Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je družný pták, se kterým se
nejčastěji setkáme na našich rybnících. Kachna divoká se ale nevyhýbá ani tekoucím
vodám, kde ji lze spatřit na klidnějších tůňkách a nebo v zátočinách pomalu tekoucích
potoků a řek s bohatými břehovými porosty. Kachny divoké osídlily všechny vhodné biotopy
v okolí tekoucích i stojatých vod.
Tento družný pták z čeledi kachnovití (Anatidae) a řádu vrubozobí (Anseriformes)
je často vidět nejen v početných skupinách, ale i ve společnosti dalších druhů vodních
ptáků. Kachna divoká, která dosahuje hmotnosti 0,5 až 1,7 kg, žije nejen u nás, ale také
v celé Evropě a Asii, v Grónsku i v Severní Americe a Africe. Patří sice k tažným druhům
ptáků, přesto velká část její populace zůstává v našich končinách celoročně. Byť se na zimu
stahuje do nižších a teplejších poloh.
V létě lze kachnu divokou potkat i v horských oblastech. Na vodních plochách
v Beskydech, Jizerských
horách či na Šumavě. U našich
východních sousedů se tato divoce žijící kachna objevuje v letních a podzimních měsících
na hladinách např. Štrbského
či Popradského plesa
ve Vysokých Tatrách. Dokonce zde
odchovávají mladé potomstvo.
Zbarvení samců a samic kachny divoké je velice odlišné. Kačer má na hlavě zelené
peří kovového lesku, kolem krku bílý límeček a modrozelená křídla s výrazným modrým
zrcátkem. To mají i samičky. Svrchní kabát je zbarven pestrými barvami, které kontrastují
s šedě zbarveným břichem. Na rozdíl od samců jsou samice zbarveny nenápadně. Oděny jsou
do nevýrazného jemně kropenatého hnědého kabátce.
Kachna divoká se poměrně ochotně zvykla na přítomnost člověka. Na městských či zámeckých
parcích jsou dokonce uvyklé na umělé přikrmování, kterého se dokonce dožadují. Jejich přirozenou
potravou jsou ale červi a různé druhy hmyzu, drobné rybky a dokonce i obojživelníci. Protože
ale patří mezi všežravce, lze ji často spatřit, jak si pochutnává na vodních rostlinách
a nebo uždibuje trávu na břehu rybníka či řeky.
K námluvám a páření kachen divokých dochází vždy na vodní hladině. Svá hnízda ze
stonků trávy a listů a vystlaná prachovým peřím si dočasné páry vždy stavějí na suchu.
Na zemi a nebo na stromech nízko nad zemí. Třeba na staré vrbě. Hnízda si stavějí zpravidla
od poloviny dubna do poloviny května.
Samička do hnízda snáší 8 až 16 olivově zelených až žlutavých vajíček. Inkubační doba
trvá 22 až 26 dní. O dorost se samice stará sama po dobu 50 až 60 dní. Samec ji totiž
opouští již v době hnízdění. Kachňata se i po té, co již dokáží létat, zdržují až do
podzimu pospolu na rybníce či jiné příhodné vodní ploše.