Mastecký vodopád na Lomském potoce v kamenolomu Masty

Samotný lom byl založen v roce 1902 se záměrem rozvážet nadrcený štěrk na opravu a štěrkování okresních silnic. Z toho důvodu byla zřízena silnice k Bílému Újezdu. S těžbou a lámáním kamene se začalo na stráni pod bývalým Vitenčovým mlýnem a těžba se velmi brzy rozjela všemi směry.

Kamenolom Masty je rozdělen Zlatým potokem na dvě části. V severovýchodní části probíhá stále těžba a odhaduje se, že jsou zde zásoby při současném objemu těžby na cca 50 let. Východní ložisko je téměř vytěžené. A zde vznikl při lámání kamene Mastecký vodopád na Lomském potoce, který je vysoký 9 m. Mastecký vodopád má své kouzlo a pokaždé jiné barvy dle ročního období. Přikládám foto z letošní zimy, kdy byly trochu mrazy a věřil jsem, že si zde příroda trochu vyhraje se svým uměním.

Jako hornina se zde těží šedozelený metabazit, přesněji zoisit-amfibol-plagioklasová břidlice. Tato hornina má velmi vysokou pevnost a odolnost a používá se jako kvalitní drcené kamenivo při výstavbě silnic.

Lom má i další zajímavosti. Při floristickém výzkumu v roce 2019 zde bylo nalezeno i několik druhů rostlin, které jsou v Červeném seznamu ohrožených druhů v ČR. Mezi ně patří přeslička větevnatá, zvonek širokolistý, šáchor hnědý a vrbovka malokvětá. K potencionálně ohroženým druhům patří zde nalezené udatna lesní, jestřábník skvrnitý a chlupáček klubkatý.

Z okolí lomu také pochází zmínky i o nejstarším zdejším osídlení. Jde o nálezy nástrojů z mladší doby kamenné. Přímo z Mastů je doloženo sedm nálezů kamenných seker, mimo jiné i v Polabí. Je to důkazem toho, že hornina je velmi kvalitní a již tehdy se s ní velmi čile obchodovalo. Vitenčův mlýn v areálu byl při povodni v roce 1998 natolik poškozen, že musel být stržen.

Za výlet to sem určitě stojí a při vší opatrnosti i s dětmi. Je třeba respektovat, že se při návštěvě člověk nachází ve výrobním a stále funkčním areálu a že vstupovat sem můžeme jen ve vymezeném čase.

• Mastecký vodopád na turistické mapě