Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Klima v době ledové v ČR, teplota a srážky

Klima v době ledové v ČR, teplota a srážky

Vrcholná fáze posledního glaciálu a interglaciál

19.5.2016 | Otakar Brandos

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo kontinentálním zalednění) vrcholila před asi 18 000 lety. Severní polokoule včetně velkých částí evropského kontinentu byla pokryta ledovým štítem a ve střední Evropě se objevuje plně rozvinutý glaciální režim.

Hory

Pro krajinu a její další vývoj představuje vrcholná fáze doby ledové v jistém smyslu nulový bod. Především v horských oblastech, kde ledovce naprosto přetvořily reliéf horských údolí i vrchů a štítů. Do jisté míry jde o výchozí bod i v nížinách, kde se v bezlesé sprašové tundře (zvané také mamutí step) ukládají silné vrstvy spraší vznikající mrazovým zvětráváním hornin.

Čtěte také: Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách…

Na vrcholu ledové doby se naší krajinou procházeli dnes již vyhynulí jeskynní medvědi (Ursus spelaeus), mamuti (Mammuthus primigenius), srstnatí nosorožci (Coelodonta antiquitatis) či veledaňci (Megaloceros giganteus), jejichž paroží dosahovalo rozpětí až 3,6 m a hmotnost až 40 kg. Samotný veledaněk přitom vážil 300 až 500 kg. Z dnes žijících živočichů tady trvale žili sobi, pižmoni, polární liška či drobní lumíci, kteří se v současné době nacházejí daleko na severu v oblastech kolem polárního kruhu.

Hladina oceánu klesla o 130 metrů

Na sever od nás šlo pro krajinu o nulový bod doslova, neboť celé území bylo pokryto souvislým ledovým štítem, který dosahoval mocnosti až dvou kilometrů a místy dokonce dvou a půl kilometru. Množství vody vázané v ledu bylo nepředstavitelné. Výška hladiny světového oceánu poklesla asi o 130 metrů. To naprosto změnilo obrysy kontinentů a umožnilo migraci lidským populací i zvířat nejen do Británie, ale i na tichomořské ostrovy a dalších částí světa.

Bludné balvany jsou němými svědky ohromných sil přírody. Sil, se kterými se člověk měřit ani se svými nejmodernějšími technologiemi nemůže. Bludné balvany jsou velké bloky horniny, které ze svého původního místa byly transportovány na velkou vzdálenost (až 1 500 km) kontinentálním ledovcem v pleistocénu (starších čtvrtohorách) …více

Čelo kontinentálního ledovce zasahovalo i na území dnešní ČR. Ledový štít se doplazil až do Slezska, do Šluknovského výběžku a u nás nejjižněji až do Moravské brány do prostoru kolem Hranic na Moravě. Svědky této etapy vývoje naší krajiny jsou četné bludné balvany, které sem kontinentální ledovec zavlekl až z dalekého Švédska.

Průměrné teploty doby ledové v ČR

Jaké klimatické podmínky v této době panovaly na území dnešní ČR? Průměrné roční teploty byly asi o 16 °C nižší než dnes. Velký rozdíl byl i v celoročním klimatickém chodu. Zatímco v létě činily průměrné teploty okolo 17 °C, v zimě klesaly k asi -30 °C. Rozdíly teplot mezi dnem a nocí byly rovněž mimořádně vysoké.

Klima bylo v nitru kontinentu velice suché, neboť naprostá většina vodních srážek spadla ve formě sněhových vloček. Roční úhrn slunečního svitu byl vyšší než dnes, obloha byla po většinu roku téměř vymetená. Naše území bylo pod vlivem glaciálního fénu, trvalého ostrého a mrazivého větru, který živila stabilní tlaková výše nad kontinentálním ledovcem. Přechod mezi létem a zimou byl dramatický, prakticky neexistovalo jaro. A ani podzim.

Území dnešní České republiky představovalo v tehdejší Evropě výjimečnou oblast. Jednalo se o velice úzký, asi 400kilometrový nezaledněný koridor, jenž byl sevřen mezi čelo kontinentálního ledovce na severu a masu alpského zalednění na jihu a tvořil tak jakýsi koridor mezi východní a západní částí kontinentu. Divoké řeky s nestabilním průtokem byly hluboce rozryty přívaly tavných ledovcových vod.

V pozdním glaciálu, někdy před 11 500 lety dochází ke klimatickému chaosu. Začátku teplého období (holocénu) předcházelo několik velice prudkých, byť krátkých výkyvů klimatu s velice vysokou amplitudou. Klima se však postupně stabilizuje a někdy před 12 500 lety dochází k výraznému oteplení. Doba ledová definitivně končí. Letní teploty vzrostly o plných 7 °C a zimní snad až o 10 °C. Výrazně se snížila i kontinentalita podnebí.

