Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.3.2020 , svátek má
Treking > Zajímavosti > 10 nej Velké Fatry

10 nej Velké Fatry

Nejvyšší hora, největší jeskyně, nejvyšší vodopád, nejvýše položená horská chata

8.3.2020 | Otakar Brandos
Velká Fatra

Velká Fatra je úžasným pohořím. A pohořím mimořádně malebným a pestrým. Osobně mám Velkou Fatru (spolu se Západními Tatrami) mezi slovenskými pohořími nejraději. Byl jsem tam tolikrát. Prošel kde co. Ať již v jarních, letních, podzimních nebo zimních měsících. A přesto mne Velká Fatra nepřestává fascinovat a lákat k dalším výpravám za poznáním stále neznámých koutů tohoto úchvatného pohoří.

Velká Fatra je rozlehlé a stavbou značně komplikované pohoří. Na území s rozměry asi 40 × 20 - 22 km a rozlohou 784 km2 se vyvinulo neobyčejné množství přírodních zajímavostí. Jeskyní, vodopádů, údolí a hor, na jejichž vrcholy se každoročně vydávají desetitisíce turistů pokochat se velkolepými výhledy.

Pro své velké výškové rozpětí (asi 1 170 m) a velice členitý povrch je Velká Fatra řazena mezi tzv. vysoké Velká Fatra hornatiny. Táhlé hřebeny jsou odděleny hlubokými dolinami. Oblé travnaté a zalesněné hole střídají strmé a špičaté vrchy se skalními věžemi a stěnami v krasových částech pohoří. Velká Fatra má výrazný hlavní hřeben, který je v úseku Krížna a Ploská poměrně kompaktní. Jakousi pomyslnou osou pohoří je pak dolina Ľubochnianská, která je nejdelší dolinou na Slovensku.

1. Nejvyšší hora Velké Fatry

Nejvyšší horou Velké Fatry je Ostredok (1 596 m). Rozložitá travnatá homole hory Ostredok spočívá jako spící obr mezi horami Frčkov a Suchý vrch. Vrchol je značně plochý, jeho svahy jsou většinou hladce modelované. Avšak jihozápadní svahy spadající do doliny Dolné Veterné jsou velice strmé a v zimě zde hrozí nebezpečí pádu lavin! Přechod hřebenových partií je ale i v zimním období bezpečný.

Ostredok

Z vrcholu nejvyšší velkofatranské hory Ostredok se otevírají fantastické výhledy. Z Ostredku přehlédneme nejen podstatnou část Velké Fatry, ale i některé okolní horské celky. Ať již Malou Fatru, Chočské vrchy, Západní Tatry, Starohorské vrchy a Nízké Tatry či za dobré viditelnosti Tatry Vysoké. Na jihovýchodě se táhnou hřebeny Polany a Veporských vrchů z geomorfologických oblastí Slovenského středohoří a Slovenského rudohoří.

2. Nejvýše položená horská chata

Nejvýše položenou horskou chatou pohoří je Chata pod Borišovom. Tato celoročně otevřená horská chata je situována na hřeben Velké Fatry na východní úbočí hory Borišov (1 510 m). Samotná Chata pod Borišovom se nachází ve výšce 1 300 metrů.

Tato krásná horská chata byla postavena v letech 1937 - 1942. Chata pod Borišovom neměla stálého správce, klíč visel u vchodových dveří. Vybavení původní chaty bylo prosté - vojenské postele se slamníkem, malá pícka, vodu bylo nutné do chaty donášet. Během SNP chatu využívali povstalci. Již v roce 1945 se započalo s rekonstrukcí chaty a nového otevření se dočkala v červenci 1949.

3. Největší jeskyně Velké Fatry

Za největší jeskyní pohoří musíme putovat až do jižního cípu této oblasti na samotnou hranici s Kremnickými vrchy. Největší jeskyní Velké Fatry je Harmanecká jeskyně (Harmanecká jaskyňa), velká puklinově-řítivá jeskyně v Harmaneckém krasu. Vchod jeskyně leží ve výšce 821 metrů, 260 metrů nad dnem Harmanecké doliny v severním úbočí rozsochy vrchu Kotelnica.

Harmanecká jeskyně

Harmanecká jeskyně vznikla v tmavě šedých gutensteinských vápencích chočského příkrovu. Ten dosahuje tloušťky až 300 metrů. Vstupní síň jeskyně, která je zvána Izbica, byla známá již v dávné minulosti, takže datování jejího objevení není možné provést. Na rozdíl od vnitřních prostor, do kterých poprvé pronikli 22.6.1932 M. Bacúrik a F. Babjak. Objevitelé však museli prokopat úzký rourovitý otvor. Harmanecká jeskyně dosahuje délky 3 123 metrů, celková denivelace jeskyně činí asi 75 metrů. Jeskyně je přístupná veřejnosti, délka prohlídkového okruhu má 1 020 metrů.

Pro veřejnost byla Harmanecká jeskyně (jaskyňa) zpřístupněna 3.9.1950. Dnes je známo 3 123 metrů chodeb, ale očekává se, že jeskyně má pokračování. Z toho je pro veřejnost zpřístupněno 720 metrů chodeb na prohlídkové trase dlouhé 1 020 m. Vertikální rozpětí (denivelace) jeskyně činí 75 metrů. Její výzdoba je velice bohatá a sněhově bílá, pro Harmaneckou jeskyni typická. Proto se jeskyni také někdy říká Bílá jeskyně (Biela jaskyňa).

Nejhlubší (známou) propastí Velké Fatry je propast Na Štrochoch (v oblasti Dedošové doliny), která dosahuje hloubky 71 metrů. Kras Velké Fatry je opravdu bohatý.

4. Nejdelší dolina pohoří (a Slovenska)

Velká Fatra sice mezi slovenskými horami nezískala žádný primát co se výšek hor, výšek vodopádů či rozlehlosti krasového podzemí týče, jedno prvenství ale drží. Na Velké Fatře se nachází největší, resp. nejdelší dolina. Tou je Ľubochnianská dolina, která se táhne zhruba v severojižním směru od lázní Ľubochňa (v 17. století sklářská huť, od 18. století lázeňské městečko) pod severní svahy hory Ploská v délce asi 25 kilometrů.

Ľubochnianská dolina je téměř neosídlená. Nalezneme tady jen několik hájoven. Avšak v letech 1904 až 1966 vedla dolinou úzkorozchodná lesní železnice, která byla elektrifikována. Železnici napájela vodní elektrárna, která je po vynucené přestávce opět v provozu. Ľubochnianská dolina je světem samoty, královstvím divé zvěře a hlubokých lesů. Údolí je odvodňováno říčkou Ľubochnianka. Největšími vodními plochami údolí jsou Nižný a Vyšný Tajch, které byly zbudovány kvůli protipožární ochraně.

5. Největší lavinové katastry a největší lavina pohoří

Přestože se Velká Fatra svými výškami nemůže rovnat s Tatrami a nebo pohořími v Alpách, i tady existují významné lavinové katastry a laviny mohou dosahovat obřích rozměrů. Za jakousi matku lavin je považována hora Krížna, kterou musíme hledat na jižním konci hřebene pohoří. Ke zrodu lavin dobře slouží strmé a travnaté svahy této impozantní hory.

Například v roce 1924 se na strmých svazích Krížné utrhla mohutná lavina. Tato večerní lavina z 6. února byla jednou z největších lavin nejen v pohoří, ale i na Slovensku. Tato obří lavina měla tragické následky. Dosáhla celkové délky asi 4 km, překonala výškový rozdíl 750 metrů a čelo laviny dosahovalo mocnosti až 35 m! Sníh z této laviny zcela roztál až po třech letech.

Velká Fatra

Čelo laviny z 6.2.1924 zasáhlo osadu Rybô v obci Staré Hory, kde pod mohutnými nánosy sněhu uvěznila řadu lidí. Z nich 18 pod lavinou zemřelo. Smutnou statistiku zesiluje navíc skutečnost, že z 18 obětí laviny bylo 15 dětí. Na připomínku této smutné události stojí na konci osady velký dřevěný kříž. Další velká lavina se na svazích Krížne utrhla 22.1.1999. Tato lavina dosáhla šířky asi 600 m a čelo laviny se zastavilo jen 100 metrů od prvních domů v obci Turecká.

6. Největší přírodní jezero Velké Fatry

Velká Fatra je na jezera více než sporá. Přesto tady existuje, byť obvykle pouze sezónně, jedna výjimka. Tou je jezírko Blatné, které dosahuje rozlohy až 1,5 hektarů. To "až" je plně na místě, neboť jezírko Blatné bývá po většinu roku suché, bez vody. Pokud se ale vodou naplní (obvykle v jarních měsících při tání sněhu, byť nevím, jaký je stav v posledních suchých letech), dosahuje hloubky něco málo přes jeden metr.

Jezírko Blatné je významným útočištěm řady živočišných a rostlinných druhů vázaných na specifické podmínky. V jarním období se tady shromažďuje ohromné množství obojživelníků i plazů.

Jezírko Blatné leží nedaleko ústí doliny Blatná (boční dolinka Ľubochnianské doliny) v nadmořské výšce asi 782 metrů. Jedná se o hrazené (sesuvové) jezero, tedy jakéhosi sourozence hrazených jezer, kterých na Slovensku nalezneme nejvíce v oblasti Osturnianské brázdy na Spišské Maguře. Blatné jezírko bylo v roce 1990 vyhlášeno Národní přírodní památkou s výměrou 4,3 hektaru.

7. Největší skalní stěny a římsy

Ty největší skalní stěny Velké Fatry nalezneme v krasové části pohoří v geomorfologickém podcelku tzv. Bradlové Fatry. V této části pohoří naprosto dominuje úžasná hora Tlstá (1 373 m), která patří k nejznámějším a nejfotografovanějším vrcholům slovenské Velké Fatry. Tlstá má charakteristický a zcela nezaměnitelný vzhled při pohledu od jihu z dalšího malebného vrcholu zvaného Ostrá.

Tlstá

Jižní svahy vápencového vrcholu jsou rozbrázděny nejen soustavou nádherných skalních věží a jehel, ale především stupňovitě položených teras, které dodnes poskytují ochranu četným zde se vyskytujícím rostlinným druhům. Z nich mnohé patří k velice vzácným druhům slovenské flóry a endemitům. Nesmím ale zapomenout ani na kamzíky, se kterými je zde možné se rovněž setkat. Stejně jako na protější hoře Ostrá. Celá oblast požívá nejvyššího stupně ochrany jako národní přírodní rezervace s výměrou 3 066 hektarů.

8. Největší a nejvýše položený hrad Velké Fatry

Rozlohou největší hrad Velké Fatry je hrad Blatnica, který stojí na úzkém vápencovém hřebeni vrchu Plešovice v nadmořské výšce asi 658 m. První známá písemná zmínka o hradu Blatnica pochází z roku 1300, avšak předpokládá se, že hrad mohl vzniknout již v roce 1252.

Majitelé hradu Blatnica se střídali velice často. V roce 1342 získává Blatnici Peter Donč, později se Blatnica stává královským majetkem a v roce 1445 Blatnici odkupuje Ladislav Necpalský. V roce 1540 se vlastníky Blatnice stal rod Revayovců. Ti hrad Blatnica vlastnili až do roku 1945. Do znárodnění. Revayovci hrad vydatně opevnili. Nechali rovněž ve 2. polovině 16. století přistavět nové předhradí s hospodářskými budovami. V době největšího rozkvětu dosahovala Blatnica rozměrů asi 60 × 40 m.

Menším sourozencem hradu Blatnica je severněji ležící hrad Sklabiňa, který se rovněž nachází na západním okraji pohoří na vyhlídce do Turčianské kotliny. Nepravidelný a vícekrát zalomený půdorys hradu Sklabiňa má přibližné rozměry 48 × 27 m. Nadmořská výška hradu činí asi 630 m.

Za nejvýše položeným hradem Velké Fatry bychom odsud nemuseli cestovat daleko. Na dohled se nacházel Sučianský hrad. Tato nevelká pevnost stála na vršku hory Smrekové v nadmořské výšce 890 m. Sučianský hrad tak patří zároveň k nejvýše položeným hradům na Slovensku.

9. Nejvýznamnější paleontologická lokalita

Paleontologických lokalit se na Velké Fatře nachází doslova nepřeberné množství. Pravěcí lovci a sběrači sem pronikali z teplé a úrodné Turčianské kotliny. Těžko mezi nimi vybrat tu nej. Podle množství paleontologických nálezů je asi nejvýznamnější lokalitou Mažarná jaskyňa (jeskyně), která se nachází v masívu hory Tlstá v nadmořské výšce asi 850 m přímo u turistického chodníku. Obrovský vstupní portál veřejnosti volně přístupné jeskyně Mažarná skutečně nelze přehlédnout.

Portál Mažarné jeskyně

Délka jeskyně Mažarná je asi 130 metrů. Krápníková výzdoba jeskyně je však již bohužel zvětralá a nebo poškozená. V jezírkové chodbě se zachovala sintrová jezírka, která jsou však naplněna vodou jen v některých obdobích roku.

V Mažarné jeskyni byly objeveny kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus), předměty z doby bronzové lidu kanelované keramiky aj. Osídlení jeskyně je však již doloženo ve středním eneolitu (asi 2 600 let př. n. l.). První výzkum tady vedl již ve druhé polovině 19. století Pavel Križko, později, v 50. letech 20. století tým pod vedením Juraja Bárty. Další výzkumy tady probíhaly i v 70. letech minulého století.

Další významnou paleontologickou lokalitou Velké Fatry je Jaskyňa Izabely Textorisovej, která byla pojmenována po významné slovenské botaničce. V této jeskyni se našlo velké množství kosterních pozůstatků jeskynních medvědů.

10. Nejvyšší vodopád Velké Fatry

Nejen s vodopády Velké Fatry je jistá potíž. Výšky vodopádů se udávají v poměrně širokém Vrátňanský vodopád rozmezí a ty vůbec nejvyšší jsou téměř neznámé. Ruku na srdce - kdo z nás navštívil nejvyšší vodopád Velké Fatry? Pokud můžete odpovědět kladně, pak patříte ke skutečným znalcům tohoto nádherného pohoří.

Vraťme se ale k meritu věci. Který že z vodopádů Velké Fatry je nejvyšší? Pokud měření a dostupné prameny neklamou, pak jím je Vrátňanský vodopád (vodopád Vrátnej) ve Vrátné dolině (ano, i Velká Fatra má Vrátnou dolinu). Vodopád se nachází nedaleko ústí s Gaderskou dolinou v nadmořské výšce 940 m. Vrátňanský vodopád dosahuje výšky asi 10 metrů (10,16 m). Mezi slovenskými vodopády sice žádný obr, přesto ale na Velké Fatře je to slušný kousek.

