Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 26.10.2020 , svátek má
Treking > Příroda > Pravidla na ochranu před nepůvodními druhy v EU

Pravidla na ochranu před nepůvodními druhy v EU

Co je to nepůvodní a co invazní druh? A nenapácháme dnes ještě více škody?

26.10.2020 | Otakar Brandos
Jeseníky

Nepůvodní druhy rostlin a živočichů mohou být pro ekosystémy pohromou. Například jako bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), rak pruhovaný (Orconectes limosus). Méně již tak např. husice nilská (Alopochen aegyptiaca), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) aj.

Jako nepůvodní druhy jsou označovány ty, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu. Za invazní jsou označovány ty člověkem zavlečené druhy, které se šíří nekontrolovaně, rozvrací původní ekosystémy a způsobují velké ekologické škody. Ze seznamu 1 454 nepůvodních druhů rostlin a 595 nepůvodních druhů živočichů v ČR se za invazní pokládá 61 rostlinných a 113 živočišných druhů.

Kamzíci v Jeseníkách

U nás je za nepůvodní druh považován např. bažant obecný (Pasianus colchicus) z čeledi hrabaví (Phasianidae). Tento poměrně velký a krásně zbarvený pták, který mimo jiné patří v Česká republice k významným lovným druhům, má původní areál rozšíření od Zakavkazska až po Čínu a Dálný Východ, přičemž na tomto rozsáhlém území vytváří řadu geografických ras.

Bažanti byli u nás vysazeni uměle, nejpozději někdy ve 14. století. První písemný doklad o výskytu bažantů u nás totiž pochází z roku 1330. V tomto roce si z Čech dovezl bažanty do Bavorska Ludvík Bavorský. Bažant byl sice chován v bažantnicích a voliérových chovech, ale před lovy byl vypouštěn do přírody. Během lovů docházelo k jejich vystřílení. Možná.

Jeseníky

O divokých populacích bažantů u nás není z předchozích století nic známo. Prvně se v odborném tisku (otázkou je, zda-li jde o soulad s výskytem ve volné přírodě) objevují informace o stabilní volně žijící populaci bažantů na našem území až někdy v polovině 19. století. Otázkou je, zda-li jde o popis skutečného stavu a nebo o nedostatek informací.

Životaschopnost současné populace bažantů v ČR se podle některých odborníků nedá hodnotit, protože je stále doplňována o jedince z klecových chovů, budováním umělých hnízd a zimním přikrmováním. Podobně bychom ale mohli argumentovat i v případě srnce obecného (Capreolus capreolus) a řady dalších významných lovných (i některých dalších) druhů zvěře.

Kam tím vším předchozím textem mířím? Ptám se, protože jednoznačnou definici jsem v odborné literatuře nenašel a ani při diskusích s kolegy z oboru jsme se nedobrali jednoznačného výsledku: co vlastně je a co už není původní druh?

Je původním druhem ten druh, který je tady od "stvoření" světa? Tak takový neexistuje. Je to takový druh, který je tady milión let? Pak by byly téměř všechny druhy živočichů i rostlin u nás nepůvodní, neboť od konce poslední doby ledové se naše krajina, tedy krajina mírného pásma, dramaticky proměnila a začala (téměř) z bodu nula. Nebo jsou původními druhy ty, které jsou tady stovky let?

Babočka paví oko

Člověk povětšinou chápe přírodu jako cosi neměnného, trvalého. Jenže nic není vzdálenějšího pravdě. Vzhledem k průměrné délce lidského života člověk žádné překotné změny nepozoruje. Přesto k neustálým změnám dochází. Minimálně v pleistocénu, neboť z rozborů izotopů kyslíku z vrtů na oceánském dně se ukazuje, že v tomto období proběhlo minimálně 16 dob ledových.

Každá z těchto ledových dob trvala v průměru 50 000 až 100 000 let a mezi jednotlivými glaciálními cykly existovala vždy krátká pauza s výrazně vyššími teplotami (mnohdy i vyššími než panují dnes). Tyto interglaciály trvaly v průměru 10 000 až 20 000 let. Na změny klimatu musela reagovat rostlinná i živočišná společenstva. Buď migrací a nebo adaptací. Jinými slovy - tato společenstva jsou nestálá a stále znovu a znovu se musejí přizpůsobovat měnícím se podmínkám.

Zdá se, že průměrný časový prostor meziledových dob je příliš krátký pro dosažení floristické vyváženosti (Davis, 1976). Dokazují to neustálé změny složení pralesů severního mírného pásma (týká se to ale i pralesů v tropech a subtropech). Rychlost těchto změn je omezena rychlostí šíření hlavních druhů.

Pylové analýzy např. ukazují, že les neustále migruje do odledněných oblastí. Nejprve nastupuje smrk, který se šíří rychlostí až 600 metrů za rok. S asi 1000letým zpožděním nastupuje borovice a ještě později dub, buk, kaštan aj. Např. rychlost šíření kaštanů i přes jeho velice těžká semena dosahuje až 100 metrů za rok. A v závěsu za rostlinami postupují i na dřeviny a další rostliny navázané živočišné druhy. A je více než pravděpodobné, že se s migrací mění i genetická výbava rostlin a živočichů.

Vážka

Konečně se dostávám k té hlavní otázce. Jsou na místě plány (nejen) EU na likvidaci např. některých dřevin? V poslední době se totiž objevují v tisku zprávy a plánech na likvidaci tu akátů (u nás rostou alespoň 400 let), tu modřínů aj. Tu se plánovalo vystřílet kamzíky v Jeseníkách (přes 100 let), kde byly tlaky na vyhlášení národního parku, tu zlikvidovat kosodřevinu (také přes 100 let).

Chápu argumenty ochranářů, že kosodřevina ničí původní biotopy a okyseluje půdu. Nebylo by ale na místě nechat kosodřevinu alespoň někde? Nevznikly tady již určité vazby, neobjevily se tady zase jiné druhy, které takovýmto zásahem ohrozíme či zničíme?

V případě plošné likvidace bolševníku či křídlatky asi nikdo nic namítat nebude, ale v případě akátů, modřínů a nebo kamzíků? Tady to již u mnohých může budit otazníky. Kdybychom to vzali doslovně - u nás bychom museli vybít a vysekat téměř vše co se hýbe a nebo roste, protože před 15 000 lety, na vrcholu doby ledové, u nás rostla bezlesá tundra a jen v dobře chráněných a nevelkých nikách rostl zakrslý les sporých dřevin. I fauna byla zcela odlišná.

Co tedy brát za původní a co již ne? Nenapácháme některými plánovanými kroky více škody než užitku? Tím neříkám, že bychom měli v naší přírodě bezhlavě vysazovat kde co. Ptám se, zda-li je na místě zasahovat do ekosystémů a likvidovat druhy, které jsou tady již přinejmenším stovky let?

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další články, mohlo by vás zajímat

Turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

23.10.2020 / Dorek Čermák
Turistika · Pálava - jihomoravský skvost: Projekt č. 13/3 - Jihomoravský kraj (1)

Pro trek v mém domovském Jihomoravském kraji jsem se rozhodl použít spíše pohodlnou taktiku. Těžkého batohu a spaní venku si ještě užiji do sytosti, proto budou mé výpravy jednodenní. Těžké bylo rozhodování výběru …

20.10.2020 / Martin Zapletal
Trek · Vandr přes Novohradské hory, trek na česko-rakouském pomezí / Fotogalerie k článku

Ačkoliv v Česku jezdíme spíše do krajin severních, nyní jsme dostali chuť podívat se do Novohradských hor tedy k jižní hranici. Při tom jsme zvolili takovou trasu, abychom poznali i kus krajiny v podhůří. Rozhodli jsme se dojít …

16.10.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Jeseníky za jelení říje: dvoudenní okruh z Rejvízu a houbařské žně na Medvědí louce / Fotogalerie k článku

S Aljošou míříme do Jeseníků. Na Rejvíz. Momentálně ale stojíme v koloně. Dnes již na třetím úseku rozkopaných silnic. Silničáři jsou zřejmě na "houm ofisu". Nejsem si tak úplně jist, zda-li se jim podaří z domácí kanceláře …

14.2.2020 / Josef Hebr
Hrady · Pecka - hrad koupený za korunu…

Čím dál tím víc mi připadá, že osudy českých hradů jsou snad jako psané přes kopírák. Prostě na začátku existence nějaké hradisko na skalní ostrožně, potom zeman, který postavil první objekt, dále třeba bratři a další …

12.10.2020 / Otakar Brandos
Blog· Vzpomínky na Láďu: Maroko, Alpy, zimní Tatry, Apeniny, Králický Sněžník, sopky Nízkého Jeseníku

Už ani přesně nevím, kde jsme se s Láďou poznali. Zdali při některém ze zájezdů v Alpách, když jsem ještě vodil horské zájezdy, a nebo v Maroku. Pravdou ale je, že jsme se vídávali na horách od onoho prvního setkání poměrně …

9.10.2020 / Lea Vargovčíková
Cestování · Oravareitti - Veverčí stezka na kánoi: v srdci jezerní oblasti Finska

Veverčí trasa je systém vodních cest mezi osadami Juva a Sulkava v délce 57 km v srdci jezerní oblasti Finska a vede po umělých kanálech, jezerech, potocích a řekách. Minimálně na třech místech je nutné loď …

7.10.2020 / ESO2017
Vesmír · Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie dalekohledy ESO oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2020

Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého …

6.10.2020 / Markéta Zigáčková
Trek · Východní Nízké Tatry, Oravská Magura a Oravské Beskydy aneb nad Tatrou sa blýská… a nejen tam (2) / Fotogalerie k článku

Pomalu jsme se vydali na sestup. V mělkém sedle, kde stála maringotka možná toho pastevce, zastihla bouřka rodinu s dětmi. Nezbylo jim než se schovat doslova pod maringotkou. Scházeli jsme dolů a už nám …

2.10.2020 / ESO2016
Vesmír · Dalekohled ESO zaznamenal galaxie polapené v síti superhmotné černé díry

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili šestici galaxií ležících v okolí superhmotné černé díry. Uskupení se nachází velmi daleko a pozorujeme ho tak, jak vypadlo v době, kdy byl vesmír méně než miliardu let …

25.9.2020 / Markéta Zigáčková
Trek · Východní Nízké Tatry, Oravská Magura a Oravské Beskydy aneb nad Tatrou sa blýská… a nejen tam (1) / Fotogalerie k článku

Vloni nám vyšlo přesně 9 dní volna bez dětí. "Nedáme si Nízký Tatry?" navrhuji svému partnerovi. To by totiž vycházelo tak akorát i s cestou tam a zpět. Neřekl NE hned, takže to chvíli vypadalo nadějně. Jenže Luděk nerad …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist