Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 15.3.2024 , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Výšlap na Sitno (1 009 m) v Štiavnických vrších

Výšlap na Sitno (1 009 m) v Štiavnických vrších

Sitno - odpolední procházka na nejvyšší horu pohoří Štiavnické vrchy

29.7.2009 | Otakar Brandos

Sitno (1 009 m), nejvyšší vrchol Štiavnických vrchů, nepatří k nijak vysokým vrcholům Slovenska, ale troufám si tvrdit, že patří k vrcholům nejznámějším. Sitno, stejně jako celé Štiavnické vrchy, je budováno různě odolnými sopečnými horninami (andezity, tufy aj.), což mělo za následek vznik silně členěného a denudačními procesy formovaného reliéfu.

Vrcholová skaliska Sitna

Vrcholová plošina hory Sitno je vypreparovaným sopouchem z odolnějšího pyroxenického andezitu, jenž snadno poznáme i díky jeho lavicovité až deskovité odlučnosti. V odborné literatuře se ale objevují zmínky o tom, že se jedná o utuhnutý andezitový proud. Buď jak buď, Sitno je skvělým tipem na odpolední procházku. Třeba po odpočinku a koupání u Počúvadlianského jezera na jeho západním úpatí.

Výstupové trasy na horu Sitno

Nejkratší trasa k vrcholu Sitna vede od jezera Počúvadlo. Nejedná se ani tak o jezero, jako spíše o bývalý tajch, nádrž na vodu, jíž bylo využíváno při důlní činnosti. Její nepřírodní původ dnes ale laik prakticky nepozná. Od jezera, respektive z parkoviště u jihovýchodního okraje jezera vyrazíme po zelené turistické značce východním směrem. Kolem nevábně vyhlížejících kontejnerů plných odpadků pokračujeme kolem chat po chodníku plném skleněných střepů. Ty naštěstí mizí hned po té, co se vnoříme do lesa.

Chodník křižují tisíce a tisíce lesních mravenců, těžko žádného nešlápnout. Asi nalezli v lese dostatek potravy, podobně jako je tomu například na tzv. Mravencovce v Jeseníkách. Výstup je pěkně svižný a výškové metry přibývají při cestě po spádnici velice rychle.

Andezitová skaliska Sitna

Spočinout a vydechnout můžeme asi po 20 až 30 minutách strmého stoupání, kde se chodník konečně narovnává, ale kde je také vydatný pramen chladivé a chutné pramenité vody. Jen ti komáři by nemuseli tolik žrát smajl (asi proto na Sitno chodívám obvykle na podzim, kdy ty neodbytné krvelačné potvory zahubí mráz).

Chodník se stáčí vpravo a po chvíli vlevo přivádějíc nás k informační tabuli. Tady se dozvíme co to o Sitně a již vstupujeme za hranice Přírodní rezervace Sitno. Zároveň jsme na začátku naučného chodníku Sitno, jenž má délku asi 3 km a 13 zastavní. Les se rozestupuje a procházíme rozkvetlými loukami zvanými Tatarská lúka s poletujícími motýly a tzv. Jubilejním hájem vysazeného ve tvaru československého státního znaku. Jeho obrysy však již dnes nejsou téměř patrné.

Na louce se míhají modrásci, ohniváčci, jako blesk se kolem mihl otakárek fenyklový. Jasně ale převažuje babočka bodláková. Nádhera. Jako na dlani máme vrchol Sitna osazený stavbou vysílače.

Sitno, vrcholová plošina

Vrcholová plošina je ohraničena strmými skalními srázy s množstvím izolovaných andezitových skalek a věží. Ty vznikly nejen mrazovým zvětráváním, ale i blokovým rozpadem celé sitňanské kry. Skalní formy jsou nejlépe vyvinuté na severních srázech Sitna, kde výška skalních stěn dosahuje i 50 metrů. Nejmírnější jsou východní svahy, kde je skalních forem nejméně a Sitno se svažuje k východně ležícímu vršku zvanému Malé Sitno.

Přicházíme k turistickému rozcestníku Tatarská lúka (906 m), kde se zleva připojuje modrá turistická značka ze sedla Krížna (700 m) a z Červené studně (791 m). Po ní budeme pokračovat dále k jihu a strmě vzhůru. Po krátkém stoupání lesem se dostáváme k prvním schodům a skalním věžím, o kousek dále se objevují dřevěná schodiště se zábradlími. Jestli jsem se nepřepočítal, je tady nutno překonat celkem 278 schodů.

Na konci stoupání můžeme odbočit prudce vpravo a po krátké pěšině se dostaneme na vrchol skalisek s krásnými výhledy. Jako na dlani máme Tatarskou louku, Banskou Štiavnici s oblými vršky Štiavnických vrchů. Za dobré viditelnosti spatříme i pohoří Tribeč, Vtáčnik, Kremnické vrchy i západní část hřebene Nízkých Tater.

Tato vyhlídka bývá uváděna jako nejlepší, podle mého soudu ale pěknější vyhlídka leží trochu východněji. Dostaneme se k ní od vyhlídkové věže po dobře vyšlapaném chodníku. K vyhlídkové věži z roku 1727, v níž je malé muzeum a informační centrum s bufetem fungujícími v letních měsících, se dostaneme po širokém pohodlném chodníku. Jen pozor na kmen jedné kroutící se bříze ve tvaru písmene S. Jeden z kmenů se lomí přímo na chodníku ve výšce hlavy. Již znám dva lidi, kteří tady nechtíc nacvičovali berany, berany duc.

i NPR Sitno
Národní přírodní rezervace Sitno má rozlohu 93,68 ha. Vyhlášena byla již v roce 1951 na původní rozloze 45,49 ha a její úlohou je ochrana pestrého a členitého reliéfu a také vzácných fytocenóz a zoocenóz, kde se mísí typicky horské druhy s typicky teplomilnými panonskými druhy.

Vrcholová plošina Sitna je pokryta pěknou loukou. Na nejvyšším bodě se nachází pěkná dřevěná rozhlednička s bufetem, pod ní rozestavěná a již i zchátralá chata na místě staré chaty A. Kmeťa a několik posezení s lavičkami a stoly. Na jihozápadním okraji plošiny se nachází stavba televizního vykrývače. Štiavnické vrchy a zvláště Sitno jsou i kolébkou turistiky na Slovensku ve středních polohách. Již v 19. století tady byly vyznačeny první turistické stezky, první turistický spolek tady vzniká již v roce 1860.

Sitno a archeologové

Člověk na Sitně pobýval již ale mnohem dříve. Archeologové nalezli na vrcholové plošiny stopy po osídlení lidem tzv. lužické kultury starší doby bronzové. Mezi lety 1000 až 700 př. n.l. se tady nacházelo opevněné výšinné hustě obydlené sídliště, které bylo z východu chráněno systémem valů, ze zbývajících stran pak strmými andezitovými stěnami. Ty dnes s oblibou využívají horolezci, kteří sou zálibu mohou provozovat v období od 15.6. do 1.2., přičemž výjimka k lezecké činnosti platí do 31.12.2010. Některé z cest dosahují až 7. st. UIAA.

Zpět se vrátíme po cestě výstupu. Ovšem výstupových tras k vrcholu vede více. Navštívit můžeme i zbytky hradu Sitno a řada dalších lokalit, ty si však necháme pro příští článek.

Sitno, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Štiavnické vrchy, největší sopečné pohoří
Reklama
Témata našich článků…
Kriváň Muránska planina Jeseníky, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Barborka Klíč Beskydy, ubytování Poledník Králický Sněžník Sahara Radhošť Měsíc Hrad Beckov Slunce Poľana Pieniny Sluneční soustava Hukvaldy Fáze Měsíce Batizovské pleso Gerlach
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist