komplikovaná. Z hlavního hřebene vybíhají k západu i východu četné mohutné rozsochy, které jsou odděleny dolinami. Ty jsou na západní straně mnohem mohutnější a delší, na rozdíl od dolin na východním okraji pohoří, kde jsou doliny mnohem kratší a strmější.

Nejvýznamnějšími dolinami jsou doliny Žarnovická, Blatnická, Dedošová, Necpalská, Belianska, Hornojasenská, Kantorská a Veľká na západní straně, na východní jsou to pak Nižné a Vyšné Matejkovo, Teplá, Zelená a Suchá dolina. V jižní části jsou to pak Harmanecká a Bystrická dolina. Doliny jsou obvykle hluboce zařezány a jsou i značně strmé, obvykle v rozmezí 20 až 45°.

Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1 592 metrů. Tento vrchol ale leží v hlavním hřebeni, kde nevytváří nijak výraznou dominantu a z dálky vůbec nevypadá jako nejvyšší vrchol celého pohoří. Dalšími významnými vrcholy hlavního hřebene je Krížna (1 574 m), Ploská (1 532 m), trochu bokem ležící Borišov (1 510 m), Jarabiná (1 314 m), Kľak (1 394 m), Čierny kameň (1 479 m), Rakytov (1 567 m), který je snad nejlepším rozhledovým bodem v pohoří, Skalná Alpa (1 463 m), Malá Smrekovica (1 458 m).

V bočních rozsochách leží další významné vrcholy. Jsou jimi Drieňok (1 268 m), Ostrá (1 247 m), Tlstá (1 373 m), Lysec (1 381 m) v západní části. Ve východní části pohoří jsou to Smrekovica (1 530 m), Ostré Brdo (1 319 m), Zvolen (1 403 m) a Malý Zvolen (1 372 m). V jižní části pak Majerova skala (1 283 m), Líška (1 445 m), Japeň (1 154 m). No a v severní části v oblasti Šípske Fatry jsou výraznými vrcholy Zadný Šíp (1 143 m), Šíp (1 170 m), Kečka (1 139 m) a Čebrať (1 054 m).

K severu a severovýchodu se rozbíhají Turčiansky a Liptovský hřeben, jenž jsou odděleny více jak 25 kilometrů dlouhou Ľubochnianskou dolinou, která je páteří této části Velké Fatry.

Turčianska kotlina, geomorfologické členění

BELANSKÁ SALAŠ	CHATA POD BORIŠOVOM
Belanská salaš Hlavní hřeben Detail ubytování …	Chata pod Borišovom 038 12 Pošta Necpaly Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena od 190 Sk
SALAŠ POD ČIERNYM KAMEŇOM	KOLIBA NA KRÁTKEJ
Čierny kameň Veľká Fatra Detail ubytování …	Ploská Veľká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
SENÍK DUBOVSKÉ LOUKY	SENÍK DUBOVSKÉ LOUKY, dolní
Dubovské louky Šípská Fatra Detail ubytování …	Dubovské louky Šípská Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
KRÁĽOVA STUDŇA, horský hotel	KRÁĽOVA STUDŇA, turistická útulna
Horský hotel Kráľova studňa 976 03 Dolný Harmanec Detail ubytování …	Kráľova studňa Velká Fatra Detail ubytování …
Cena od 10 EUR	Cena 0 EUR
KOLIBA KÝŠKY	MÁJEKOVA CHATA
Kýšky Velká Fatra Detail ubytování …	Malinô Brdo 034 01 Ružomberok Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 250 Sk
SALAŠ POD PLOSKOU	SESTRIČKY, salaše
Ploská Hlavní hřeben Detail ubytování …	Borišov Hlavní hřeben Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
SMREKOVICA, turistická ubytovna	KOLIBA POD SUCHÝM
Vojenská zotavovna Smrekovica 034 01 Ružomberok Detail ubytování …	Suchý vrch Hlavní hřeben Detail ubytování …
Cena 250 Sk	Cena 0 EUR
POVOLENÁ BIVAKOVACÍ MÍSTA	SALAŠ KOŠARISKA
Velká Fatra Detail ubytování …	Velká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
PŘÍSTŘEŠEK V GADERSKÉ DOLINĚ	SALAŠ POD ŠIPRÚNĚM JE MINULOSTÍ
Gaderská dolina Velká Fatra Detail ubytování …	Šiprúň Velká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
VLKOLÍNSKÉ LOUKY, turistický přístřešek	NECPALSKÁ SALAŠ
Vlkolínské louky Velká Fatra Detail ubytování …	Úbočí Borišova Velká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
TURISTICKÝ PŘÍSTŘEŠEK MOČIDLO	SALAŠ POD BORIŠOVOM
Ľubochnianská dolina Velká Fatra Detail ubytování …	Borišov, Ploská Velká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
TURISTICKÝ PŘÍSTŘEŠEK VYŠNÝ TAJCH	HORSKÝ HOTEL SMREKOVICA
Ľubochnianská dolina Velká Fatra Detail ubytování …	Smrekovica, Skalná Alpa Velká Fatra Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena od 16 EUR
CHATA HOREC
Liptovská Revúca Velká Fatra Detail ubytování …
Cena od 10 EUR