Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.2.2020 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Ještě o dva stupně tepleji a shoříme. Prý…

Ještě o dva stupně tepleji a shoříme. Prý…

Pak je ale podivné to, proč třeba takové Toskánsko již dávno není spálenou zemí

14.2.2020 | Otakar Brandos

Pro někoho, kdo má rád exaktní vědy, je sledování rozhovorů s klimaalarmisty v TV a nebo na internetu utrpením. Spousta prázdných frází, naopak vědecké důkazy žádné. Nedávný rozhovor na jednom z online deníků hlavního proudu, kde lidstvo káral "guru" českých klimaalarmistů, vrchní česká "kapacita" přes klima, nějaký pan Ač, jsem trpěl jako při sledování archivních filmových týdeníků z 50. let 20. století na ČT. Máme posledních 12 let, dva stupně, musíme se semknout, nesmíme to, či naopak musíme ono, vědci se shodují a plán "pětiletky" nejen že splníme, ale i překročíme…

Klima

Děs. Tolik floskulí vtěsnat do půlhodinového rozhovoru… Vždy se ptám, proč by se měli vědci shodovat. Vždyť exaktní věda není o nějaké shodě většiny (části, která se považuje za většinu), ale o vědeckých důkazech. O replikovatelnosti výsledků a předpovědích, které se dříve či později podaří experimentálně ověřit.

Bohužel již se mi publikaci, kterou jsem před mnoha lety držel v ruce, nepodařilo dohledat. Kdysi dávno, v době rozvoje železniční dopravy, se vědci shodovali, že člověk nemůže přežít cestování vlakem při rychlosti vyšší než 90 kilometrů v hodině. Dokonce na to tito mudrci měli vytvořen "matematický aparát". Dnes vlakem cestujeme i rychlostmi přes 300 km/h a přesto žijeme.

"Nezdpovědní" badatelé

A nebo. Na konci 19. století britská Královská akademie věd prohlásila, respektive její ctihodní salónní učenci se na tom domluvili, shodli se, že již bylo vše objeveno, že není co dále zkoumat. Jenže to zapomněli jaksi říci jednomu německému badateli, po kterém se dnes jmenuje každý rentgen v nemocnici. A tak si "nezodpovědný" pan Wilhelm C. Rentgen na podzim roku 1895 v přítmí své laboratoře "hrál" s katodovými paprsky a objevil při tom jaksi "nedopatřením" nové pronikavé záření - rentgenové záření.

A byli další takoví "nezodpovědní" vědci, kteří nedbali usnesení většiny a klidně si objevovali dále a bourali dosavadní představy - Rutherford, Planck, Einstein a spousta dalších otevírajíc přitom naprosto nová odvětví vědy, fyziky - jadernou a částicovou fyziku, kvantovou mechaniku, teorii relativity. O těchto "neposleších", kteří lidské vědění posunuli o míle vpřed, se dnes učí již děti na základních školách, kdežto o salónních učencích, kteří se shodovali, se učí možná jen hrstka historiků…

Zpět ke klimatu

Ale zpět ke klimatu. Prý stačí, když se v ČR oteplí ještě o dva stupně a shoříme. Nevím, zda-li v žáru pekelném a nebo jiném. To opravdu nevím. V ČR je průměrná roční teplota asi 9 °C. A to ještě jen v nejteplejších oblastech republiky jako je Polabí či jih Moravy. Pak ať mně ale někdo vysvětlí, proč například takové Toskánsko, úrodný kraj ve střední Itálii, kde je roční průměrná teplota 16 °C, neshořelo již před sedmi stupni… Roční úhrn srážek tam činí 686 mm, jen o málo více než v uvedených nejteplejších oblastech ČR. Přitom Toskánsko je krajem proslulým historií, skvělým vínem, nádhernou krajinou, která se promítla svým názvem i do úžasného regionu tzv. Moravského Toskánska v naší malé zemičce.

Atlantik v Evropě a v Krušných horách

Jako atlantik bývá v odborné literatuře označováno období středního holocénu, které bylo charakteristické nástupem vlhkého oceánského klimatu a dalším oteplováním. Ve střední Evropě bylo v atlantiku tepleji asi o 3 °C. Proto je také nazýván holocénním klimatickým optimem.

Klimaalarmisté období atlantiku zpochybňují. S tím, že se prý jednalo pouze o lokální výkyvy klimatu, které neměly globální rozsah. Až takovou lokálnost zpochybňují ale studie vědců ze Severozápadní univerzity v Chicagu, kteří zkoumali jezerní sedimenty grónských jezer. Tito badatelé dospěli k závěru, že i klima v Grónsku vykazuje znatelné oscilace. Ať již pro období atlantiku či nám časově mnohem bližší dobu Erika Rudého, známého vikingského objevitele Grónska, kdy panovaly na tomto ostrově teploty o 1,5 °C vyšší než dnes a v Evropě nastal rozmach zemědělství.

