Pálava (Mikulovská vrchovina) a Dolnomoravský úval + Lednicko - Valtický areál, CHKO Pálava, turistika, příroda, levné ubytování na Pálavě

Pálava. Na území České republiky nenalezneme snad jiné území, které by se podobalo Pálavě. Území, kde by s takovou intenzitou kráčela prehistorie, kde se zachovaly suché stepi společně s mokřady a lužními lesy a dalšími těžko opakovatelnými krajinářskými prvky. Geomorfologické vymezení regionu Pálavy je složitější. Jedná se o celky Mikulovské vrchoviny a zčásti Dolnomoravského úvalu a Dyjsko-svrateckého úvalu.

Pálava, chráněná krajinná oblast

Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena již v roce 1976 na rozloze asi 7 500 hektarů. Jejím centrem je hřeben Pavlovských vrchů s délkou 12 kilometrů a nejvyšším vrcholem Děvín (554 m). Správa CHKO sídlí na Náměstí 32 v Mikulově.

Dominantou hřebene je určitě zřícenina Dívčí hrady a nebo Sirotčího hrádku. K nim přiléhá pahorkatina Milovického lesa. Navíc bylo celé území v roce 1986 vyhlášeno biosférickou rezervací pod patronátem UNESCO. Patří tak do stejné kategorie chráněných území jako např. NP Bukovské vrchy, Coto d´Doňana v deltě řeky Guadalquivir ve Španělsku či Yellowstonský národní park.

Pálava (Mikulovská vrchovina), turistická mapa

• Pálava na větší mapě

Přestože velká část území je hospodářsky využívána, nalezneme tady množství chráněných rostlin. Uveďme si jen kosatce sibiřské, ladoňky, stulíky, bledule, lekníny či řezan pilolistý. Nejrozmanitější je fauna i flóra mokřadních ekosystémů, hned za nimi se drží oblasti stepního charakteru. Na četných vodních jezerech, z nichž největší jsou nádrže Nové Mlýny, se zdržují vodní ptáci jako jsou kormoráni, volavky, rybáci, husy, objevuje se i orel mořský s rozpětím křídel až 240 cm.

Pálava, turistika

Z turisticky nejvděčnějších cílů jsou to Pavlovské vrchy, oblast Lednicko-valtického areálu se známým zámkem Lednice a Valtice či Lednickými rybníky. Nesmíme však zapomenout ani na světově proslulé Dolní Věstonice, které prosluly nálezem Věstonické Venuše, malé sošky z pálené hlíny, která je výtvorem lovců mamutů z doby před 27 tisíci léty.

Mikulovská vrchovina

Mikulovská vrchovina je rozlohou poměrně malý celek náležející do geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Rozloha Mikulovské vrchoviny nepřesahuje 81 km². Mikulovská vrchovina je poměrně členitá vrchovina hrásťového typu. Její střední výška činí pouhých 263,4 m a střední sklon svahů 5° 28´. Její území je ohraničeno ze západu Dyjskosvrateckým úvalem a Dolnomoravským úvalem ze severu a východu. Na jihu tvoří hranici státní hranice s Rakouskem.

Mikulovská vrchovina je budována flyšovými horninami a vápenci jurského stáří. Ty vystupují na povrch v bradlové části Mikulovské vrchoviny v oblasti Děvína, Klentnice aj. Objevují se i neogenní sedimenty Vídeňské pánve, spraše a sprašové hlíny. V Mikulovské vrchovině převládá erozně-denudační reliéf s pozůstatky zarovnaných povrchů. Nejvyšším bodem Mikulovské vrchoviny je Děvín (555 m, některé mapy uvádějí 554 m) v podcelku Pavlovské vrchy.

Mikulovská vrchovina, geomorfologické členění

Dolnomoravský úval

Dolnomoravský úval je jediným geomorfologickým celkem geomorfologické oblasti Jihomoravská pánev, která na našem území představuje výběžek subprovincie Vídeňská pánev, která představuje rozlehlou vnitrohorskou pánev mezi masívy Karpat a Alp. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Morava, která pramení na Králickém Sněžníku na pomezí Čech, Moravy a Slezska.

Dolnomoravský úval je výraznou tektonickou sníženinou o délce asi 75 km a max. šířce 43 km. Celková rozloha tohoto geomorfologického celku činí 965 km², střední výška 183,2 m. Nejvyšším vrcholem Dolnomoravského úvalu jsou Staré hory (302 m) na hranicích s Rakouskem. Dalšími výraznějšími vyvýšeninami jsou Přítlucká hora (292 m) u Novomlýnských nádrží a Náklo (265 m) u Ratíškovic. Dolnomoravský úval má místy charakter pahorkatiny, převažují ale nivy a říční terasy.

Dolnomoravský úval na západě sousedí s Mikulovskou vrchovinou a Dyjsko-svrateckým úvalem, na severu s Ždánickým lesem, Kyjovskou pahorkatinou, Chřiby a Hornomoravským úvalem, na východě s Vizovickou vrchovinou, Bílými Karpatami a Chvojnickou pahorkatinou (výběžek Záhorské nížiny) a jih úvalu je vymezen toky řek Morava a Dyje, resp. státní hranicí s Rakouskem.

Dolnomoravský úval je budován silnými vrstvami fluviálních sedimentů jako jsou říční písky a štěrky, objevují se eolické sedimenty a bohatá ložiska lignitu a ropy. Zmínku si zaslouží váté písky, které se objevují především na Břeclavsku a v oblasti mezi Bzencem a Hodonínem. Díky teplému klimatu je Dolnomoravský úval jednou z nejúrodnějších oblastí naší republiky.

Dyjsko - svratecký úval

PŘÍSTŘEŠEK SOUTĚSKA
Přístřešek Soutěska Pálava Detail ubytování …
Cena 0 Kč