Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 1.4.2023 | , svátek má |
|
Treking > Tipy na výlet > Příroda: Národní parky a CHKO na Slovensku, přehled
Příroda: Národní parky a CHKO na Slovensku, přehledRozlohy a roky vyhlášení národních parků a CHKO na Slovensku11.6.2010 | Otakar Brandos
Slovensko je zemí s neobyčejným přírodním bohatstvím. Země hor, ale také země nížin. A je potěšující, že si je Slovensko vědomo hodnoty nezměrného přírodního bohatství, které je chráněno prostřednictvím velkoplošných či maloplošných chráněných území. Na Slovensku dnes existuje celkem 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí. Základní informace o nich uvádím v níže připojeném přehledu. TANAP - Tatranský národní park
Nejstarší národní park Slovenska, který byl vyhlášen 1.1.1949. Dnešní výměra TANAPu činí 73 800 ha a výměra ochranného pásma 30 703 ha. Nejvyšší bodem národního parku je Gerlachovský štít, největší známou jeskyní je Belianská jeskyně s délkou 1 752 m. Nejvyšším vodopádem je Kmeťov vodopád v dolině Nefcerka, která je jednou z větví Kôprovské doliny, největším plesem je Veľké Hincovo pleso v závěru Mengusovské doliny.
NAPANT - Národní park Nízké Tatry
NAPANT byl vyhlášen 14.6.1978. Dnešní rozloha národního parku Nízké Tatry činí 72 842 ha a výměra ochranného pásma činí 110 162 ha. Jedná se tak o největší národní park Slovenska. Nejvyšším bodem NAPANTu je Ďumbier, největším jeskynním systémem je komplex Demänovských jeskyní s dosud známou délkou téměř 30 km. V národním parku je zpřístupněno celkem pět jeskyní - Demänovská Ľadová, Demänovská Slobody, Bystrianská jeskyně, Jaskyňa Mŕtvych netopierov a Stanišovská jeskyně.
NAPAMF - Národní park Malá Fatra
Národní park Malá Fatra byl vyhlášen 18.1.1988. Výměra národního parku Malá Fatra činí 22 630 ha a jeho ochranného pásma 23 262 ha. Nejvyšším bodem národního parku je Veľký Kriváň v hlavním hřebeni Malé Fatry. Na území národního parku Malá Fatra je významný výskyt řady rostlinných druhů, kterých tady bylo dosud popsáno více než 900. Z toho je 22 západokarpatských endemitů, 14 karpatských endemitů, 15 karpatských subendemitů a jeden endemit Malé Fatry.
NPSR - Národní park Slovenský ráj
Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen dne 18.1.1988, tedy ve stejný den jako národní park Malá Fatra. Výměra národního parku Slovenský ráj činí 19 763 ha a jeho ochranného pásma 13 011 ha. Nejvyšším bodem tohoto národního parku je Predná hoľa (1 545 m). V národním parku Slovenský ráj je popsáno na 200 jeskyní a propastí. Z nich největší je turisticky přístupná Dobšinská ľadová jaskyňa s bohatou ledovou výplní.
NPMP - Národní park Muránska planina
Národní park Muránska planina patří k nejmladším národním parkům Slovenska. Vyhlášen byl 23.9.1997. Výměra národního parku Muránska planina činí 20 318 ha a výměra jeho ochranného pásma 21 698 ha. Nejvyšším bodem národního parku Muránska planina je Fabova hoľa (1 439 m). Muránska planina je významnou krasovou propastí s velkou řadou jeskyní a propastí. Největším známým jeskynním systémem je jeskyně Bobačka, která dosahuje délky 2 221 m.
PIENAP - Pieninský národní park
PIENAP je nejmenším národním parkem Slovenska a svou rozlohou odpovídá spíše větší přírodní rezervaci. Výměra národního parku Pieniny činí pouhých 3 750 ha s ochranným pásmem o rozloze 22 444 ha. PIENAP byl vyhlášen 16.1.1967. Jádrem národního parku je ojedinělý skalní reliéf bradlového pásma Západních Karpat.
NPP - Národní park Poloniny
Národní park Poloniny je další z mladých národních parků Slovenska. Vyhlášen byl 1.10.1997 na výměře 29 805 ha. Výměra jeho ochranného pásma pak činí 10 973 ha. Národní park Poloniny se rozkládá na území Bukovských vrchů k jehož nejcennějším územím patří bukové pralesy. Bukové a jedlobukové lesy pokrývají 80% území národního parku.
NAPAVF - Národní park Velká Fatra
Národní park Velká Fatra byl vyhlášen 27.3.2002 a je tak dnes nejmladším národním parkem na Slovensku. Výměra národního parku Velká Fatra činí 40 371 ha a výměra jeho ochranného pásma 26 132 ha. Nejvyšším bodem národního parku Velká Fatra je Ostredok (1 592 m). Velká Fatra patří k největším a především nejzachovalejším jádrovým pohořím Slovenska.
NAPASK - Národní park Slovenský kras
Národní park Slovenský kras vznikl dne 1.3.2002 na území o rozloze 34 611 ha. Výměra jeho ochranného pásma činí 11 742 ha. Slovenský kras je největším krasovým územím Slovenska s ohromným množstvím jeskyní, propastí a dalších krasových jevů. V národním parku Slovenský kras se vyskytuje ohromné množství druhů živočichů - obratlovců i bezobratlých. Dosud bylo tady popsáno více než 1 500 druhů brouků, 1 022 druhů motýlů, ale i 130 druhů měkkýšů. 