Velice zajímavý článek vyšel v i u nás o vývoji vegetace na hřebenech Krušných hor (viz odkaz dole pod článkem), kdy v období staršího atlantiku (5 500 - 4 000 př. n. l.) byla průměrná roční teplota na hřebenech Krušných hor 8 °C a v Podkrušnohorských pánvích 11 °C. V období mladšího atlantiku (4 000 - 2 500 př. n. l.) pak v Podkrušnohorských pánvích stoupla průměrná roční teplota dokonce až na 12 °C.

Nejenže tehdejší "atlantická" podkrušnohorská krajina neshořela, ona se dokonce přímo zelenala. Pánve byly pokryty doubravami s bohatou příměsí lísky, lípy a jilmu, které se šplhaly vysoko na jižní svahy Krušných hor. Dnes již zaniklé Komořanské jezero lemovaly porosty rákosin a olšin, na vodní hladině jezera kvetla kotvice plovoucí aj.

V mladším atlantiku dosáhlo zalesnění většiny Evropy svého maxima. A to bylo jen pár tisíc let od skončení doby ledové, kdy krajina započala svůj vývoj prakticky z bodu nula (střední a severní zeměpisné šířky). V Podkrušnohorských pánvích nadále převládaly smíšené doubravy, které v Krušných horách vystupovaly mnohem výše než dnes. Začal se objevovat buk a vzácně jedle. V nejvyšších partiích Krušných hor nadále převládal smrk.

Proměny Sahary

Sahara leží na rozhraní dvou klimatických systémů. Vlhkého oceánského proudění, monzunu z Indického oceánu, a suchého a horkého saharského vzduchu s velice ostrým teplotním i vegetačním gradientem. Saharské klima je velice citlivé na změny. Výsledkem je jakýsi klimatický vypínač s krajními polohami sucho a vlhko, jenž je zároveň téměř bez jakýchkoliv mezistupňů. Snadno tak může dojít k překročení prahu stability. I při změně průměrné roční teploty o pouhých 0,4 °C.

Tyto změny jsou podle řady studií dány změnami insolace zapříčiněné tzv. Milankovičovými cykly. V období vysoké insolace je monzun silnější a vláhu donese dále do vnitrozemí a hnědá Sahara se může zazelenat a proměnit se v polosuché savany a stepi. Že se tak opravdu stalo dokazují skalní kresby v Tassili i dalších oblastech, které zobrazují zebry, žirafy i hrochy koupající se v tehdejších mělkých saharských jezerech. Poslední takovéto vlhké období, kterým vědci říkají zelená Sahara, nastalo před 12 000 až 6 000 lety.

Naopak na vrcholu poslední doby ledové byly teploty na Sahaře o 2 - 5 °C nižší než dnes. Na Sahaře byly zaledněny jen nejvyšší vrcholy v pohořích Hoggar a Tibesti. Výkyvy na severu Sahary byly silnější než na jihu, neboť obecně platí, že rozdíly mezi dobou ledovou a meziledovou jsou nejmenší na rovníku a největší ve středních zeměpisných šířkách. Opětovné hnědnutí (vysychání) Sahary mělo za následek migrací lidí ke zdrojům vody. Především na východ k řece Nil. Tato migrace dala patrně základ vzniku starověkého Egypta.

Zajímavé jsou studie bahenních sedimentů afrických tropických jezer. Například vzorky ze střední Keni ukazují, že za posledních 1 800 let bylo nejméně sedm dlouhých období sucha (trvajících nejméně 10 let), která byla mnohem horší, než jakákoliv sucha zaznamenána ve 20. století. Podobnou silnou rozkolísanost klimatu v měřítku desetiletí a staletí vykazují i další africká tropická jezera.

Závěr

A co tím vším výše napsaným "básník" říci chtěl? To, že všechny výše uvedené a velice výrazné klimatické změny proběhly v době, kdy se nijak výrazně neměnila koncentrace atmosférického CO2, kterýžto plyn je klimaalarmisty obžalován ze všech změn současného klimatu, z globálního oteplování (no ono už i globální oteplování jako neudržitelné bylo přejmenováno na klimatickou změnu).

A co ještě? Že dnešní třeštění proti oxidu uhličitému nemá racionální (natož vědecký) základ a ničemu nepomůže. Že je potřeba se na změny klimatu připravit, lépe hospodařit s ornou půdou, lesy i vodou. A že je na jižní Moravě či v Polabí sucho již dnes? No ano, je. Je to smutné. Mohou za to ale nejen slabší srážky, ale i po 100 let prováděné zásahy do přírody. Prostě po 100 letech meliorací, vysušování mokřadů a napřimování koryt řek se to konečně "podařilo". Co? Krajinu vysušit. Překvapuje mne, že je dnes někdo kvůli tomu překvapen. Změna zpravidla nemívá jednu příčinu, ale sled velké řady událostí…

Použité zdroje

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
03.03.2020, 16:24 -OB- | Další zajímavý
25.02.2020, 12:50 Robert Možný | ???
26.02.2020, 21:54 -OB- | ?? No, klidně můžete
01.03.2020, 02:47 Robert Možný | ???
02.03.2020, 07:05 -OB- | Se vám divím,
02.03.2020, 08:39 Robert Možný | ???
03.03.2020, 16:23 -OB- | Roberte,
24.02.2020, 18:12 -OB- | Další článek, ze kterého
17.02.2020, 12:21 -OB- | Další zajímavý


Další články k tématu, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

16.1.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Babky - houbařské žně během podzimní túry na vyhlídkovou horu Západních Tater / Fotogalerie k článku

Bobrovecká Vápenica (750 m) si pro nás po ránu nachystala sychravé a mlžné přijetí. Zažeňte chmury, Babky se přece koupou ve slunečních paprscích. Část naší výpravy míří z Žiarské doliny na Baníkov (2 178 m) a do …

15.1.2020 / ESO2001
Vesmír · Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života. ALMA a Rosetta sledují příběh fosforu

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní - díky …

12.1.2020 / Ondřej Havelka
Cestování · Jihovýchodní Asie z vodní hladiny: lodí, loďkou i člunem napříč Kambodžou a Vietnamem

Kambodža a Vietnam jsou fascinující země, které cestovateli nabídnou pohostinnou kulturu, zajímavou historii i pestrý náboženský život. Silný kulturní šok nabízí známý kambodžský komplex Angkor Vat, který …

  • 12.1.2020 / Ubytování
    Balnica Przystanek Balnica. Ubytování v Bieszczadech (Bukovských vrších), které má náboj

9.1.2020 / Martin Zapletal
Trek · Přechod poloniny Svidovec a Krásna: Nezapomenutelná hřebenovka na Podkarpatské Rusi / Fotogalerie k článku

Vyprávění zachycuje přechod jedné z největších polonin na Podkarpatské Rusi - Svidovce. Je monumentální, krásná a příjemně schůdná. Oproti jiným poloninám má poměrně rovný hřbet bez velkých výkyvů a …

7.1.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Králický Sněžník z české i polské strany; 3. nejvyšší pohoří ČR křížem krážem

Třetí nejvyšší pohoří v České republice se nazývá Králický Sněžník, přičemž nejvyšší vrchol nese stejné jméno. Masiv leží v Jesenické oblasti na pomezí Čech, Moravy a Kladska, část území spadá do Polska. Při …

6.1.2020 / Otakar Brandos
Příroda · Kolik druhů brouků žije v ČR? Nejnovější poznatky hovoří o téměř 7 000 druzích

Brouci (Coleoptera) představují jeden z nejzajímavějších a nejrůznorodějších hmyzích řádů. Do současné doby bylo popsáno přes 350 000 druhů brouků (K. Hůrka, 2005) v asi 160 čeledích. Některé zdroje uvádějí 370 000 až …

27.12.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Ostrý Roháč a Plačlivé, výstup na skalního obra v hlavním hřebeni Západních Tater / Fotogalerie k článku

Túra na Ostrý Roháč a Plačlivé se dá podniknout z různých směrů. Ze severu ze Zverovky, z ústí Žiarské doliny a nebo z ústí Jamnícké doliny. My jsme si během podzimní návštěvy vybrali pro nástup na Ostrá Roháč …

16.12.2019 / Martin Zapletal
Trek · Přechod poloniny Boržava. Ukrajinské Karpaty a Podkarpatská Rus na podzim / Fotogalerie k článku

Polonina Boržava je mohutná a krásná. Vyznačuje se velkou mnohotvárností přírodních scenérií. Setkáváme se zde s klasickou karpatskou poloninou a v nižších polohách s krásnými bukovými lesy. Přechod …

14.12.2019 / Otakar Brandos
Blog · Velká evropská uhlíková katastrofa: Poslední doba ledová byla "poslední" a odteď už jen sluníčko…

Velká filmová katastrofa. Ech, velká uhlíková katastrofa. Tímto se mistru "Bínovi" velice omlouvám. EU si dohlasovala, co se dalo očekávat, že si odhlasuje. Uhlíkovou neutralitu. Nejnovějším i starším vědeckým poznatkům …

12.12.2019 / Jakub Ženka
Tipy na výlet · 500 000 000 let staré dno moře, Národní geopark Železné hory

Projít se v Čechách po mořském dně, to není jen tak. Díky Národnímu geoparku Železné hory to ale možné je. Kousek od vesničky Deblov jižně od Chrudimi se totiž nachází zkamenělé prvohorní dno, které je provrtané …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist