Původním záměrem tohoto článku bylo zveřejnit tabulku 20 nejvýše položených hradů ČR. Protože jsem se ale v některých případech "zasekl" právě u nadmořských výšek, bylo by sestavení takovéto tabulky věcí ošemetnou. Z minimálně 80 % by tabulka sice byla správně, ale v 10 až 20 % případů by údaje byly diskutabilní. Tak třeba někdy v budoucnu. Po přeměření.

Z původního záměru postupně vzešel záměr nový. Nejvýše položené hrady v ČR podle jednotlivých historických zemí. Vždy tři nejvýše položené hrady. U těch totiž nejasnosti nepanují. I u těchto hradů jsou sice v literatuře a mapách uváděny výšky v rozmezí několika metrů, to však s jejich pořadím nijak nezamíchá. Takže který z českých hradů je vůbec nejvýše položený? A který z hradů je nejvýše položený v případě Moravy a Slezska?

Vůbec nejvýše položeným hradem v České republice je Vítkův hrádek zvaný také Vítkův kámen. Nalezneme jej na Šumavě v nadmořské výšce 1 035 m. Dokonce i za Československa si Vítkův hrádek držel primát, byť ležel v nepřístupném hraničním pásmu. O celých 21 metrů nadmořské výšky převyšoval nejvýše položený hrad na Slovensku, kterým je Liptovský hrad v Chočských vrších, jehož nadmořská výška je "pouhých" 1 014 m.

Liptovský hrad byl za společného Československého státu ale až na třetím místě. Druhou příčku v Československu, stejně jak dnes v ČR, totiž zaujímal (zaujímá) hrad Kunžvart s 1 032 metry nadmořské výšky. I hrad Kunžvart nalezneme na Šumavě. Stejně jako 3. nejvýše položený hrad v Čechách, byť hrad již dávno zaniklý. A tím je hrad Stožecká skála s nadmořskou výškou 974 metrů.

V pořadí historických zemí (co se nadmořských výšek hradů týče) se na druhé pozici umístilo Slezsko. Všechny tři nejvýše položené hrady ve Slezsku leží na území pohoří Hrubý Jeseník, druhého nejvyššího pohoří ČR. Trojice nejvýše položených hradů ve Slezsku (v části na území ČR) je následující - Quinburk (957 m), Koberštejn (912 m) a Fürstewalde (854 m).

No a na třetí příčce skončily moravské hrady. Jsou to hrady Rabštejn (803 m), Skalný (709 m) a Obřany (704 m). Za těmi musíme zavítat do Hanušovické vrchoviny a do Hostýnských vrchů, geomorfologického podcelku pohoří Hostýnsko-vsetínská hornatina.

Z uvedeného vidíme, že jen dva hrady na území ČR převyšují svou nadmořskou výškou 1 000 metrů. A že žádný z trojice nejvyšších hradů v jednotlivých historických zemích neleží pod hranicí 700 metrů nad mořem. Přehledná tabulka nejvýše položených hradů ČR je níže. A pod tabulkou pak naleznete i základní informace o jednotlivých nejvýše položených hradech v Čechách, ve Slezsku a na Moravě.

Z některých hradů se do dnešních dnů nedochovalo téměř nic. Na jednom z hradů se naopak zachovala podstatná část budov i opevnění a vybírá se tady vstupné. Některé z hradů jsou naopak zcela opuštěné a míjejí je i značené turistické stezky. Na Rabštejně jsou krásné skály, které jsou vyhledávané lezci. A všechny z uvedených hradů stojí za návštěvu, neboť se z nich, a nebo z přístupových cest k nim, otevírají krásné výhledy. Měli to někdejší hradní páni velkolepá orlí hnízda s úžasnými výhledy.

Vítkův hrádek

Vznik Vítkova hrádku (1 035 m) je pokládán někde do poloviny 13. století. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Vítek z Krumlova. Vítkův hrádek vznikl jako správní středisko nově kolonizované oblasti šumavských hvozdů.

Svým rozsahem Vítkův hrádek rozhodně nepatří k velkým pevnostem. Základ hradu představuje původní hranolová věž o půdorysu 14 × 17,5 m, která byla posílena o jednoduché vnější opevnění. Ve 14. století dochází k přestavbě a dalšími rozšířeni jádra hradu, který tak získává zhruba dnešní podobu.

V 16. století byl Vítkův hrádek rozšířen o obranný systém a nový pás pevných kamenných hradeb, které byly navíc zesíleny pěti nárožními dělovými baštami. Hrad postupně upadal. V roce 1725 sice ještě probíhaly poslední stavební úpravy a opravy střech, v té době však Vítkův kámen definitivně ztrácí svůj význam.

Kunžvart

Hrad Kunžvart (1 032 m) je druhým nejvýše položeným hradem ČR. Jedná se o docela působivou zříceninu, jejíž hlavní částí je donjon, obytná věž se zaobleným nárožím. Hrad je poprvé zmiňován v roce 1359 jako Königswarte v souvislosti s Karlem IV. Svému účelu, ostraze kupecné cesty do Pasova, hrad sloužil až do poloviny 16. století. Jako pustý je hrad Kunžvart uváděn již v roce 1547, po požáru v roce 1578 již pouze chátral a jeho zdivo bylo dále rozebíráno.

Stožecká skála

Jestliže z Kunžvartu a především z Vítkova kamene toho do dnešních dnů zůstalo docela mnoho, ze Stožecké skály můžeme pozorovat jen nepříliš zřetelné reliéfní zbytky. Stožecká skála (974 m) je třetím nejvýše položeným hradem v Čechách a v České republice, historické písemné zdroje však o něm svorně mlčí. Nálezy archeologů dokládají existenci hradu již na konci 13. století. Hrad zanikl poměrně záhy, již někdy počátkem 15. století. Většina návštěvníků Stožecké kaple nemá o existenci tohoto horského hrádku ani potuchy.

Quinburk

Nejvýše položeným hradem ve Slezsku je (byl) hrad Quinburk (957 m). K hradu, který se nachází v odlehlé poloze nad Sokolími skálami, nevede značená stezka. Hrad Quinburk patří k hradům zaniklým, ze kterého se do dnešních dnů nedochovalo téměř nic.

Ani Quinburk nezmiňují žádné známé písemné prameny. Pravděpodobně se jednalo o strážní hrad, který byl vystavěn někdy ve 13. století k ochraně hranic vratislavského biskupství. Hrad byl rozlohou nevelký, asi jen 45 metrů a maximálně 15 metrů široký. Jeho nepravidelný půdorys byl umně přizpůsoben zdejšímu skalnímu a těžko přístupnému terénu. Svému účelu přestal sloužit poměrně záhy, pravděpodobně zanikl již někdy ve 14. století.

Koberštejn

Hrad Koberštejn (912 m) se nachází na poměrně těžko dostupném místě pod vrcholem Zámeckého vrchu (934 m), který střeží hluboké údolí Černé Opavy. Koberštejn byl vystavěn na strmém skalisku, které je dobře patrné zejména od Horního Údolí i z Rejvízu.

Z kdysi hrdého hradu, jenž střežil důležitou obchodní stezku, toho však dodnes mnoho nezůstalo. Torzo válcové věže strmě jako osten čnící k obloze je nejzachovalejším pozůstatkem hradu. Pojmenování hradu je odvozováno od slova Kupferstein. To pravděpodobně souviselo s těžbou mědi a drahých kovů v nedalekých Zlatých Horách.

Samotný hrad byl obklopen hlubokým a do skály vyhloubeným příkopem o šířce 15 až 30 m, který Koberštejn obklopoval ze tří stran jako podkova. Příkop je jasně patrný dodnes. Z poslední strany byl přístup k hradu chráněn strmým skaliskem.

Fürstenwalde

Hrad Fürstenwalde (854 m) byl založen pravděpodobně počátkem 14. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1348. Zřejmě šlo o významný hrad, neboť je opět připomínán v roce 1377 spolu s dalšími zemskými hrady. Přibližné rozměry hradu činily 50 × 25 m, byť dodnes se dochovalo jen nepatrné torzo v podobě zbytků obvodových zdí a paláce.

Zánik hradu Fürstenwalde kladou historici do roku 1474, kdy byl pravděpodobně zničen během tažení Matyáše Korvína do Slezska, během kterého zanikla i řada dalších hradů v širším okolí. Např. hrad Koberštejn nedaleko Rejvízu, byť někteří autoři soudí, že zanikl již během husitských válek.

Rabštejn

Založení původně gotického hradu je datováno do 13. století do období, kdy zdejší majetky a Úsovské panství zpravoval Hraběšic ze Švábenic (1254 - 1296). První známá písemná zmínka o hradě Rabštejn ale pochází až z roku 1318. Díky své nadmořské výšce 830 m se jedná o nejvýše položený hrad na Moravě.

Další zprávy o hradě Rabštejn pocházejí až z roku 1398, kdy Rabštejnské panství získává Proček z Kunštátu a Bouzova od markraběte Jošta. Rabštejnské panství se tak dále rozšiřuje na Rýmařovsko a město Rýmařov se stává nejvýznamnějším sídlem panství. Od 15. století střídá Rabštejn řadu majitelů a v době husitských válek tvořil jakousi pomyslnou protiváhu husitského hradu Sovinec.

Klidu se Rabštejn nedočká ani za česko - uherských válek, kdy byl hrad pravděpodobně značně poškozen. V roce 1535 se totiž uvádí jako pustý. V 17. století je ale na Rabštejně opět živo. Hrad je dále rozšiřován a opevňován v souvislosti s tureckým nebezpečím. Poslední velká přestavba probíhala na hradě v době 30leté války. V době švédského vpádu mezi lety 1642 - 1643 byly na hradě ukryty cennosti a písemné listiny rýmařovských měšťanů. V roce 1645 byl Rabštejn dobyt švédskými vojsky.

Skalný

Skalný (709 m). Hrad Skalný vznikl pravděpodobně kolem poloviny 14. století a zanikl někdy ve století 15. Žádné písemné prameny o hradě Skalný neexistují. Není tak znám ani účel vzniku hradu, který neměl žádné hospodářské zázemí.

Dřevěný hrádek s půdorysem asi 35 × 23 metrů stával na výrazném pískovcovém skalisku. Obehnán byl ze dvou stran až 10 metrů širokým příkopem a valy. Svou polohou převyšoval hrad Skalný blízké Obřany o 5 metrů.

Obřany

Hrad Obřany (704 m), který vznikl někdy před rokem 1365, nebyl pravděpodobně nikdy plně dostavěn. A zanikl poměrně záhy - v době husitských válek a nebo nejpozději před začátkem válek česko - uherských mezi Matyášem Korvínem a jeho tchánem Jiříkem z Poděbrad. Obřany tak svému účelu složily ani ne jedno století, neboť jako pobořený se uvádí již v roce 1457…

Půdorys hradu Obřany, který velice pečlivě využíval profilu strmého a velice úzkého horského hřebene. Hrad měl tvar úzkého lichodélníku s délkou na severní straně asi 50 m a na jižní 75 m. Maximální šířka pevnosti činila pouhých 14 metrů. Na západní straně se nacházela útočištní věž (bergfrit) s vnitřním průměrem pouhých 2,5 m.

Hrad Obřany byl Bočkem z Kunštátu pravděpodobně vystavěn nelegálně, bez svolení moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten se obrátil na císaře Karla IV., svého bratra, aby nařídil zbourání této černé stavby. Jeho snahy však pravděpodobně vedly pouze k zastavení stavebních prací. O definitivní opuštění hradu se postaraly až husitské války.