Vydatnost Vrátňanského vodopádu silně kolísá. Nekrásnější je sice při jarním tání sněhu a nebo po vydatných deštích, ale ani fotografie jakéhosi "čúrku" v letních a podzimních měsících není tak úplně k zahození. Vrátňanský vodopád vznikl na karbonátových horninách a je jakousi třešničkou na dortu, poslední tečkou za přehledem toho nej z fantastického pohoří Velká Fatra.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další zajímavosti z Velké Fatry, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

18.2.2020 / Dorek Čermák
Cestování · Cestovatelská a fotografická výprava na Island: hory, fjordy, vodopády a sopky (2) / Fotogalerie k článku

Po půlhodině jízdy jsme v parku Vatnajokull: Jokulsárglúfur jedna z největších atrakcí Islandu je vodopád Dettifoss, ke kterému jdeme po stezce přes lávové pole černých skal, až strašidelnou krajinou. Tak tady je pohyb …

14.2.2020 / Otakar Brandos
Klima · Ještě o dva stupně tepleji a shoříme. Prý… Pak je ale podivné to, proč třeba takové Toskánsko již dávno není spálenou zemí

Pro někoho, kdo má rád exaktní vědy, je sledování rozhovorů s klimaalarmisty v TV a nebo na internetu utrpením. Spousta prázdných frází, naopak vědecké důkazy žádné. Nedávný rozhovor na jednom z online deníků …

5.2.2020 / Ondřej Havelka
Cestování · Saharští Tuaregové: muslimové s křesťanskou minulostí a berberskými kořeny

Tuaregové jsou hrdí a svobodní saharští kočovníci obvykle odění do volných modrých (méně často žlutých, bílých či zelených) dželábií s černým či bílým turbanem. Jejich nejdůležitějším poznávacím znamením je na …

5.2.2020 / ESO2002
Vesmír · ALMA zkoumá působivé následky hvězdného souboje: Podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd HD101584

Astronomové využívající radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, zkoumali podivný oblak plynu, který vznik v důsledku interakce dvojice hvězd. Jedna z nich zvětšila svůj objem takovým způsobem, že obklopila …

25.1.2020 / Anton Opial
Turistika · Moravské Toskánsko: Kyjovská pahorkatina a jarná turistika

Kyjovskú pahorkatinu - geomorfologický celok o rozlohe 482 km2 ohraničuje z jednej strany Dolnomoravský úval a z druhej pohoria Ždánický les a Chřiby. Reliéf pahorkatiny je mierne zvlnený s plochými chrbtami rozvod …

16.1.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Babky - houbařské žně během podzimní túry na vyhlídkovou horu Západních Tater / Fotogalerie k článku

Bobrovecká Vápenica (750 m) si pro nás po ránu nachystala sychravé a mlžné přijetí. Zažeňte chmury, Babky se přece koupou ve slunečních paprscích. Část naší výpravy míří z Žiarské doliny na Baníkov (2 178 m) a do …

15.1.2020 / ESO2001
Vesmír · Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života. ALMA a Rosetta sledují příběh fosforu

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní - díky …

12.1.2020 / Ondřej Havelka
Cestování · Jihovýchodní Asie z vodní hladiny: lodí, loďkou i člunem napříč Kambodžou a Vietnamem

Kambodža a Vietnam jsou fascinující země, které cestovateli nabídnou pohostinnou kulturu, zajímavou historii i pestrý náboženský život. Silný kulturní šok nabízí známý kambodžský komplex Angkor Vat, který …

  • 12.1.2020 / Ubytování
    Balnica Przystanek Balnica. Ubytování v Bieszczadech (Bukovských vrších), které má náboj

9.1.2020 / Martin Zapletal
Trek · Přechod poloniny Svidovec a Krásna: Nezapomenutelná hřebenovka na Podkarpatské Rusi / Fotogalerie k článku

Vyprávění zachycuje přechod jedné z největších polonin na Podkarpatské Rusi - Svidovce. Je monumentální, krásná a příjemně schůdná. Oproti jiným poloninám má poměrně rovný hřbet bez velkých výkyvů a …

7.1.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Králický Sněžník z české i polské strany; 3. nejvyšší pohoří ČR křížem krážem

Třetí nejvyšší pohoří v České republice se nazývá Králický Sněžník, přičemž nejvyšší vrchol nese stejné jméno. Masiv leží v Jesenické oblasti na pomezí Čech, Moravy a Kladska, část území spadá do Polska. Při …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist