Čáp černý je poněkud menší příbuzný čápa bílého (Ciconia alba). Patří do řádu brodiví (Ciconiiformes) a čeledi čápovití (Ciconiidae). Spatřit jej můžeme v lesních oblastech podél potoků a nebo v okolí malých vodních nádrží. Čápa černého jsem měl možnost pozorovat nejen na Dyji, ale i na řece Orava, na Ostravsku či v Beskydech. Objevuje se ale po celém území České republiky.
Narozdíl od čápa bílého má čáp černý celou svrchní stranu těla, hlavu i krk kryty leskle černým peřím, pouze vespod se objevuje bílé peří. Zobák a nohy má výrazně červené. Podobně jako kůži v okolí očí. Rozpětí jeho křídel činí asi 170 až 200 cm a hmotnost se pohybuje zpravidla v rozmezí 2,4 až 3,2 kg. Podle odborné literature se čáp černý může ve volné přírodě dožívat až 18 let.
Čtěte také: Poštolka obecná: Malý sokolovitý dravec, obyvatel pahorkatin
Svá hnízda, do kterých klade vejce krátce po svém příletu z Afriky, si čáp černý staví vysoko na stromech. Jedná se o mohutné stavby z větví a travin. Samička klade do hnízda zpravidla 3 až 5 nazelenalých vajec, inkubační doba činí 30 až 36 dní.
V zahřívání vajec i v péči o potomstvo se střídají oba rodiče. Péče o mláďata na hnízdě trvá zhruba dva měsíce. Po celou dobu jim neúnavní rodiče přinášejí potravu. Na jejich jídelníčku, který se poněkud liší od jídelníčku čápa bílého, jsou především ryby. Nepohrdne ale ani obojživelníky, plazy či drobnými savci.
Čáp černý (Ciconia nigra) obydlel téměř celou Evropu, velkou část Asie i Afriky. Naše populace čápa černého je tažná. Svá zimoviště mají čápi v rovníkové Africe, zhruba v pásu od rovníku po jižní okraj vyprahlé Sahary. Naši čápi černí migrují do Afriky ve dvou koridorech - buď přes Gibraltar a nebo přes Blízký Východ. Během jarního (březen až duben) a podzimního (srpen až září) tahu uletí čáp černý obvykle 100 až 300 km za den. Dokáže ale uletět i 500 km.