CHKO Záhorie
Chráněná krajinná oblast Záhorie byla vyhlášena dne 9.11.1988 na rozloze 27 522 ha. Tato CHKO se stala první nížinnou chráněnou krajinnou oblastí, neboť všechna starší velkoplošná chráněná území se rozkládala pouze v horských oblastech. Jádrem CHKO Záhorie jsou lužní lesy a pravidelně zaplavované nivy.
CHKO Malé Karpaty
Chráněná krajinná oblast Malé Karpaty byla vyhlášena dne 5.5.1976. Její výměra dnes činí 64 610 ha. Na území CHKO se nachází jediná turisticky přístupná jeskyně - Driny. Chráněná krajinná oblast zahrnuje velice pestrý a značně členitý reléf centrální části Malých Karpat ležících na západě Slovenska.
CHKO Dunajské luhy
Chráněná krajinná oblast Dunajské luhy byla vyhlášena ke dni 1.5.1998. Výměra této chráněné krajinné oblasti činí 12 284 ha. Jedná se o další z nížinných chráněných krajinných oblastí Slovenska zahrnující velice pestré biotopy převážně lužního lesa a záplavové nivy.
CHKO Biele Karpaty
Chráněná krajinná oblast Biele Karpaty byla vyhlášena dne 12.7.1979. Její dnešní výměra činí 44 568 ha a navazuje na CHKO Bílé Karpaty na moravské straně hranice. Zachovalé území s pestrou mozaikou lesních společenstev, remízků, pastvin a políček, které velkou měrou utvářel člověk.
CHKO Kysuce
Chráněná krajinná oblast Kysuce byla vyhlášena dne 23.5.1984 na výměře 65 462 ha. CHKO Kysuce zasahuje na území řady geomorfologických celků. Především ale Kysucké vrchoviny a Javorníků. K zajímavostem této oblasti patří ropný pramen v Korni a nebo pískovcové koule v přírodní rezervaci Klokočské skálie.
CHKO Strážovské vrchy
Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy byla vyhlášena dne 27.1.1989 na výměře 30 979 ha. CHKO zasahuje na území dvou sousedících geomorfologických celků - Strážovských vrchů a Súľovských vrchů s velice pestrým geologickým podložím tvořeným manínským, krížňanským, chočským a strážovským příkrovem.
CHKO Ponitrie
Chráněná krajinná oblast Ponitrie byla vyhlášena dne 24.6.1985 na území o celkové rozloze 37 665 ha. CHKO Ponitrie zasahuje do dvou poměrně odlišných geomorfologických celků - pohoří Tribeč a Vtáčnik.
CHKO Štiavnické vrchy
Chráněná krajinná oblast Štiavnické vrchy byla vyhlášena dne 22.9.1979 na území Štiavnických vrchů. Výměra této CHKO činí úctyhodných 77 630 ha. Pro území CHKO Štiavnické vrchy je typické prolínání teplomilných panonských druhů a karpatských horských druhů rostlin a živočichů. Nezanedbatelný vliv na utváření reliéfu a charakteru této CHKO měl člověk svou důlní činností při dolování drahých kovů.
CHKO Horná Orava
Chráněná krajinná oblast Horná Orava byla vyhlášena dne 24.9.1979, tedy o dva dny později než CHKO Štiavnické vrchy. Výměra CHKO Horná Orava, která se rozkládá v nejsevernější části Slovenska, činí 58 738 ha.
CHKO Poľana
Chráněná krajinná oblast Poľana vznikla ke dni 12.8.1981. Její výměra činí pouhých 20 360 ha a zahrnuje území nejvyššího sopečného pohoří Slovenska. I v této CHKO se prolínají teplomilné a horské druhy rostlin i živočichů. Zvláštností tohoto území j e vrcholová smrčina na Zadní Polaně, která je nejjižnější smrčinou na bazaltovém podkladě v Západních Karpatech.
CHKO Cerová vrchovina
Chráněná krajinná oblast Cerová vrchovina byla vyhlášena dne 10.10.1989 na výměře 16 771 ha. Jedná se tak o poměrně malou CHKO, která se rozkládá podél hranic s Maďarskem. Na bazaltovém podkladě vznikl velice pestrý reliéf s nápadně vystupujícími a dnes vypreparovanými sopouchy jako je Šomoška, Ragáč, Hajnáčka aj.
CHKO Východné Karpaty
Chráněná krajinná oblast Východné Karpaty byla vyhlášena dne 7.9.1977. Její dnešní výměra činí 25 307 ha. CHKO Východné Karpaty je dnes zbytkem CHKO, jejíž část nebyla v roce 1997 začleněna do NP Poloniny.
CHKO Vihorlat
Chráněná krajinná oblast Vihorlat se rozkládá na území Vihorlatských vrchů, výrazného pohoří vulkanického původu, které se strmě zvedá nad Východoslovenskou rovinou. Vyhlášena byla již v roce 1973, přesněji 28.12.1973 na území o výměře 17 485 ha. Dnes existují plány na přeměnu nejcennějších částí této CHKO na národní park.
CHKO Latorica
Chráněná krajinná oblast Latorica se nachází v jihovýchodním cípu Slovenska. Vyhlášena byla dne 25.6.1990 na území o výměře 23 198 ha. CHKO Latorica je třetí CHKO nížinného typu po CHKO Záhorie a CHKO Dunajské luhy. Nejcennější částí CHKO Latorica jsou mokřadní biocenózy, které patří k mimořádně vzácným biotopům. Převážná část území CHKO je ale t vořena fluviálním a eolickým reliéfem.
|
|
||||
