Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 24.10.2020 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Pálava - jihomoravský skvost

Pálava - jihomoravský skvost

Projekt č. 13/3 - Jihomoravský kraj (1)

23.10.2020 | Dorek Čermák
Panorama Mikulova od Kozího hrádku

Pro trek v mém domovském Jihomoravském kraji jsem se rozhodl použít spíše pohodlnou taktiku. Těžkého batohu a spaní venku si ještě užiji do sytosti, proto budou mé výpravy Mikulovský zámek jednodenní. Těžké bylo rozhodování výběru lokalit, které chci navštívit. Pomohlo mi UNESCO, které si vzalo pod svou ochranu dvě biosférické rezervace - Dolní Moravu (Pálava, Lednicko - Valtický areál se soutokem řek Morava a Dyje) a Bílé Karpaty. Ty mají ve své hřebenové části i nejvyšší bod JM kraje. Oni se ale uvádějí body dva. Čupec (818 m) a Durda (842 m) a nejnižší bod má již zmíněný soutok Moravy a Dyje 150 m n. m.

Vstupuji do světa vinohradů. Stolová hora a Děvín

Pálava - od roku 1976 chráněná krajinná oblast a o deset let později biosférická rezervace UNESCO. Pálava je oblast, která se dá přeběhnout za půlden. Osou Pavlovských vrchů, nebo Pálavských vrchů, lidově Pálavy je charakteristický hřeben se třemi vrcholy.

Severovýchodní, strmě vystupující nad okolí, je ukončen zříceninou Dívčích hradů. Střednímu dominuje nejvyšší Děvín (555 m), odkud spadají kolmé útesy k sedlu Soutěsky, sedlo odděluje Děvín od JZ rozlehlejšího vrcholu Obora (485 m n. m.) s nejznámější stěnou Martinkou , kde je i skupina skal Trůnu a Vzývajícího.

Jabloň rostoucí z pařezu a Božích muk

Jižně za obcí Klentnice je typický široký vrchol Stolové hory a poblíž se nachází druhá zřícenina Sirotčího hrádku. K Mikulovu se celý masiv postupně snižuje v okolní pahorkatině. Celá oblast je nejteplejší i nejsušší v ČR a pohoří je poseto vápencovými bradly, které jsou uznávané jako cvičné skály horolezců. Skály jsou zasazeny do nádherného přírodního prostředí a z dálky vévodí celému Pálavskému kraji.

V podhůří tohoto "mini pohoří" jsou starobylá slovanská sídliště a okolní obce Horní a Dolní Věstonice, Pavlov patří mezi nejdéle osídlená místa v ČR. Kde byla z hlíny uhnětená Věstonická Venuše. A celé oblasti dominují vinohrady. Vždyť devadesát procent všech vinic v ČR se nachází v Jihomoravském kraji.

Je půl sedmé ráno, když fotím první fotky ještě spícího Mikulova odkud se do Pálavských vrchů vydávám. Sám Mikulov stoji za půldenní prohlídku. Nahlédnu do zámecké zahrady, projdu pár uliček a červená značka stoupá na Kozí vrch, kde na vápencovém skalisku stojí Kozí hrádek, dnes opravená dvoupatrová dělostřelecká věž postavená v 15 stol. ta sloužila k obraně mikulovského hradu (dnes zámku). Je to vyhlídka s panoramatickým výhledem na velkou část Mikulova i na Svatý kopeček (363 m), který je také mikulovskou dominantou složenou z vápencových skal.

Cesta k Sirotčímu hrádku Nemocné stromy - kaštan

Na vrcholu kopce stojí zvonice a poutní kostel sv. Šebestiána. Nahoru ke kostelu vede křížová cesta z roku 1622 tak ta už pamatuje hezkou řádku poutníků, kteří se přišli poklonit Černé madoně. Vydávám se po kamenité pěšině přes malý zalesněný vrch, která po čtvrt hodince končí v otevřené krajině u vinohradu, který se táhne až ke Stolové hoře a horizont uzavírá Děvín i hrad Tři děvičky.

Obec Klentnice

Stezka pokračuje kolem vinice, kde lákají žlutavé hrozny k ochutnání. Pár jsem si jich okoštoval, ač se to v tuto dobu nesmí. Proč se to nesmí vysvětluji v článku následujícím. Naproti vinicím se bělá vápencová Kočičí skála (350 m) je vpravo od silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice a je chráněna jako přírodní památka a mají k tomu důvod, protože je to jediné místo, kde na Pálavě roste vzácná pomněnka úzkolistá. Kvůli velké návštěvnosti a nadměrnému sešlapu už z Kočičí skály zmizelo několik druhů rostlin. To říká informační tabule umístěná u skály. Od roku 2009 je vrchol skalky osazen geodetickým bodem, který slouží ke sledování posunů zemských kontinentů? Je tu otazník!

Na Pálavu jsme jako mladí jezdili lézt. Starý horolezecký průvodce uváděl, že dnešní Pálava se před miliony let nacházela v oblasti dnešní polohy Veselí nad Moravou a ještě odvážnější teorie hovoří, že se nacházela až na Slovensku. Když si představím jednotlivé lokality, kde jsou vápencové skály, tak mi vychází, že by to mohlo být z místa Strážovských vrchů nebo z Bílých Karpat od Vršatce i z Malých Karpat, kde je taky vápencových skal dostatek. Snad v budoucnu na to někteří vědátoři přijdou.

Obec Pavlov a Novomlýnské jezero Pavlov a jezero Nové Mlýny

Červená vede stále kolem vinic a přivádí k lavičce, kde jsou Boží muka. V jejich blízkosti je hodně starý pařez, už jenom torzo a z toho pařezu vyrostl malý stromek jabloně. Fakt stojí za prohlédnutí, jak si ta příroda dokáže poradit.

Na hradě Děvičky

Stezka se zatáčí doleva a vystupuje pozvolna na Tabulovou horu (450 m) zvanou také Stolová hora. Z ní se otevírají paráda výhledy. Po slabém kilometru jsem na Sirotčím hrádku, zřícenině hradu, který byl postavený na kamenném bradle. Celé jsem to prolezl a obdivuji ty mistry, kteří dokázali v takovém terénu stavět. A další mistři to vše rozbořili a hrádek se už nedokázal vzpamatovat.

Od zříceniny vede zelená značka do vsi Perná. Já pokračuji dál po červené v sestupu do severního okraje obce Klentnice a dál asi kilometr po silnici, kde odbočuje modrá značka, která vede pod největšími skalními útvary Pálavy Trůnem a Martinkou. Já pokračuji dál po červené do sedla pod Soutěskou a po upravené stezce (dřevěné stupně), kterých je nepočítaně, na nejvyšší kopec Děvín (555 m).

Pavlov, Děvín a Dívčí hrad

Ještě než jsem na vrchol vystoupil, tak z jedné vyhlídky fotím dolu do Soutěsky vrcholky stromů kaštanů a ty jsou celé dorezava. Může za to klíněnka jírovcová, jejíž housenky napadají listy kaštanů a tím způsobují jejich předčasné usychání a opadávání.

Vzdálené Pálavské vrchy

Na Děvín vystupuje dost lidí a většina se ptá, jak je to ještě daleko. Je všední den a překvapuje mě, kolik lidí je venku. Na stezce je spoustya drobných "výkalu" s červenými plody. Ty jsou od kuny a ty červené plody jsou zase z dřínu obecného, kterého je na této straně Pálavy tolik, jako by ho někdo vysázel.

Dřín a jeho plody patří u nás mezi neznámé ovoce z přírody. Jeho dvoucentimetrové červené plody jsou našlapané vitamíny a zralé velice chutné. Doma z jeho plodů děláme kompot. Veliká dobrota.

Po hřebenovém úseku přicházím na zříceninu Dívčí hrady, která je v obležení lidí. Ve svahu pod hradem jsou tři skalní věže na které jsem jako mladý horolezec vylezl. Jmenují se Tři panny a podle pověsti jsou to zkamenělé dcery hradního pána. Před několika desítkami let se sem ještě smělo. Dnes je to přírodní rezervace a ze zákona je zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení.

Z hradu prchám před těmi davy po zelené značce do Pavlova. Je před polednem a hodně se oteplilo. Kolem sklípků (vinných) posedávají lidičkové a popíjí burčák. A většina aut, kterých je všude plno, mají na RZ písmeno T.

Řeka Dyje Řeka Dyje

Zelená značka pokračuje kolem vodního díla Nové mlýny. Je to největší vodní plocha na Moravě. Šlapu šest kilometrů po hrázi po hrubém asfaltu a kdyby nebylo rybářů, kteří se se mnou dávají do řeči, tak by těch šest km bylo nekonečných v tom horku. Pálavské kopce se za mými zády hodně zmenšily, když přicházím k výpusti z nádrže. Dál už je to zase řeka Dyje, která protéká lužními lesy většinou za nepropustnou hradbou vegetace.

Na stezce mě míjí v obou směrech mnohdy i velké skupiny kolařů. To už si to kráčím zase po červené značce, která vede přes obec Bulhary. Tak po půl druhém kilometru červená opouští hlavní tok Dyje (je zde vybudován rybí přechod). Umělý vodní tok (aby se ryby dostaly přes jez) a úzká lesní silnice kopíruje tentokrát Dyji Zámeckou. Většinou je to zelená stojatá voda s mnoha zákoutími a zákrutami. Kolaři i ti co se vydali na procházky v přírodě, tak těch je tu pohustu.

Lednický zámek

Přicházím do Lednice, dalšího skvostu Jihomoravského kraje. Značka mně přivádí přímo do zámeckého areálu a parku, kde se půl hodinku potuluji a fotím. Vyhledám vlakové nádraží, kde jsem na peronu sám. Po půl hodině přišli dva mladí (kluk s holkou) a ona říká: "Tady nic nejede, jenom historické vlaky." Tak to už jsem zpozorněl, dívám se na dveře nádražní budovy a na nich jsou visací zámky, kouknu na koleje jestli jsou rezaté, ale jsou ježděné.

Jdu se optat do vedlejší restaurace a tam se dozvídám, že do Břeclavi musím jet autobusem, který by mi měl jet za půl hodiny. Potkávám tři mladé kluky, Slováky. Ti mě berou autem do Břeclavi, kilometr a půl běh na vlak. Špatně označený perón, ze kterého mi jede vlak. Ten stojí na perónu vedlejším. Vbíhám do vlaku a ten se rozjíždí. Neoznačil jsem si pro nedostatek času jízdenku. Rozprava z průvodčím. Vše dobře dopadlo a večer jsem z mého prvního výletu po Jihomoravském kraji doma.

  • Našlapal jsem 32 km
  • Nahoru to bylo 603 m
  • Dolů to bylo 528 m
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist