Vlídnější tvář Sýrie, reportáž z nádherné země

Fotoreportáž

Mediální obraz Sýrie je ve světle posledních let opravdu velmi negativní a v důsledku hrůz, které se tam odehrály, se není čemu divit. Sýrie je ovšem překrásná země s fascinující historií kořenící na samém počátku kulturních dějin lidstva. Oplývá unikátními památkami, je mimořádně kulturně a nábožensky bohatá a obyčejní Syřané překypují pohostinností a vlídným přijetím cestovatele. Sýrie je mojí nejoblíbenější zemí na celém Středním východě, a rád bych proto nabídl pohled na její vlídnější tvář v období před aktuálním konfliktem.

Syrský venkov je kouzelný zejména podél toku Eufratu, a pokud bychom měli použít jedno slovo, které jej vystihuje, byla by to pohostinnost. V této vesnici jsem se cítil, jako bych se propadl o dva tisíce let zpět: lidé se doslova přetahovali o to, kdo mě dříve a více pohostí; nakonec jsem v jednom z těchto unikátních hliněných domků strávil tři noci. Vedle muslimů a křesťanů tady žijí jezídé, zajímavá etnicko-náboženská skupina lidí vyznávající zvláštní kult, který je synkrezí islámu, křesťanství, dualistického manicheismu, mazdaismu a hinduismu. Jezídové původně přišli z Indie jako hinduisté a cestou (prostorem a časem: šlo o dlouhodobé pomalé přesouvání) do svého kultu nasávali další místní náboženské prvky, takže islám byl až poslední. Vzniklo tak nové synkretické náboženství, které islámské fundamentalisty silně dráždí.

Umajjovská mešita v syrském Damašku je jednou z největších a nejstarších mešit světa, přestavěná mezi lety 706 - 715 z křesťanské baziliky Jana Křtitele, která vyrostla na místě původního prastarého chrámu boha bouří a hromovládce Hadada (sumerský Iškur, akkadský Adad), jehož stavbu historikové datují na počátek 1. tis. př. n. l. Již staletí (podle některých historiků snad i tisíciletí) předtím místo sloužilo k náboženským účelům. Po ovládnutí Damašku Římany v roce 64 př. n. l. byl Hadadův chrám přejmenován na chrám boha Jupitera, podle nejvyššího římského boha vládnoucího nebesům a rovněž hromům. Chrám byl velkoryse přestavován a rozšiřován, aby mimo jiné konkuroval židovskému jeruzalémskému chrámu, který nakonec padl římským úderem.

Sýrie je nábožensky rozmanitá země: vedle šiítských a sunnitských muslimů v zemi žije velká skupina křesťanů i malé skupiny židů, jezídů, alavitů a drúzů. V odlehlé pouštní oblasti odedávna kvetl súfismus - mystická tvář islámu - a cestovatel tak ještě nedávno mohl potkat např. putující derviše. V Palmýře může cestovatel obdivovat památky odkazující k římskému náboženskému kultu i starším kultům Předního východu, jako byl např. slavný Baálův kult.

V příjemných uličkách kolem damašského chrámu můžete nakoupit kde co a poté se posadit do jedné ze skvělých kaváren na excelentní kávu nebo čaj, případně i vodní dýmku, které Syřané holdují a dopřávají si ji několikrát denně. Na rozdíl od mnoha arabských zemí v Sýrii potkáte v kavárně i ženy, dokonce samotné ženy bez mužů bez jakékoli pokrývky hlavy. Samotná (místní) žena v kavárně je např. v Egyptě naprosto nemyslitelná.

Damašek je považován za nejstarší nepřetržitě existující město světa - oblast je osídlena od 10. až 8. tis. př. n. l. a v celých kulturních dějinách lidstva hrála významnou roli. Dnes je Damašek se svou univerzitou mimo jiné jedním z center islámské vzdělanosti.

Milovníci antických řeckých a římských památek si přijdou na své v Palmýře. Kromě připomínky starověkého Řecka a velkolepé Římské říše jsou v Palmýře rovněž ruiny starších náboženských kultů, např. Baálova sexuálního kultu plodnosti, o kterém se vícekrát zmiňuje Starý zákon. Arabský hrad na kopci v pozadí je rovněž přístupný a je z něho krásný výhled na celou Palmýru.