Klimatické změny v interstadiálu

Během nastupujícího teplého období (interstadiálu) rozmrzají v našich končinách poslední zbytky věčně zmrzlé půdy, doznívá vznik spraší a po odeznění periglaciálních pochodů začíná tvorba půd. Mění se charakter i průběh říčních koryt, které dostávají poměrně stabilní průběh i průtok.

Jednotlivé glaciály pojmenovali již první badatelé. Zajímavé je, že si k tomu vybrali jména řek, které stékají z Alp a vytváří přítoky řeky Dunaj. První rozlišenou dobou ledovou byla ledová doba dunajská (D, Donau). Druhou ledovou dobou byla doba günzská (G, Günz), třetí byla mindelská ledová doba (M, Mindel), čtvrtou risská (R, Riss) a poslední pátou byla würmská ledová doba (W, Würm) …více

Klimatické změny po skončení doby ledové v ČR mají naprosto zásadní vliv na biodiverzitu. Chudé sprašové tundry jsou vytlačovány pionýrskými dřevinami jako jsou břízy, osiky a vrby, ale také borovice lesní a rozšiřuje se polootevřená tajga s travnatými stepmi a velkými plochami močálů. V horských oblastech se po ústupu ledovců vytvářejí jezera. Například na Šumavě Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero aj. Ve stepích se objevují velká stáda sobů a losů.

V dalším období se průměrné teploty neustále zvyšují, byť na dobu asi jednoho tisíce let bylo teplé období přerušeno chladnou periodou zvanou dryas. Ta se nejvíce projevovala mimo naše území. Ale i k nám se vracejí tuhé zimy s náhlými vpády arktického vzduchu a sněhovými bouřemi, opět vznikají váté písky v okolí řek a v horách ledové pustiny.

Po skončení tohoto výkyvu se výrazně otepluje až do období před asi 7 000 lety, kdy průměrné teploty byly o několik stupňů v našich končinách vyšší než dnes. Tomu se ale budeme věnovat v samostatném článku.

Šíření lesa v severním mírném pásmu

Velice zajímavá je rychlost, s jakou se šíří hlavní dřeviny. Begond, Harper, Townsend ve své knize Ekologie sice uvádějí změny vegetačního krytu po ústupu ledového štítu v Severní Americe (na základě pylových analýz), ale není důvodu se domnívat, že rychlost šíření dřevin v Evropě byla zásadně odlišná (pro Evropu jsem podobnou studii v literatuře nenašel).

Nejprve se šířil smrk následován borovicí. Ta se šířila rychlostí 350 - 500 m za rok. Z listnáčů se jako první šířil kaštan. Jeho rychlost "pochodu" byla výrazně nižší, asi 100 m za rok. Složení lesů severního mírného pásma se dosud stále mění, rychlost změny je omezena rychlostí šíření hlavních dřevin. Floristické vyváženosti tak dosud nebylo dosaženo, neboť teplé období po skončení posledního glaciálu je zatím příliš krátké.

Co přinese budoucnost?

A jak se bude klima vyvíjet dál? Čeká nás nová doba ledová a nebo naopak se bude dále oteplovat? Bude hladina oceánu dále stoupat a nás čeká migrační vlna, která s tou dnešní bude nesrovnatelně větší a dala by se nazvat novým stěhováním národů? To dnes nikdo neví. A ti co se tváří že ví a nebo si myslí, že ví, tak ve skutečnosti také neví…

Průběh klimatu na dlouhé časové ose je neobyčejně komplikovaný a dnešní věda přesně nezná faktory, které na "spuštění" doby ledové mají vliv. Zda-li pohyb kontinentů, změny oběžné dráhy Země (Milankovičovy cykly), změny mořských proudů ovlivňované změnami solární konstanty či dalšími faktory. Je nanejvýš pravděpodobné, že dnes přeceňovaná otázka koncentrace CO2 (oxidu uhličitého) či dalších skleníkových plynů je jen jedním z dílčích a možná že podružných faktorů, spouštěčů…

Hory Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Hory Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Hory Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Hory Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Maroko Vysoké Tatry, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Cvilín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Labuť Osoblažsko Bernina Karlštejn Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
2. České hrady Templštejn, templářský hrad nad řekou Jihlava,
3. Tipy na výlet Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád v ČR
4. Naše vrcholy Velká Javořina, nejvyšší hora Bílých Karpat
5. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
6. Vesmír Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist