Datel černý (Dryocopus martius) je největším našim zástupcem datlovitých
(Picidae). Datel černý (slovensky tesár čierny) dorůstá délky 40 až 46 cm a rozpětí
křídel dosahuje až 73 cm. Hmotnost tohoto druhu se pohybuje v rozmezí 250 až 370 g. Jedná se
o velice plachého ptáka, kterého v lese spíše uslyšíte než uvidíte.
Datli černí jsou díky svému zbarvení zcela nezaměnitelným druhem ptáků. Tušově černý frak,
který se ve slunečních paprscích kovově leskne, je jen na hlavě narušen výraznou červenou
čepičkou. U samců. Samice a mláďata mají jen malý červený flíček v týlu. Typický je silný
bělavý zobák a rovněž silné šplhavé nohy s mohutnými drápy, které mu spolu s ocasními péry
slouží ke šplhání po kmenech a větvích stromů při hledání hmyzu.
Rovněž hlasové projevy datla černého jsou nezaměnitelné. Vedle typického hlasitého bubnování
o strom, které připomíná salvu ze samopalu, vydává při přeletech mezi jednotlivými stromy ostré
"klí-klí-klí-klí", aby se po dosednutí ozval svým pronikavým "kliééé, kliééé". Bubnování datlů
však nemívá nic společného s hloubením hnízdních dutin, tu tlukotem o rezonující kmeny a větve
volá při námluvách samičku a nebo dává ostatním konkurentům na vědomí, že okolí jeho hnízdní
dutiny je již obsazeno.
Náš datel je palearktickým druhem, který osídlil velkou část Evropy a Asie. Od Pyrenejského
poloostrova až po Japonsko. Evropská populace datlů čítá asi 700 000 párů, v ČR do 8 000 párů.
Jedná se tak o vzácný a tudíž chráněný druh podle Bernské úmluvy.
V ČR se datli objevují nejčastěji v listnatých a smíšených lesích pahorkatin, za vhodných
podmínek ale zahnízdí i v nížinách a nebo podhorských oblastech. Vyžaduje pestré lesy s dostatkem
příležitostí k hnízdění. Datli si hnízdo hloubí nejčastěji v kmenech buků, borovic nebo jedlí
ve výšce 5 až 15 metrů nad zemí.
Hloubení hnízdní dutiny, která je prostorná, zabere datlům až jeden měsíc. Rozměry hotového
díla jsou docela impozantní - hloubka hnízdní dutiny činí až 50 cm a průměr okolo 20 cm. Oválný
vletový otvor mívá průměr 6 až 11 cm. Datli hnízdní dutinu využívají řadu let, existují však páry,
který si každý rok hloubí hnízdní dutinu novou. Opuštěných hnízdních dutin pak s radostí využívají
jiné druhy ptáků (sýc rousný, holub doupňák aj.) a živočichů.
Datlí námluvy začínají již v únoru. To se z lesa začíná ozývat hlasité bubnování následované
podivnými mňoukavými zvuky. Až někdy na přelomu dubna a května snáší samička do hnízda 3 až
5 čistě bílých hruškovitých vajíček. Inkubační doba činí 12 až 14 dnů. Péči o potomstvo zajišťují
oba rodiče. Po asi 17 dnech začínají mláďata vykukovat z hnízdní dutiny a hnízdo opouštějí po
necelém měsíci. S rodiči, kteří mladé datly ještě přikrmují, pak zůstávají ještě jeden až dva
měsíce. Pak se původní rodina definitivně rozpadá. Datli patří k poměrně dlouhověkým ptákům,
nejstarší známý jedinec se dožil 28 let.
Hlavní potravou datlů, kteří se v našich končinách zdržují celoročně, jsou dřevokazní
mravenci a jejich kukly. S oblibou si datli smlsnou i na larvách brouků, které dobývá
z napadeného dřeva, a také na dřevokazných houbách. Méně často si pochutnává na housenkách
a nebo na měkkýších. V době nedostatku se spokojí s plody a nebo semeny. Datlí jídelníček
je tak velice pestrý.
Po roce 2000 politická garnitura v Rumunsku rozhodla, že lesy zkonfiskované
komunistickým režimem by měly být restituovány "in integrum", tedy "sakum-pikum" (zákony
o obnově vlastnických práv z let 2000 a 2005)
…
Za ta léta, kdy jsem pomalu kráčel islámským zeměpásem, jsem se
setkal s neobyčejnou pohostinností ze strany muslimů: pozvání na čaj nebo kávu nelze
spočítat, ba ani odhadnout, také pozvání ke společnému stolu bylo
…
Slunce je neustále se měnící hvězdou: občas je jeho povrch pokryt
množstvím temných slunečních skvrn, jindy je jeho tvář zcela prázdná, jen s hustou
sítí slunečních granulí. Podle kosmických standardů se naše Slunce
…
Poláci hornatému jihu Dolního Slezska říkají Sudety. A Sudety to
jsou mnohem opuštěnější než ty naše. Krajina je tu méně obydlená, hornatá, členitá
a krásná, příroda je zde taková divočejší. Procházíme vesnice s nepříliš
…
Hubble (HST) oslavil 30. výročí vypuštění na oběžnou dráhu kolem
Země. 24. dubna 1990 vynesl HST (Hubble Space Telescope) na oběžnou dráhu raketoplán
Discovery. O den později byl teleskop usazen na nízkou
…
Pohoří Lotru a Cindrel tvoří jižní část rumunského karpatského
oblouku. Od pohoří Šureánského na západě je odděluje klikaté údolí řeky Sebeš,
jižní hranici představuje řeka Lotru a východní řeka Olt, za kterou se již zvedá
…
Baobaby jsou fascinující stromy, které se právem mohou považovat
za pamětníky nejstarších afrických (i dalších) kultur, vždyť nejstarší z nich přežívají
více než 2 000 let. V Zimbabwe byl radiokarbonovou metodou
…
V Karpatech se odehrává plíživá a rozsáhlá ekologická katastrofa.
A katastrofa téměř tichá, protože média ani politici ji moc velkou pozornost nevěnují.
V některých karpatských oblastech se těží tak, jakoby by měl přijít
…
Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda
obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak
předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po
…
16.4.2020 / Ubytování
Útulňa Ďurková, Turistická útulna pod Chabencom (1 623 m) v Nízkých Tatrách (aktualizace)
Lázeňské město Luhačovice se zcela oprávněně pyšní označením největších
moravských lázní. Při pomyšlení na toto malebné místo mnoho z nás napadá myšlenka na dva
nejznámější prameny Vincentka a Ottovka. Unikátní
…