Výkonnost a dovednosti jsou hlavní subjektivní faktory, které ovlivňují plánování túry. Chce opravdu reálně zvážit, zda-li na daný kopec mám zkušenosti, zda-li mám dostatečnou výkonnost na plánovanou hřebenovku. Pokud jsem zatím absolvoval procházky na Říp, na Devět skal a nebo Lysou horu, tak bych hned nezkoušel vystoupit na Matterhorn, Monte Rosu a nebo osmitisícovku. Pokud mám po denní túře toho tak akorát a jsem rád, že jsem rád, neplánoval bych hned přechod hřebene Západních Tater nebo Vysokých Taur natěžko, ale naplánoval bych si něco jednoduššího a kratšího.
I v horách by měla platit uměřenost a soudnost. Absolutní většina úrazů v horách totiž vzniká v důsledku přecenění vlastních sil a zkušeností, jen menší část nehod přichází v horském prostředí v důsledku vnějších faktorů jako je náhlá změna počasí, extrémní meteorologické jevy, pád skal, lavin apod. Těmto tématům jsem se ale již věnoval v jiných samostatných článcích.
Je to jako s přírodními vědami a nebo s jinými sportovními disciplínami. Asi těžko pojedu na fyzikální olympiádu, když neznám základy fyziky. Nebudu se pokoušet řešit diferenciální rovnici, když neumím spočíst ani složené zlomky. Nepřihlásím se na maratón, když mi dělá problém uběhnout kilometr. A nebo vlastně vše z toho mohu, ale budu za pitomce. Ve všech těchto případech riskuji ale pouze zesměšnění své osoby. V horách ale při krajní nesoudnosti riskuji nejen život svůj, ale i případných zachránců v případě nehody a nebo totálního vyčerpání.
Tréninkem lze ale postupně dosáhnout řady smělých plánů. Lze uběhnout maratón, lze se, budu-li mít dobrého učitele, naučit řešit diferenciální rovnice. Lze nabýt dostatek zkušeností a vylézt na Matterhorn, Monte Rosu a ti nejzkušenější, nejzdatnější a nejumíněnější i na osmitisícovku. Lze, s lepšící se fyzičkou a adaptací organismu na dlouhé pochody se zátěží, absolvovat hřebenovku Roháčů, Vysokých Taur a nebo Pyrenejí. Vše chce ale svůj čas. Ani strom nevyroste za den, zkušeným šoférem se nestává řidič po absolvování zkušební jízdy v autoškole.
Při plánování túr pro skupiny, dvojnásob to platí pro skupiny, které neznám, doporučuji u uvedených časů túr počítat s tím, že v mapách, průvodcích a nebo na rozcestnících uvedené a nebo vypočítané časy se mohou v závislosti na fyzické kondici a stavu terénu a nebo počasí značně lišit. Je proto vhodné k uváděným časům připočítat i 20% časovou rezervu, někdy je nutné k uvedeným časům připočíst dokonce i 50 % navíc!
V horách je důležité předcházet stavům vyčerpání, ve vysokých horách, kde se již uplatňuje vliv velké nadmořské výšky, je nutné dbát na postupnou aklimatizaci a předcházet vzniku akutní horské nemoci.
Prevence stavů vyčerpání v horách
- podnikat výstupy ve velehorách v dobré fyzické a psychické kondici
- postupně zvyšovat zatížení v horách a dopřát dostatečný čas aklimatizaci
- obtížnost túry volit podle výkonnosti nejslabšího ve skupině
- včas zařadit odpočinek v průběhu výstupu
- dodávat dostatek tekutin a sacharidů v potravě
- kriticky hodnotit příznaky únavy
- včas hodnotit objevení se výškových potíží a podle možností sestoupit do nižších poloh
- udržovat ve skupině přátelské vztahy, pohodu, ale i energické vystupování
Faktory urychlující vyčerpání
- špatný zdravotní stav, rekonvalescence, nedostatečná trénovanost, nedostatečná aklimatizace a zkušenosti
- hypoxie, hladovění a žízeň
- nedostatek spánku, alkohol, nikotin, léky
- zranění, šok
- sociální faktory (nejednotnost kolektivu, osamělost)
- smrtelný strach z neřešitelné situace, zbytečné sebeobětování či zoufalost
Jak si v horách neublížit
Specifický je pohyb v exponovaném a vysokohorském terénu. Během pohybu ve vysokohorském terénu je zapotřebí dodržovat zásady bezpečného pohybu. Pokud se pohybujeme v exponovaném terénu, přidržujeme se vždy rukama - vždy využíváme "metody tří pevných bodů".
Nepřeceňujeme své síly, předcházíme závrati. Pokud nám ve skupině začne panikařit, že to nezvládne, musíme se jej snažit uklidnit a dodat mu sebedůvěru. Níže je v pár bodech několik doporučení, jak těmto stavům předcházet a nebo je účinně potlačovat. Pokud již dojde k nějakému úrazu, hlásíme to na nejbližší služebně horské služby, na horských chatách a nebo přímo na telefonu horské služby.
Jako první pomoc při závrati se doporučuje:
- nedívat se pod sebe, ale před sebe
- své myšlenky zaměřit jiným směrem (na rodinu, přátele, záliby)
- sedat či lehat v poloze na břiše
- zajistit se lanem (je-li k dispozici)
- nikdy se nedívat současně do hloubky a na místo, kde se právě nacházíme
- pohled nahoru orientovat podél skály, nikoliv přímo proti obloze
- do hledáčku fotoaparátu hledíme až poté, co jsme zajistili sebe případně i své společníky
- předcházíme panickým reakcím
- jednáme uvážlivě a soustředěně
- nevystavujeme nátlaku člověka, který se bojí a má závrať, ale chováme se k němu ohleduplně a důvěryhodně
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.