Datli černí jsou díky svému zbarvení zcela nezaměnitelným druhem ptáků. Tušově černý frak, který se ve slunečních paprscích kovově leskne, je jen na hlavě narušen výraznou červenou čepičkou. U samců. Samice a mláďata mají jen malý červený flíček v týlu. Typický je silný bělavý zobák a rovněž silné šplhavé nohy s mohutnými drápy, které mu spolu s ocasními péry slouží ke šplhání po kmenech a větvích stromů při hledání hmyzu.

Rovněž hlasové projevy datla černého jsou nezaměnitelné. Vedle typického hlasitého bubnování o strom, které připomíná salvu ze samopalu, vydává při přeletech mezi jednotlivými stromy ostré "klí-klí-klí-klí", aby se po dosednutí ozval svým pronikavým "kliééé, kliééé". Bubnování datlů však nemívá nic společného s hloubením hnízdních dutin, tu tlukotem o rezonující kmeny a větve volá při námluvách samičku a nebo dává ostatním konkurentům na vědomí, že okolí jeho hnízdní dutiny je již obsazeno.

Náš datel je palearktickým druhem, který osídlil velkou část Evropy a Asie. Od Pyrenejského poloostrova až po Japonsko. Evropská populace datlů čítá asi 700 000 párů, v ČR do 8 000 párů. Jedná se tak o vzácný a tudíž chráněný druh podle Bernské úmluvy.

V ČR se datli objevují nejčastěji v listnatých a smíšených lesích pahorkatin, za vhodných podmínek ale zahnízdí i v nížinách a nebo podhorských oblastech. Vyžaduje pestré lesy s dostatkem příležitostí k hnízdění. Datli si hnízdo hloubí nejčastěji v kmenech buků, borovic nebo jedlí ve výšce 5 až 15 metrů nad zemí.

Hloubení hnízdní dutiny, která je prostorná, zabere datlům až jeden měsíc. Rozměry hotového díla jsou docela impozantní - hloubka hnízdní dutiny činí až 50 cm a průměr okolo 20 cm. Oválný vletový otvor mívá průměr 6 až 11 cm. Datli hnízdní dutinu využívají řadu let, existují však páry, který si každý rok hloubí hnízdní dutinu novou. Opuštěných hnízdních dutin pak s radostí využívají jiné druhy ptáků (sýc rousný, holub doupňák aj.) a živočichů.

Datlí námluvy začínají již v únoru. To se z lesa začíná ozývat hlasité bubnování následované podivnými mňoukavými zvuky. Až někdy na přelomu dubna a května snáší samička do hnízda 3 až 5 čistě bílých hruškovitých vajíček. Inkubační doba činí 12 až 14 dnů. Péči o potomstvo zajišťují oba rodiče. Po asi 17 dnech začínají mláďata vykukovat z hnízdní dutiny a hnízdo opouštějí po necelém měsíci. S rodiči, kteří mladé datly ještě přikrmují, pak zůstávají ještě jeden až dva měsíce. Pak se původní rodina definitivně rozpadá. Datli patří k poměrně dlouhověkým ptákům, nejstarší známý jedinec se dožil 28 let.

Hlavní potravou datlů, kteří se v našich končinách zdržují celoročně, jsou dřevokazní mravenci a jejich kukly. S oblibou si datli smlsnou i na larvách brouků, které dobývá z napadeného dřeva, a také na dřevokazných houbách. Méně často si pochutnává na housenkách a nebo na měkkýších. V době nedostatku se spokojí s plody a nebo semeny. Datlí jídelníček je tak velice pestrý.