Slovenský ráj

Slovenský ráj - národní park, turistika a turistické trasy, rokliny a vodopády, tipy na výlet, počasí, levné ubytování ve Slovenském ráji, turistické chaty

Slovenský ráj je skutečným klenotem slovenské přírody. Hluboké kaňony s vysokými vodopády, které pěšímu turistovi zpřístupnily teprve žebříky a další pomůcky. Bez nich by byl Slovenský ráj prakticky neprůchozí. Dnes patří Slovenský ráj, geomorfologický podcelek Spišsko - gemerského krasu, do trojice nejvíce navštěvovaných turistických regionů Slovenska.

• rozloha Slovenského ráje (podcelek Spišsko-gemerského krasu) - 168 km²
• rozloha národního parku Slovenský ráj - 197 km²
• nejvyšší hora podcelku Slovenský ráj - Ondrejisko (1 271 m)
• nejvyšší vodopád Slovenského ráje - Závojový vodopád (75 m)
• rok vyhlášení chráněné krajinné oblasti Slovenský ráj - 1964
• rok vyhlášení národního parku Slovenský ráj - 1988

Slovenský ráj, historie turistiky

Slovenský ráj byl turisticky objevován od konce 19. století. Původně se pro něj ale používalo pojmenování Stratenská hornatina. S tímto označením se lze ještě setkat v literatuře 70. let minulého století.

Zpřístupňování oblasti turistům

Roky 1920 až 1924 byly obdobím velké propagace Slovenského ráje a také obdobím budování žebříků a dalších umělých pomůcek zpřístupňující některé z dosud nepřístupných kaňonů za pomocí armády. První turistický průvodce Slovenského ráje ale vychází až v roce 1936. Jeho autorem byl Edmond Nemček.

Slovenský ráj, vymezení podcelku Spišsko-gemerského krasu

Slovenský ráj patří do oblasti Slovenského rudohoří a subprovincie Vnitřní Západní Karpaty. Spolu s Muránskou planinou vytváří celek Spišsko-gemerského krasu. Slovenský ráj je na severu ohraničen Hornádskou kotlinou, na východě Volovskými vrchy, na jihu sousedí se Stolickými vrchy a Muránskou planinou a konečně na západě s Nízkými Tatrami.

Výšková členitost pohoří

Nejvyšším vrcholem Slovenského ráje je Ondrejisko (1 271 m). Tento vrchol se nachází jihozápadně od Dobšinské ledové jeskyně a tyčí se na jižní straně údolí řeky Hnilec. Nejvyšším vrcholem Národního parku Slovenský ráj je ale vrchol Predná hoľa (1 546 m). Ten však již leží na území Nízkých Tater, kde západní výběžek Národního parku Slovenský ráj zasahuje. Naopak nejnižší bod tohoto horopisného celku leží u Smižanské Maše (473 m) na toku řeky Hornád.

Slovenský ráj, deset nejvyšších vrcholů

Relativní výšková členitost Slovenského ráje, budovaného druhohorními sedimenty, je velká a postupně se snižuje od jihu k severu od asi 300 až 400 metrů po 150 metrů. Podstatná část území Slovenského ráje má tak charakter hornatiny, jen oblast kolem nejvyššího vrcholu tohoto horopisného celku má pak charakter vysočiny. Výslednou podobu Slovenského ráje určují vysoko položené a mírně zvlněné planiny a strmé okraje těchto planin, v některých částech členěné hlubokými a úzkými kaňony.

Čtěte také: Slovenský ráj, levné ubytování a turistické chaty a útulny

Turistický průvodce Slovenský ráj je jedním z trojice nejnavštěvovanějších přírodních celků Slovenska. A také jedním z celků nejatraktivnějších. O jeho popularitu se zasloužily především hluboké rokliny s vysokými a početnými vodopády, řada kovových žebříků a dalších umělých pomůcek, které pomáhají turistům zdolávat v minulosti prakticky neschůdné terény.

Publikace však nepopisuje pouze atraktivní Slovenský ráj, ale také Muránskou planinu, respektive celý národní park Muránska planina s částmi Veporských a Stolických vrchů. Největší pozornost je ale pochopitelně věnována centrálná části tohoto národního parku, tedy Muránské planině, která je jedním z podcelků Spišsko-gemerského krasu…

Slovenský ráj je budován převážně vápenci a místy i dolomity. Například v okolí Dobšiné se ve vápencích karbonského stáří nachází velké množství zkamenělin. Tloušťka druhohorních sedimentů dosahuje až několika stovek metrů. Na těchto karbonátových horninách, které budují Slovenský ráj, se vyvinuly tři základní formy reliéfu. Jsou to reliéf krasový, říčněkrasový a říční.

Krasový reliéf a jeskyně

V oblastech krasových planin se vyvinul atypický reliéf, který se odborně nazývá planinový kras. Ten je bohatý nejen na povrchové, ale také podpovrchové formy krasových jevů, jako jsou škrapová pole a jámy, říční doliny, ale i jeskyně. A právě jeskynní systémy jsou těmi nejatraktivnějšími a nejrozsáhlejšími krasovými projevy ve Slovenském ráji.

Jeskyně Slovenského ráje

Největším jeskynním systémem Slovenského ráje je Stratenská jeskyně s délkou asi 21,8 km (systém Stratenská jeskyně - Psie diery). Součástí tohoto jeskynního systému je i jediná turisticky přístupná jeskyně Slovenského ráje - Dobšinská ledová jeskyně. Dalšími významnými jeskynními systémy jsou Medvedia jaskyňa, Vlčia, Duča, Tomášovská jaskyňa a řada dalších. Bylo tady popsáno na 65 jeskyní.

Krasové planiny

Typickými krasovými planinami jsou Geravy, Glac, Pelc, Hanesová a Skala. Tyto planiny jsou tvořeny zbytky kdysi souvislého zarovnaného povrchu, který byl v mladších třetihorách a starších čtvrtohorách vyzdvižen a rozlámán během tektonických pohybů zemské kúry.

Vedle poměrně zachovalých planin tady ale narazíme i na zbytky silně zvrásněných krasových planin. Například v oblasti Havraní skály. Členitost planin je zvýšena hluboce zaříznutými kaňony, jako jsou kaňony (tiesňavy) Suchá Belá, Piecky a Veľký Sokol, ale i Kyseľ, Kláštorska roklina či Zejmarská roklina a mnohé další. Okraje Slovenského ráje jsou pak ještě členěny průlomy Hornádu a Hnilce.

Rokliny

Rokliny Slovenského ráje jsou typické svým nevyrovnaným vertikálním profilem. Zatímco ve spodní části jsou úzké a plytké, ve střední části se objevují vysoké skalní prahy s četnými vodopády a peřejemi. A právě tyto části se tolik zasloužily o turistickou atraktivnost tohoto území. Horní části roklin pak bývají obvykle rovněž plytké, ale na rozdíl od spodních částí široké. Říčněkrasový reliéf představují široké hřbety a hřebeny budované vápenci a dolomity - Ondrejisko, Havrania skala, Čertova sihoť aj. Příkladem říčního reliéfu jsou výše uvedené rokliny s množstvím vodopádů a kaskád.

Západní okraj Slovenského ráje je budován krystalickými horninami, které sem zasahují z Královoholských Nízkých Tater (žuly a krystalické břidlice) a jihovýchodní okraj pískovci a jíly tzv. vnitrokarpatského flyše. Na východním okraji se lze setkat i s křemennými porfyry permského stáří.

Slovenský ráj, mapa s body zájmu

• Slovenský ráj na větší mapě

Hydrologické poměry

Díky velké propustnosti horninového podloží má Slovenský ráj velké zásoby podzemní vody. Ta se na povrch dostává v podobě četných vyvěraček. Nejznámější a nejzajímavější je bezesporu Občasný prameň na jihovýchodním úbočí Havraní skály (1 156 m).

Území Slovenského ráje patří do povodí tří řek. Severní polovina je odvodňována řekou Hornád, jižní pak řekou Hnilec, která se ale stejně vlévá do Hornádu. Jen nepatrná část území pak patří do povodí řeky Slaná. Uvedené řeky mají z této oblasti jen poměrně krátké přítoky. Nejvýznamnějšími jsou Veľká Biela voda, Biely potok, Hlinica či Holubnica.

Vodopády Slovenského ráje s výškou nad 10 metrů

Slovenský ráj, klima a sněhové podmínky

Podnebně patří Slovenský ráj do mírně teplé klimatické oblasti, nejchladnější části pak do mírně chladné klimatické oblasti. Především nejvyšší polohy. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 4 až 5 °C, v nejteplejších oblastech pak v rozmezí 5 až 6 °C. Nejstudenějším měsícem je leden s průměrnými teplotami v rozmezí - 5 až - 7 °C, nejteplejším měsícem je pak červenec s průměrnými teplotami v rozmezí 15 až 17 °C.

Teplotní inverze v roklinách Slovenského ráje

Určité odlišnosti mikroklimatu se objevují v prostorech kaňonů, kde se celoročně uplatňuje teplotní inverze. Ta je výrazná především na podzim a v zimě a více v noci než přes den. Vznikají tady jezera chladnějšího vzduchu, což nakonec může být v parném létě spíše příjemné. Na to konec konců ukazuje i charakter místní flóry.

Srážkové úhrny

Srážkově jsou některé oblasti Slovenského ráje podprůměrné. To proto, že Slovenský ráj, především jeho severní část, leží ve srážkovém stínu Vysokých Tater. Roční úhrn srážek se v závislosti na nadmořské výšce a poloze konkrétního místa mění v rozmezí 620 až 900 mm. Jak jsem již uvedl výše, nejméně srážek spadne v Hornádské kotlině a na severním okraji Slovenského ráje, nejvíce naopak v nejvyšších částech jižních oblastí Slovenského ráje.

Výška sněhové pokrývky

S tím koresponduje i výška sněhové pokrývky. Zatímco v Hornádské kotlině dosahuje sněhová pokrývka obvykle maximální výšky 30 až 40 cm, tak v ostatních částech 40 až 70 cm a v nejvyšších polohách i mnoho přes jeden metr. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou činí 80 až 120. Nejvíce srážek spadne v měsících červnu a červenci (90 až 100 mm), nejméně pak v únoru (25 až 55 mm).

Turisticky atraktivní rokliny a planiny

Popis charakteru Slovenského ráje je poměrně složitý. Na severu je tento celek velice přibližně ohraničen řekou Hornád, která se tady zahloubila do méně odolných karbonátových hornin a vytvořila turisticky atraktivní Průlom Hornádu (Prielom Hornádu).

Do tohoto průlomu vyúsťují četné rokliny Slovenského ráje. Jsou to Suchá Belá, Kláštorská roklina a Tomášovská Belá. Do posledně jmenované pak ještě vyúsťuje Sokolia dolina. Na západním okraji pak do údolí říčky Veľká Biela voda vyúsťují rokliny Piecky a Veľký Sokol. Na jižní okraj centrální části Slovenského ráje pak zbyla jediná roklina - Zejmarská.

Výplně centrální části Slovenského ráje představují jednotlivé, výše již zmíněné planiny. Nejvyšší z nich je Hanesová, na jejímž severozápadním okraji se tyčí i nejvyšší vrchol Slovenského ráje - Ondrejisko (1 271 m). Když budeme pokračovat ve výčtu, musíme ještě uvést planiny Lipovec, Pelc, Skala, Geravy a Glac.

Jižní nejvyšší část je od zbytku Slovenského ráje oddělena údolím řeky Hnilec a Stratenskou dolinou se Stratenským kaňonem. Vedle Ondrejiska je tady řada dalších významných vrcholů, jako jsou Čierna hora (1 152 m), Duča (1 142 m), Remiaška (1 168 m), Havrania skala (1 156 m), Gačovská skala (1 099 m), Bykárka (1 058 m) a řada dalších.

» Nejnovější články, archiv