Linduška horská (Anthus spinoletta) je blízkou příbuznou lindušky
luční (Anthus pratensis). Linduška horská je středně velký zpěvný pták z čeledi
konipasovitých (Motacillidae) a rodu lindušky (Anthus), se kterým se
u nás setkáváme především v horských oblastech. Tento houževnatý a otužilý ptáček se
svým typickým "cip cip cip" vám bude dělat společnost již brzy po ránu a nebo při západu
Slunce hledajíc něco k snědku v okolí
vašeho bivaku.
Linduška horská je rozšířena téměř po celé Eurasii, nejčastěji ve výškách od 600 až
800 metrů nad mořem po asi 3 000 metrů nad mořem. U nás se tento druh lindušky objevuje
v Beskydech, v Jeseníkách
a na Králickém Sněžníku či
v Krkonoších. Obvykle však jen
v relativně malých počtech. V Červené knize ČR patří linduška horská ke kriticky ohroženým
druhům.
Poněkud lépe je to se stavy lindušky horské u našich východních sousedů. Ve slovenských
horách se s ní můžeme setkat v oblasti Tater,
Malé Fatry, Velké
Fatry, v Nízkých Tatrách,
Oravských Beskydech a dalších pohořích.
Především v pásmu kosodřeviny a na horských loukách nad horní hranici lesa.
Linduška horská s oblibou vyhledává lokality v blízkosti horských říček. Společnost
mi linduška horská dělala ale i na nejvyšších tatranských vrcholech, kam zalétá. Přestože
je považována spíše za špatného letce. Na severu jsem ji potkával i v lesotundře a tundře.
Ba i v těsné blízkosti ledovců.
Linduška horská dorůstá délky 15 až 17 cm a dosahuje hmotnosti 17 - 28 g. Má štíhlé
tmavé nohy a poměrně nenápadný šedohnědý šat. Jen na hrudi je zbarvena světleji s podélným
čárkováním. Většina lindušek u nás zůstává celoročně, jen na zimu slétá do nižších poloh.
Některé však odlétají do jižnějších zeměpisných šířek.
Linduška horská se živí především hmyzem, mimo letní měsíce si musí vystačit se semeny
různých trav. Mláďata, která se líhnou ze snůšky až 6 vajec z konce dubna / začátku května
po asi dvou týdnech krmí rodiče pouze hmyzem. Krátké horské léto umožňuje linduškám horským
pouze jednu snůšku ročně. Do hnízd na horní hranici lesa či v pásmu kosodřeviny,
která jsou obvykle vystlána stébly trávy a mechem. Občas i zvířecími chlupy.
