Krušné hory - nejdelší hřeben v ČR - turistika v Krušných horách,
turistické trasy, přírodní poměry, počasí a mapa pohoří, turistické
chaty a levné ubytování
Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo o délce zhruba 130 km.
Rozkládají se podél hranic s Německem na severozápadě západních Čech. Nejvyšším vrcholem
Krušných hor je Klínovec (1 244 m).
Dalšími významnými vrcholy jsou Božídarský Špičák (1 115 m),
Medvědí skála (924 m), Plešivec (1 028 m), Fichtelberg (1 214 m) v Německu
aj. Pohoří je ve směru severozápad - jihovýchod značně asymetrické. Zatímco severozápadní
svahy jsou poměrně povlovné a do Německa spadají mírně, jihovýchodní svahy jsou naopak
strmé a příkře spadají až 600 metrů.
Pohoří je budováno krystalickými břidlicemi a starými vyvřelinami. Zajímavý reliéf Krušných
hor dotvářejí četné čedičové vrchy či vypreparované sopouchy. Nejvyšší (bývalou) sopečnou
kupou Krušných hor je Božídarský Špičák (1 115 m). Poměrně intenzivní vulkanická
činnost dala Krušným horám nejen bohatá ložiska kovových rud, ale také četné minerální
prameny, které jsou využívány v mnoha lázeňských střediscích.
Velká část Krušných hor
je zalesněná, přestože se v minulosti na lesních porostech negativně projevily kyselé
deště produkované četnými tepelnými elektrárnami spalujícími zejména nekvalitní hnědé
uhlí. Podnebí Krušných hor je chladné s velkým množstvím vodních srážek. Sněhová pokrývka
se v nejvyšších partiích udrží až 200 dní v roce a nezřídka dosahuje mocnosti 3 až
4 metrů. Množství vody, která v horách spadne, odvádějí četné řeky - Ohře,
Bílina, které jsou zásobovány říčkami Svatava, Rolava, Rotava
či Chomutovka, která pramení v rašelinné oblasti v blízkosti Hory Svatého Šebestiána.
Krušné hory, geomorfologické členění na podcelky a okrsky