I v případě slovenských hradů jsem při sestavování žebříčku nejvýše položených pevností řešil nadmořské výšky. V literatuře jsou uváděny různě, v mapách se některé dají určit jen přibližně a ne vše člověk měří s pomocí GPSky. Proto jsem se rozhodl ze seznamu vyloučit hrady dávno zaniklé, u kterých je určení nadmořské výšky obtížné. Podobně, jako cokoliv zjistit z jejich historie. V žebříčku jsou tak zahrnuty pouze hrady na Slovensku, ze kterých alespoň něco zbylo. Třeba i jen pár zdí či kus hradeb, jako např. u hradů Tisovec nebo Kamenica.

Slovensko je zemí na hrady značně bohatou. Ne sice tolik, jako sousední Česká republika, ale dobrou stovku hradů a zámků tady nalezneme. A další stovky tvrzí chudých zemanů a nebo hradů zaniklých, jejichž zašlou slávu připomínají již jen charakteristické prvky v terénu, který je obvykle silně zarostlý kopřivami a křovím.

Tak který že to z hradů na území dnešního Slovenska je vůbec nejvýše položeným? Jednoznačně jím je Liptovský hrad v Chočských vrších. Je to jediný ze slovenských hradů, který svou nadmořskou výškou překračuje hranici jednoho tisíce metrů. Druhým nejvýše položeným hradem Slovenska je hrad Zniev v pohoří Žiar a konečně na třetím místě se nominoval Muránsky hrad na Muráňské planině. Potud je tabulka jasná. Ale který ze slovenských hradů je na čtvrté příčce?

Na čtvrté místo se probojoval hrad Tisovec zvaný někdy také jako hrad Hradová. To podle stejnojmenného vrcholu. Nachází se nad městem Tisovec na jižním okraji Národního parku Muránska planina. Na pátém místě se umístil hrad Sitno, romantická zřícenina na úbočí nejvyšší hory Štiavnických vrchů.

Za hradem, který obsadil šestou příčku, musíme cestovat do Bílých Karpat. Zde na neobyčejně malebných Vršatských bradlech spočívá hrad Vršatec. Na sedmé příčce skončil Nový hrad zvaný také Hanigovský hrad. Na osmém místě se umístil hrad Kamenica a na příčce deváté Súľovsky hrad v Súlovských vrších. No a konečně desátou příčku si nárokuje hrad Blatnica na západním okraji Velké Fatry.

K první desítce hradů se vrátíme podrobněji, podívejme se ve zkratce i na druhou desítku nejvýše položených slovenských hradů. Na 11. místě se umístil hrad Likava (657 m) v Chočských vrších. Tak trochu překvapením je Liptovský Hrádok (650 m) na 12. místě, který dnes funguje jako hotel. 13. příčku zaujímá Ľubovniansky hrad (648 m) a 14. příčku hrad Lipovce (645 m).

Na 15. místě pomyslného žebříčku skončil Nový zámok (635 m) v Banské Štiavnici a na 16. místě Spišský hrad (634 m) nedaleko Levoče. Za hradem na 17. místě bychom museli opět cestovat na Velkou Fatru. Je jím hrad Sklabiňa (631 m). Na 18. místě skončil Holumnický hrad (605 m) a na 19. místě hrad Uhrovec (591 m) v Strážovských vrších. A konečně 20. příčku obsadil hrad Kremnica (575 m) nad stejnojmenném městem v podhůří Kremnických vrchů.

Nejvýše položené hrady Slovenska

Liptovský hrad (1 012 m)

Liptovský hrad je nejvýše položeným hradem Slovenska. Byl založen ve 13. století jako strážní a útočištní pohraniční hrad. První známá písemná zmínka o něm pochází z roku 1262. Počátkem 14. století patřil Liptovský hrad Matúši Čákovi (od roku 1313 až do jeho smrti v roce 1321). Po jeho smrti se hrad dostává do rukou magistra Donča.

V roce 1397 se castrum magnum Naghwar alis Liptouar stává župním hradem a centrem rozsáhlých držav. Vzápětí jej ale obsazují vojska moravského markraběte Prokopa a polského knížete Vladislava. Rušno bylo na hradě i ve století následujícím. V roce 1431 Liptovský hrad pravděpodobně dobyla husitská vojska, která tady zůstala až do roku 1434.

Po porážce husitů dostává hrad do držení Petr Komorovský, který se však přidává k odbojné šlechtě sympatizující s polskými králi a upadá v nemilost u uherského krále Matyáše Korvína. Ten po podpisu spišskonovoveského míru nařizuje v roce 1471 Liptovský hrad odejmout a následně jej do základu zbourat.

Hrad Zniev (985 m)

Hrad Zniev je prvně připomínán v roce 1243 jako castrum Turuch. Hrad tedy musel vzniknou již někdy před tatarskými vpády. Od poloviny 13. století se Zniev, respektive Turčianský hrad, stává sídlem probošta a komitátu Turiec, jenž podléhal zvolenskému županovi.

Hrad Zniev je dále rozšiřován a opevňován. V roce 1530 získává hrad J. Kostka, jenž byl přívržencem Jana Zápolského v soupeření o uherskou korunu. Po jeho porážce zaútočila na hrad vojska Ferdinanda I., která jej vážně poškodila. Další ránu zasadili hradu Thökölyho povstalci v roce 1681. Válečné události hrad neminuly ani v roce 1705, kdy se tady objevují Rákocziho povstalci. Poslední zmínka o Znievu pochází z roku 1713, kdy zde sídlil archiv. Po tomto datu je hrad uváděn jako pustý.

Muránsky hrad (930 m)

Krom toho, že je Muránsky hrad zvaný také Muráň třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku, je rovněž jedním z největších hradů. Vždyť dosahuje délky asi 360 metrů. Gotické jádro hradu Muráň bylo postaveno někdy těsně po tatarském vpádě, snad okolo roku 1243, kdy se zmiňoval jako castrum Mwran. První známá písemná zmínka o něm ale pochází až z roku 1271.

V roce 1321 přechází hrad do rukou rodu Rátol. A po roce 1430 opět do královských rukou. Hrad byl postupně několikrát přestavěn. V 15. století Jiskrovi bratříci zesílili opevnění. V roce 1458 král Matyáš Korvín vyslal proti Jiskrovi vojsko pod vedením Sebastiana Rozgoniho. Muránsky hrad čekají další bouřlivé roky až je v roce 1678 dobývají vojska Imricha Thökölyho. Muránsky hrad byl poškozen a jeho úpadek završuje velký požár v roce 1702.

Hrad Tisovec aneb Hradová (887 m)

Původní hrad Tisovec byl postaven na těžko přístupném vápencovém hřebeni. Přesné období jeho vzniku ani zániku není písemně zaznamenáno. Pravděpodobným důvodem vzniku strážního hradu na místě původního slovanského hradiště byl tatarský vpád do Uher v polovině 13. století.

Vojenský význam hradu Tisovec rychle upadal. Ve druhé polovině 17. století byl údajně obsazen a zbourán císařskými vojsky jako odplata za jeho zapojení do stavovských povstání. Od té doby hrad pozvolna chátral. V současné době jsou zakonzervované nepatrné zbytky hradeb volně přístupné.

Hrad Sitno (850 m)

Kamenný hrad se na Sitně vznikl kolem poloviny 13. století po tatarských vpádech. S rozvojem těžby drahých kovů v Banské Štiavnici a dalších městech vzrostl i význam tohoto hradu.

V roce 1548 hrad Sitno oblehlo královské vojsko, aby vydalo do rukou spravedlnosti loupeživého rytíře Melichara Balassu. Rovněž z doby tureckého nebezpečí existuje množství písemných pramenů. Je dobudován barbakán, jehož úkolem je chránit vstup do hradu před přímou palbou dělostřelectva, které se dostává do výzbroje všech tehdejších armád. Hrad byl v roce 1703 dobyt a značně poškozen kuruckými vojsky Františka II. Rákocziho.

Vršatec (805 m)

Gotické jádro hradu Vršatec začalo vznikat v polovině 13. století. Původní hrad měl podobu strážní věže s malým opevněním. Ta byla dokončena okolo roku 1244. První písemná zmínka o Vršatci však pochází až ze 14. století, kdy sloužil k ostraze obchodní stezky z Moravy na Považí.

Ve 14. století byl hrad Vršatec v držení pána Váhu a Tater - Matúše Čáka Trenčianského, od roku 1465 byl hrad v rukou Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1680 byl hrad pobořen povstaleckými vojsky Imricha Thökölyho a brzy na to opět vypálen povstaleckými vojsky Františka II. Rákocziho.

Nový (Hanigovský) hrad (771 m)

Nový hrad byl původně malou dřevěnou pevností, kterou nechal postavit okolo roku 1322 rod Ákošovců. V roce 1342 povoluje král Ludvík I. přestavět hrad na kamennou pevnost. Roku 1448 dobývají Nový hrad vojska Jana Jiskry z Brandýsa, které odsud vyhání v roce 1461 Matyáš Korvín. Válečné události se však Novému hradu nevyhýbají ani v dalších desetiletích, takže zhruba o 100 let později začíná pomalu pustnout.

Hrad Kamenica (725 m)

Hrad Kamenica byl postaven okolo roku 1300. V roce 1438 jej obsazuje vojsko prešovských měšťanů. V roce 1456 hrad Kamenica čelí útoku vojsku Jana Jiskry z Brandýsa a v roce 1556 císařské vojsko, které hrad těžce poškodilo. Dodnes se toho z pevnosti mnoho nedochovalo.

Súľovský hrad (660 m)

Súľovský hrad patří k vůbec nejstarším hradům na Slovensku. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1193, kdy jej král Belo III. daroval dvěma pánům z Trenčína. Súľovský hrad vznikl jako strážní hrad na obchodní stezce Považím, resp. na tzv. Dukátové cestě vedoucí ve směru Žilina - Súľov - Domaniža - Beluša. Některé části Považí nebyly v té době díky loupeživým rytířům příliš bezpečné.

Súľovský hrad byl postupně přestavován a rozšiřován. V roce 1550 byl hrad zapálen Rafaelem Podmanickým, který jej nezákonně obsadil a v jehož držení zůstal až do roku 1552. Silně poškozen byl během stavovských povstání, avšak zkázou pro něj bylo zemětřesení v roce 1763.

Blatnica (658 m)

První známá písemná zmínka o hradu Blatnica sice pochází z roku 1300 jako o castrum Blathnitha, ale předpokládá se, že hrad mohl vzniknout již někdy okolo roku 1252 za Petra z Brezovnice. Hrad Blatnica byl vystavěn k ochraně obchodní cesty (magna via) do Nitry.

Majitelé hradu se zpočátku střídali často. V roce 1342 získává Blatnici Peter Donč, později se Blatnica stává královským majetkem. V roce 1445 Blatnici odkupuje Ladislav Necpalský. V roce 1540 se vlastníky Blatnice stal rod Revayovců, kteří hrad Blatnica vlastnili od roku 1540 až do roku 1945.

• Nejvýše položené hrady ČR: nejvýše položený hrad v Čechách, ve Slezsku a na Moravě