Srnec je spíše menší sudokopytník (Artiodactyla), představuje nejmenšího (původního) evropského zástupce jelenovitých. Jeho výška dosahuje 90 až 140 cm a hmotnost 15 až 30 kg. To ve střední Evropě. Ve východní Evropě a na Sibiři dosahuje hmotnost srnců až 50 kg. Areál jeho rozšíření zahrnuje nejen téměř celou Evropu, ale i velkou část Asie, avšak těžištěm jeho výskytu je právě střední Evropa, kde je v současnosti nejhojnější. Byť ještě před sto lety byl srnec u nás téměř vyhuben.
Paroží srnce je poměrně krátké (obvykle do 30 cm) a jednoduše stavěné, nanejvýš se třemi výsadami. Parůžky shazuje v listopadu, přičemž mu hned začínají růst nové. Ty pak otlouká v dubnu a v květnu, kdy mu dorůstají nové. Srst srnců ( i srn) je šedá až šedohnědá s tmavěji zbarveným hřbetem. To v zimě. V létě je srst srnců a srn rezavě hnědá. Na zadku mají oválnou bílou skvrnu zvanou zrcátko.
Mláďata srnce obecného mají hnědou až žlutohnědou srst s řadami bílých až žlutobílých skvrn, které obvykle do dvou měsíců po narození mizejí. Tyto skvrny slouží k dokonalému maskování, neboť malý koloušek v případě nebezpečí neutíká společně s matkou, ale zůstává skryt ve vysoké trávě a nebo v křoví. Mladí koloušci zároveň nevydávají téměř žádný pach, což je dobrá strategie ochrany před predátory. Z těch přirozených jsou to u nás v podstatě jen liška obecná a nebo orel, výjimečně vlk. Mnohem častěji padne srnčí za oběť toulavým psům a nebo myslivcům.
Srnec obecný pohlavně dospívá ve dvou letech a dožívá se asi 10 let. To ovšem v případě, že se nedostane před mušku flinty některého z myslivců. Vždyť se jich jen v ČR za rok uloví okolo 100 000 kusů. Srnčí říje probíhá v červnu a v červenci, kdy srnec otlouká lýčí z parůžků a pronásleduje srny. Mláďata se rodí po asi 40 týdnech březosti.
Původní areál výskytu srnce obecného zahrnoval v minulosti stepi a lesostepi východní Evropy a Asie. Dnes jej nalezneme především na okrajích listnatých a smíšených lesů, kde má dostatek potravy, stín před palčivým sluncem i možnost úkrytu. Srnec totiž nepatří k nejlepším a nejvytrvalejším běžcům. Obecně ale platí, že má raději otevřená prostranství. V hustých lesích se sním prakticky nesetkáme.
Srnec obecný je býložravec. A docela vybíravý až mlsný. S chutí okusuje listy a mladé větvičky četných dřevin, které si vydatně přilepšuje různými trávami i zemědělskými plodinami. V zimě se srny sdružují do větších stád, která se však na jaře opět rozpadají. V zimě lze stáda srn čítající i několik desítek jedinců. V letním období srny i srnci žijí spíše samotářsky, srny se svými mláďaty. Srnce se obvykle rodí jedno až dvě mláďata.
Dospělý srnec si značí své teritorium pachovými výměšky a strouháním kůry stromů ostrými parůžky. Rozloha jejich teritoria se pohybuje od několika málo hektarů v lesích až po 150 hektarů v lučních a zemědělsky obdělávaných oblastech.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.