Nápadný vlaštovičník větší (Celidonium majus), slovensky laštovičník
väčší, je statná, vytrvalá rostlina z čeledi mákovité (Papaveraceae), která dorůstá
výšky 30 až 50 cm (a více), jediný zástupce rodu vlaštovičník u nás. Vlaštovičník
větší má vzpřímenou a rozvětvenou, roztroušeně chlupatou, křehkou lodyhu, která
na lomu roní mléko oranžového zabarvení.
Dolní listy vlaštovičníku jsou řapíkaté, hořejší přisedlé, jednoduše až
přetrhovaně lichozpeřené, vespod roztroušeně chlupaté a sivé. Rostlina, která
kvete od května do podzimních měsíců, má žluté květy ze dvou kališních, opadavých
lístků a čtyř korunních plátků, až 12 mm dlouhých. Plodem je až 5 cm dlouhá
tobolka připomínající šešuli, vejčitě ledvinitá semena jsou až 1,5 mm dlouhá.
Jedovatý vlaštovičník větší osídlil téměř celou Eurasii, roste od Pyrenejí
až po Mongolsko, nalezneme jej i na severu Afriky. Tato poměrně nevzhledná
rostlina byla zavlečena i do Severní Ameriky. Rostlina dává přednost dostatečně
humózním půdám s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, takže ji nalezneme
v blízkosti lidských sídel, podél cest, v křovinách podél cest, ale třeba i na
rumištích a nebo v zahradách. Od nížin až po střední horské polohy.
Přestože je rostlina jedovatá, využívalo se kořene i nadzemních částí
vlaštovičníku v lidovém lékařství. Ještě i dnes se využívá oranžového mléka
k odstraňování bradavic a nebo pih. Obsahuje řadu látek, např. alkaloid chelerythin.
Nanesen na nosní sliznici způsobuje silné kýchání, při vnitřním použití zase
silné zvracení. Obsahuje i další, nejedovaté, alkaloidy, např. chelidonin
a stylophorin, ale také kyselinu chelidonovou aj., které zvyšují krevní tlak,
uvolňují křeče atd.
Sedělo by se příjemně. Sluníčko docela hřeje, výhledy jsou
hezké, my ale musíme postoupit směr Brníčko. Dohoda zní jasně - vybereme
nejkratší cestu. V mapě je fůra lesních cest, otázkou ale je, zda-li jsou
i v reálu. První z
…
Chvíli na větvičce, chvilku na větvi, ani chvíli neposedí.
To se nám ve svém černobílém fráčku předvádí lejsek bělokrký (Ficedula albicolis),
drobný, štíhlý ptáček velikosti vrabce. Tento čiperný zástupce čeledi
…
Potápka roháč (Podiceps cristatus), slovensky potápka chochlatá,
je poměrně velký pták dorůstající délky 45 až 50 cm a hmotnosti 0,7 až 1,2 kg. Rozpětí
křídel se pohybuje od 60 do 75 cm. Však také je potápka roháč v Česku
…
Na stránkách Trekingu máme popsány stovky a stovky treků.
Hřebenovky Nízkých Tater, Západních Tater, ale i Beskyd, Rychlebských hor,
celého Slovenského rudohoří, ale i rumunského Fagaraše, Rodny, bulharské
…
Původně bylo v plánu Severomoravské Švýcarsko. Jelikož ale
výhled počasí sliboval pouze jeden den pohody, namísto tří potřebných, navrhuji
túru odložit. Kolegové Aljoša s Dejvem ale vyrazit chtějí, že jsou již
…
Prvorepubliková opevnění v areálu Vojenského muzea Lichov
jsou součástí opevnění I. ČSR, která byla budována v letech 1936 - 1938. Opevnění
u obce Lichkov patří do Králické pevnostní oblasti, ve které bylo na
…
Ráno mě čekaly lázně Bad Elster. Udělal jsem si jen lehkou
snídani, neboť jsem počítal s vydatnou svačinou po nákupu v Edece. Nechyběl
také Sahnepudink. Tyto malé lázně se rozkládají v údolí, z něhož jsem vystoupal
…
Okolí městečka Olešnice v Orlických horách je kouzelným
koutem Orlických hor. Ale tak trochu Bohem zapomenutým. Zcela neprávem. Jen
v samotné Olešnici stojí za návštěvu unikátní Utzův mechanický Betlém v
…
Předpověď slunečného počasí nahrává zřejmě už poslednímu
"sněhovému" výletu této sezony. Volím oblíbený Králický Sněžník, protože pokud
fakt vyjde avizované sluníčko a mírný větřík, nebude to mít chybu. Kolem
…
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (608 m)
ve Žďáru nad Sázavou byl postaven v letech 1720 - 1722 podle projektu architekta
Jana Blažeje Santiniho. Podnětem ke stavbě tohoto poutního kostela bylo
…
Dvacítka fotografií pro připomenutí podzimu minulého
roku, který se oděl do vpravdě neuvěřitelných barev. Výběr z toulek
v oblasti Nízkého Jeseníku a VVP Libavá, která bala po skončení II.
sv. války téměř vylidněna
…
