Levočské vrchy - turistika a turistické trasy, příroda, jeskyně

Levočské vrchy nepatří k příliš vysokým pohořím. Nejvyšším vrcholem je Čierna hora, která dosahuje výšky jen 1 289 m, což Levočské vrchy na žebříčku výšek slovenských geomorfologických celků řadí až na 18. příčku. Dalšími významnými vrcholy jsou Siminy (1 287 m), Ihla (1 282 m), Repisko (1 250 m), Škapová (1 232 m), Javorina (1 225 m) či Javorinka (1 074 m).

Levočské vrchy, vymezení pohoří

Levočské vrchy patří do Podhôľno - magurské geomorfologické oblasti. Na severu Levočské vrchy sousedí se Spišsko-šarišským mezihořím a Spišskou Magurou, na západě je pohoří odděleno od Tater Podtatranskou kotlinou, na jihu jsou Levočské vrchy ohraničeny Hornádskou kotlinou a na jihovýchodě malými pohořími Branisko a Bachureň. Rozloha samotného pohoří dosahuje 714 km².

Levočské vrchy jsou budovány flyšovými horninami, především pískovci. Objevují se ale i břidlice, slepence a různé brekcie. Díky tomu je reliéf pohoří poměrně oblý, z robustního a poměrně kompaktního hlavního hřebene vybíhají do všech stran rozsochy, které jsou odděleny hlubokými údolími.

Levočské vrchy, geomorfologické členění

Levočské vrchy jsou dosud poměrně nedoceněné s nepříliš rozvinutou sítí značených turistických cest. To má na svědomí bývaly vojenský újezd Javorina, jenž tady fungoval za minulého režimu. Přestože vojáci odsud odešli již v 90. letech minulého století, na turistický ruch to příliš velký vliv nemělo a řada turistů i dnes vnímá Levočské vrchy jako uzavřené pohoří.

Levočské vrchy leží ve srážkovém stínu Tater, proto zde roční úhrn srážek dosahuje relativně nízkých hodnot. Horské stráně této vrchoviny jsou porostlé převážně smrkovými lesy s příměsí jedle, v jižních částech pohoří pak převažují bučiny a doubravy s příměsí jedle. Nejvýznamnějšími sídly na obvodě pohoří jsou města Levoča a Kežmarok.

Levočské vrchy, geologie a pseudokrasové jeskyně

Podobně jako sousední Spišská Magura se Levočské vrchy vyznačují bohatými sesuvovými jevy. Místo sesuvových jezer, tolik typických pro severozápadní sousedku, se ale v pohoří objevují především pseudokrasové jeskyně. Na jednom ze sesuvů byla objevena největší známá pseudokrasová jeskyně na Slovensku. Tato jeskyně byla objevena v roce 2004 a dodnes bylo objeveno asi 624 metrů chodeb. Jeskyně se nachází v masívu vrchu Spišská (1 057 m), proto dostala jméno Jaskyňa pod Spišskou. Jeskyně pod Spišskou je opravdu unikátní, neboť chodby dosahují nevídané šíře 3 - 5 m a výšky 8 - 10 m.

Do objevu jeskyně pod Spišskou byla největší pseudokrasovou jeskyní Slovenska Stĺpová jaskyňa v Cerové vrchovině. Dnes speleologové evidují v oblasti Levočských vrchů něco přes deset jeskyní. Jsou to Jaskyňa pod Jankovcom ( 100 m), Jaskyňa v Prednej Kohútovej (100 m), Jaskyňa v Derežovej (60 m), Jaskyňa v Čiernej hore (40 m), Jaskyňa v Kohútovke (15 m) a Zbojnícka diera (15 m), Jankina proba (18,3 m), Mostová jaskyňa (6,7 m), Priechodná jaskyňa (7,1 m), Ohrádková a Zatajená (30 m) aj.