Brusnice brusinka vytváří vždyzelené, nizoučké keříky dosahující výšky jen 5 až 30 cm, často roste ve společnosti brusinky borůvky. Z podzemních, šupinkatých plazivých výhonků vyrůstají v řadách vzpřímené nebo obloukovité nadzemní květní větve se střídavými, častou dvouřadě rozloženými kožovitými tlustými listy vejčitého tvaru, které jsou na koncích tupé až lehce vykrojené, celokrajné a nebo jemně vroubkované, dolů náhle zúžené v řapík, svrchu tmavě zelené, vespod světlejší a hnědě tečkované. Listy jsou stále zelené, i v zimě, na podzim neopadávají, jako je tomu u příbuzné brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).
Jen slabě vonné květy vykvétají na konci lodyhy v směstnaných a mírně převislých hroznech, mají bílou a nebo slabě narůžovělou barvu. Tvoří je pětičetný blanitý kalich s brvitými cípy, zvonkovitá až baňkovitá koruna má v průměru 5 až 10 mm. Má 10 tyčinek, s prašníky protaženými ve dvě špičky. Blizna z květu vyčnívá. Plodem jsou drobné, kulaté bobule, které mají zprvu bílou, později živě červenou, lesklou barvu, mírně nakyslou až nahořklou chuť a trochu moučnatou konzistenci s drobnými semeny černé barvy. Brusinka kvete v květnu až červnu, v nižších polohách někdy podruhé i v srpnu.
Brusnice borůvka roste hojně v lesích, především borových, na písčitých, kyselých, ale dostatečně humózních půdách. Najdeme ji ale také na rašelinách a nebo horských travnatých holích nad pásmem kosodřeviny. Od nížin až po horské polohy, v Karpatech ji nacházíme i ve výškách nad 2 000 metrů a v Alpách dokonce nad 3 000 metrů. Jedná se o typický acidofyt, tedy rostlinu rostoucí výhradně na kyselých půdách. Areál rozšíření zahrnuje nejen Evropu, ale i velkou část Asie až po Japonsko. Brusinku si nasbíráme ale i v Grónsku a nebo v Severní Americe. Na severu sahá daleko za polární kruh, ve Skandinávii roste ještě na 71. stupni severní šířky.
Z brusinek se připravují kompoty a marmelády pikantní chuti, často se přidávají jako příloha k masitým pokrmům. Plody obsahují vedle sacharidů především kyselinu citrónovou a kyselinu jablečnou, ale také kyselinu benzoovou, která má vynikající konzervační účinky. Proto se plody brusinek nekazí tak snadno jako jiné plody. Zmínku si zaslouží i mimořádně vysoký obsahu vitamínu C, ale i obsah vitamínu B5 a E.
V lidovém lékařství se sbírají listy, které se suší při teplotách okolo 40 °C. Droga z listů obsahuje hydrochinon, glykosidy arbutin a vaccinin, antokyan idaein (cyanidin-3-galaktóza), hydroxyketokyseliny, karotenoidyx, kyselinu ursolovou, isoquercitrin, hyperin a taktéž vitamín C nebo řadu minerálů (hořčík, železo, draslík, fosfor, sodík aj.). Odvaru se využívá proti průjmům (macerát, protože varem se některé účinné látky rozkládají), při cukrovce, při ledvinových kamenech, dně a nebo revmatismu. Proti průjmům je ideální jemný prášek ze sušených bobulí, užívá se špetka třikrát denně.
