Vizovické vrchy (Vizovická vrchovina) - turistika, přírodní poměry

Vizovice a slivovice. Je až podivuhodné, jak se ta dvě slova rýmují. Není se co divit, vždyť Vizovice a slivovice k sobě neodmyslitelně patří. Podle znalců není slivovice alkohol, nýbrž lék. Takže Vizovice lečí hned dvakrát, nejen pálenkou, ale i svým malebným okolím, kterému turisté říkají Vizovické vrchy.

Vizovická vrchovina, přírodní podmínky

Vizovickými vrchy označujeme nejvyšší část Vizovické vrchoviny. Jedná se o zalesněné pásmo vrchů, jehož hlavní hřeben se táhne od Lidečka jihozápadním směrem až téměř ke Zlínu. Geologicky je toto pásmo tvořeno vrstvami pískovců a jílovců. Porost tvoří většinou smíšené lesy, které byly místy nahrazeny smrkovými monokulturami. Původní bukové porosty tu dnes najdeme pouze ojediněle. Vizovická vrchovina je plošně nejrozsáhlejším horským celkem Moravských Karpat.

Jedná se o poměrně mírně zvlněnou krajinu východně od Dolnomoravského resp. Hornomoravského úvalu. Dolnomoravský úval odděluje Vizovickou vrchovinu od Kyjovské pahorkatiny a pohoří Chřiby. Na jihu a východě je Vizovická vrchovina lemována hřebenem Bílých Karpat, na severovýchodě hřebenem Javorníků a konečně na severu sousedí Vizovická vrchovina s Hostýnskými vrchy a Vsetínskými vrchy.

Vizovická vrchovina na turistické mapě

• Vizovická vrchovina na větší mapě

Vizovická vrchovina, nejvyšší vrcholy

Nejvyšším bodem Vizovických vrchů, s nadmořskou výškou 753 metrů, je vrch Klášťov. Na vrcholu se nachází jedno z největších moravských pravěkých hradišť, jehož osídlení je doloženo již v 1. tisíciletí před našim letopočtem. Nejvyšší partii pak tvoří skalisko zvané Čertův kámen, které převyšuje okolní porost a umožňuje výhledy do okolí.

Mezi další významné vrchy patří ještě Krajčice (730 m), Klenčov (536 m), Rysov (542 m), Suchý vrch (693 m) a Komonec (672 m). Na posledně jmenovaném stávala provizorní dřevěná rozhledna. Dnes je vrchol zalesněn a bez výhledu, ze severovýchodního úbočí se však otevírá nádherný pohled na Chřiby, Hostýnské vrchy a na hraniční Bílé Karpaty.

Vodstvo Vizovické vrchoviny

Svahy Vizovických vrchů jsou také rozsáhlou pramennou oblastí. Vždyť pod nimi najdeme jedny z nejznámějších českých lázní - Luhačovice. První zmínka o místních pramenech je datována rokem 1669, lázně byly založeny až roku 1789. Voda se z Luhačovic dovážela až do Vídně. Výraznou proměnou prošlo město na počátku 20. století, především zásluhou architekta Dušana Jurkoviče. Přímo v Luhačovicích vyvěrá 11 minerálních pramenů, včetně nejznámější Vincentky.

Prameny se ale objevují v celém pásmu vrchů, často i v těch nejvyšších partiích. Většinou se jedná o prameny, u nichž byly vypozorovány léčebné účinky. Není tedy divu, že při mnoha z nich postavili lidé kapličky, nebo je upravili do podoby studánek. Z některých se stala poutní místa. Asi nejznámějším je Malenisko, ležící asi 5 kilometrů severně od Luhačovic, pod vrchem Rysov.

Na severních svazích zde byl objeven vývěr, u něhož byla objevena schopnost léčit zrak. Zpráva se rychle rozšířila po okolí a při prameni byla záhy vystavěna kaplička. V 18. století přibyl barokní kostel Panny Marie Sněžné a na Malenisko začaly proudit zástupy poutníků. Od kostela byla také vybudována křížová cesta, která je zakončena kaplí přímo na hlavním hřebeni Vizovických vrchů. Malenisko není jedinou církevní památkou, různých kapliček, božích muk a křížku potkáme u zdejších cest mnoho.

Vizovické vrchy nenabízejí závratné nadmořské výšky, ani strmá stoupání. Jejich trumfem je krajina nepoznamenaná masovým turismem, krajina kde se na stráních pase dobytek a zcela neznámí lidé se při setkání ještě zdraví.