Allepo je po Damašku jedním z nejstarších a kulturně nejbohatších měst na světě; v současnosti zde žijí Arabové, Kurdové, Turci a Arméni. Až 20% obyvatel města jsou křesťané různých konfesí. Na fotografii je aleppská citadela - kolosální pevnost vybudovaná na samém vrcholu kopce v centru města. Pod hradbami citadely se nachází krásná historická sauna s mramorovými interiéry, kterou rozhodně doporučuji navštívit. Saunový rituál v Sýrii je nezapomenutelný: cestovatele čeká suchá sauna, eukalyptová parní komora, horké i ledové lázně, zkušený masér a na závěr káva s vodní dýmkou. To vše v pohádkovém prostředí. Jsou zde i časy vyhrazené pouze pro dámy.

Burky nejsou v Sýrii tak rozšířené, jak by se z médií mohlo zdát, ovšem do areálu damašského chrámu se lidé obvykle oblékají poměrně rigorózně. V roce 391 byl Jupiterův chrám na příkaz křesťanského císaře Theodosia I. proměněn a přebudován v impozantní křesťanskou baziliku. Bazilika sloužila křesťanům ještě sedm desetiletí po ovládnutí města expandujícími muslimy. Na příkaz šestého umajjovského chalífy al-Walida byla katedrála přebudována na kolosální mešitu dokončenou roku 715. Damašek hraje významnou úlohu ve Starém a Novém zákoně Bible i v Koránu.

Studenti přichází z madrasy (islámské školy) do Umajjovské mešity ke společné bohoslužbě. V celém areálu včetně velkého centrálního nádvoří se chodí zásadně bez bot. Boty můžete zanechat u vstupní brány, ovšem pokud se chystáte opustit areál protější branou, budete si je muset nosit jako tito chlapci.

Podle perského historika Ibn al-Faqihho pracovalo na přestavbě křesťanské baziliky v mešitu na 12 000 řemeslníků a umělců z mnoha zemí (nejen) Středního východu. Mozaiky v areálu chrámu jsou fascinující - na tomto výjevu vidíme rajský strom života.

Damašský chrám je významné islámské poutní místo, kam míří poutníci z celého světa; velmi často je zastávkou muslimských poutníků mířících do Mekky. V celém areálu panuje úžasná pietní atmosféra. Nikdy jsem zde jako jinověrec nezažil žádný náznak nepřijetí či odmítnutí, a dokonce ani při bohoslužbách jsem nemusel opustit interiér mešity. Lidé zde mnohdy celý den kontemplují, přemýšlí, odpočívají a utíkají sem před hektikou běžného damašského dne.

Ačkoli se to podle mediálního obrazu nezdá, běžní muslimové v Sýrii se k jinověrcům chovají uctivě a vlídně. Faktem zůstává, že lidé i v období mimo válečné konflikty žijí politicky nesvobodně, nesmí negativně hovořit o představitelích země (raději o nich nemluví vůbec) a prezidenti si v Sýrii po generace pěstují výrazný kult osobnosti.

Interiéry damašských mešit jsou jako vystřižené z arabských pohádek. Na rozdíl od mešit např. v Maroku, Mauretánii nebo Mali jsou mešity v Sýrii bez problému přístupné i pro jinověrce či nevěřící.

Východní minaret Umajjovské mešity je známý jako "Ježíšův minaret" a je nejvyšším ze tří minaretů mešity. Zatímco papež Urban II. burcoval křesťany ke křížové výpravě v clermontské katedrále, zde v Umajjovské mešitě v reakci na křížová tažení později muslimové burcovali k odražení útoků a zahnání křesťanského vojska. V roce 1193 byl v areálu chrámu pohřben sultán Saladin.

V pátek se lidé v malé vesnici strojí do svátečních dželábií a společně se schází v mešitě. Po páteční bohoslužbě se krásně odění lidé dlouho baví před mešitou a cestovatel si připadá jako v příběhu z Tisíce a jedné noci. I v těch největších letních parnech je v hliněných domcích snesitelná teplota. Vesničané mě zde hostili sladkým mlékem, chlebem a kávou.

Před kolosální vstupní branou do areálu damašského chrámu najde cestovatel pulzující arabský bazar, kde může nakoupit nápadité arabské šaty, ochutnat zdejší nezaměnitelnou šawermu s jogutem nebo skvělou silnou kávu.

V Damašku se kreativní architekti a stavitelé opravdu realizovali a pro milovníky arabské architektury je to skutečný ráj; to nejpříjemnější, co můžete v Damašku (až tam bude zase klid) udělat, je vychutnat si kávu v čajovně a potom bezcílně bloudit uzoučkými uličkami a nechat se pozvedat uměním starých architektů, kteří městu vtiskli neopakovatelnou atmosféru.

Uprostřed vyprahlé pustiny se ve skalnatém kaňonu nachází křesťanská vesnice Malúla, což znamená "vysoko položené místo". Vesnice je vystavěná na skále stoupající do stametrových výšek, na jejichž vrcholcích stojí dva křesťanské kláštery Mar Sarkis a Mar Taqla. V malé vesnici je vedle dvou klášterů ještě sedm kostelů a další svatostánky zahloubené přímo do skály. Toto místo je tak izolované, že se zde do dnešních dnů hovoří aramejsky, tedy jazykem, kterým hovořil Ježíš z Nazareta. Malúla leží pouhých 40 km od Jeruzaléma, přesto je v krajině dokonale ukrytá. Klášter Mar Sarkis byl zbudován ve 4. století na pozůstatcích pohanského chrámu a byl pojmenován podle svatého Sarkise (Sergia), římského vojáka popraveného pro jeho křesťanskou víru.

Strávit dlouhý večer na venkově mezi přátelskými Syřany je nezapomenutelné. Obvykle se popíjí káva, hrají se karty a domino, pokuřuje se vodní dýmka a lidé polehávají kolem stolu se společnými talíři s jídlem. Tito pánové mi nejen nabídli možnost přenocování, ale ráno mi ještě půjčili velblouda, abych se mohl projet po okolí.

Historické město Hama proslulo díky svým velkým říčním dřevěným kolům, která se dochovala do dnešních dnů. Z nejstaršího historického jádra nezbylo mnoho, ale v několika starobylých domech zůstala malá původní sauna, která stále funguje a jejíž návštěvu mohu vřele doporučit.

Interiér Umajjovské mešity je prostorný, vzdušný a propracovaný do posledního detailu. Zatímco mnozí lidé se společně modlí, jiní polehávají na kobercích a někteří dokonce nerušeně spí. Mešita je stále otevřená, nabízí útočiště, odpočinek a duchovní vzpruhu.

Krak des Chevaliers je jedním z největších a nejzachovalejších křižáckých hradů v Sýrii. Hrad je přístupný a rozhodně stojí (v klidnějších časech) za návštěvu. Na místě křižáckého hradu byla emírem z Aleppa postavena velká obranná pevnost v roce 1034. Během první křížové výpravy se pevnosti zmocnil Raimond IV. z Toulouse; později přešla pevnost pod patronát řádu Johanitů. Ti pevnost přestavěli a rozšířili na největší křižácký hrad v oblasti Svaté země. Po dokončení bylo na hradě přítomno až 60 rytířů a 2 000 řadových pěších vojáků. Hrad byl vybaven na pětileté obléhání - neúspěšně se o ně pokusil i sultán Saladin. Krak des Chevaliers nepadl v boji, ale politickým trikem, a dostal se tak v roce 1271 do rukou sultána Bajbarse. Kolosální křesťanská kaple uvnitř hradu, kterou může dnešní cestovatel navštívit a žasnout nad její velikostí, byla na znamení vítězství muslimů nad křesťany proměněna v mešitu.

Podobných křesťanských klášterů, jako je tento vystavěný nad městem, je v Sýrii více. Křesťanství je v Sýrii nepřetržitě přítomné od samých prvopočátků ve třicátých letech prvního století. Kláštery jsou přístupné, nabízí zajímavou atmosféru a překrásně iluminované ikony, kterými jsou zdejší mistři vyhlášení.

Více v autorově knihách Starý zákon pohledem cestovatele: Bible jako nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty a Nový zákon pohledem cestovatele: Bible jako cestopis odhalující směr a smysl Cesty do nebeského Jeruzaléma.