Linduška horská je rozšířena téměř po celé Eurasii, nejčastěji ve výškách od 600 až 800 metrů nad mořem po asi 3 000 metrů nad mořem. U nás se tento druh lindušky objevuje v Beskydech, v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku či v Krkonoších. Obvykle však jen v relativně malých počtech. V Červené knize ČR patří linduška horská ke kriticky ohroženým druhům.
Poněkud lépe je to se stavy lindušky horské u našich východních sousedů. Ve slovenských horách se s ní můžeme setkat v oblasti Tater, Malé Fatry, Velké Fatry, v Nízkých Tatrách, Oravských Beskydech a dalších pohořích. Především v pásmu kosodřeviny a na horských loukách nad horní hranici lesa.
Čtěte také: Brhlík lesní: Obyvatel lesů, starých parků a zahrad
Linduška horská s oblibou vyhledává lokality v blízkosti horských říček. Společnost mi linduška horská dělala ale i na nejvyšších tatranských vrcholech, kam zalétá. Přestože je považována spíše za špatného letce. Na severu jsem ji potkával i v lesotundře a tundře. Ba i v těsné blízkosti ledovců.
Linduška horská dorůstá délky 15 až 17 cm a dosahuje hmotnosti 17 - 28 g. Má štíhlé tmavé nohy a poměrně nenápadný šedohnědý šat. Jen na hrudi je zbarvena světleji s podélným čárkováním. Většina lindušek u nás zůstává celoročně, jen na zimu slétá do nižších poloh. Některé však odlétají do jižnějších zeměpisných šířek.
Linduška horská se živí především hmyzem, mimo letní měsíce si musí vystačit se semeny různých trav. Mláďata, která se líhnou ze snůšky až 6 vajec z konce dubna / začátku května po asi dvou týdnech krmí rodiče pouze hmyzem. Krátké horské léto umožňuje linduškám horským pouze jednu snůšku ročně. Do hnízd na horní hranici lesa či v pásmu kosodřeviny, která jsou obvykle vystlána stébly trávy a mechem. Občas i zvířecími chlupy.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.