Kachna divoká (Anas platyrhynchos), slovensky kačica divá. Atlas ptáků ČRKachna divoká (Anas platyrhynchos; Linné, 1758)27.12.2017 | Otakar Brandos
Kachna divoká (Anas platyrhynchos), slovensky kačica divá je družný pták, se kterým se nejčastěji setkáme na našich rybnících. Kachna divoká se ale nevyhýbá ani tekoucím vodám, kde ji lze spatřit na klidnějších tůňkách a nebo v zátočinách pomalu tekoucích potoků a řek s bohatými břehovými porosty. Kachny divoké osídlily všechny vhodné biotopy v okolí tekoucích i stojatých vod. |
|||||
Tento družný pták z čeledi kachnovití (Anatidae) a řádu vrubozobí (Anseriformes) je často vidět nejen v početných skupinách, ale i ve společnosti dalších druhů vodních ptáků. Kachna divoká, která dosahuje hmotnosti 0,5 až 1,7 kg, žije nejen u nás, ale také v celé Evropě a Asii, v Grónsku i v Severní Americe a Africe. Patří sice k tažným druhům ptáků, přesto velká část její populace zůstává v našich končinách celoročně. Byť se na zimu stahuje do nižších a teplejších poloh. V létě lze kachnu divokou potkat i v horských oblastech. Na vodních plochách v Beskydech, Jizerských horách či na Šumavě. U našich východních sousedů se tato divoce žijící kachna objevuje v letních a podzimních měsících na hladinách např. Štrbského či Popradského plesa ve Vysokých Tatrách. Dokonce zde odchovávají mladé potomstvo. Čtěte také: Výr velký - soví král: Ohrožené druhy živočichů v České republice a na… Zbarvení samců a samic kachny divoké je velice odlišné. Kačer má na hlavě zelené peří kovového lesku, kolem krku bílý límeček a modrozelená křídla s výrazným modrým zrcátkem. To mají i samičky. Svrchní kabát je zbarven pestrými barvami, které kontrastují s šedě zbarveným břichem. Na rozdíl od samců jsou samice zbarveny nenápadně. Oděny jsou do nevýrazného jemně kropenatého hnědého kabátce. Kachna divoká se poměrně ochotně zvykla na přítomnost člověka. Na městských či zámeckých parcích jsou dokonce uvyklé na umělé přikrmování, kterého se dokonce dožadují. Jejich přirozenou potravou jsou ale červi a různé druhy hmyzu, drobné rybky a dokonce i obojživelníci. Protože ale patří mezi všežravce, lze ji často spatřit, jak si pochutnává na vodních rostlinách a nebo uždibuje trávu na břehu rybníka či řeky. K námluvám a páření kachen divokých dochází vždy na vodní hladině. Svá hnízda ze stonků trávy a listů a vystlaná prachovým peřím si dočasné páry vždy stavějí na suchu. Na zemi a nebo na stromech nízko nad zemí. Třeba na staré vrbě. Hnízda si stavějí zpravidla od poloviny dubna do poloviny května. Samička do hnízda snáší 8 až 16 olivově zelených až žlutavých vajíček. Inkubační doba trvá 22 až 26 dní. O dorost se samice stará sama po dobu 50 až 60 dní. Samec ji totiž opouští již v době hnízdění. Kachňata se i po té, co již dokáží létat, zdržují až do podzimu pospolu na rybníce či jiné příhodné vodní ploše. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Žluna zelená, jeden z nejbarevnějších ptáků České republiky+ Linduška horská, houževnatý obyvatel horských hřebenů + Brhlík lesní - obyvatel lesů, starých parků a zahrad + Kavka obecná, chytrý a užitečný pták + Vrabec polní: Drobnější, avšak pěkněji zbarvený příbuzný vrabce domácího + Ptákem roku 2016 je červenka obecná, vyhlašuje Česká společnost ornitologická |
|