Označení žlutý trpaslík však není příliš šťastné. Žlutí trpaslíci totiž ani příliš žlutí nejsou a již se nejedná o trpasličí hvězdy v pravém slova smyslu, ale o průměrné a průměrně "vzrostlé" hvězdy. Mezi nejbližšími hvězdami nalezneme v převaze červených trpaslíků i několik trpaslíků žlutých, k nimž patří i jedna z nejbližších hvězd Alfa Centauri A. Z dalších žlutých trpaslíků si uveďme 18 Scorpii, Tau Ceti 51 Pegasi.

Hertzprungův-Russellův diagram

Hmotnost, průměr a svítivost žlutých trpaslíků

Hmotnost žlutých trpaslíků se pohybuje v rozmezí 0,85 až 1,1 hmotností Slunce (MS), stejně tak průměr v rozmezí 0,85 až 1,1 RS. Žlutí trpaslíci tak mohou na hlavní posloupnosti strávit v průměru 7 až 15 miliard let. Svítivost žlutých trpaslíků se pohybuje přibližně v rozmezí 66 % až 150 % LS. Pro žluté trpaslíky spektrální třídy G jsou ve spektru typické bohaté spektrální čáry neutrálního i ionizovaného železa, vápníku a sodíku a slabé čáry vodíku.

Čtěte také: VLT zkoumal největšího žlutého hyperobra. Kombinací nových a starých…

Pro úplnost je potřeba zmínit i obří hvězdy spektrální třídy G, k nimž patří například Capella, nejjasnější hvězda v souhvězdí Vozky. Tato hvězda svou svítivostí převyšuje naše Slunce asi 10 000 × a hmotnost Slunce asi 9 ×. Dalším zástupcem obřích G hvězd je hvězda Mebsuta (Epsilon Geminorum) v Blížencích ve vzdálenosti 900 světelných let. Jeho hmotnost převyšuje hmotnost Slunce asi 7 až 8 × a svítivost 7 600 ×.

Kolik je ve vesmíru žlutých trpaslíků?

Hvězdy spektrální třídy G sice nepatří mezi nijak vzácné typy hvězd, přesto to na druhou stranu není nijak hojný typ hvězd. Astronomové odhadují, že žlutí trpaslíci tvoří okolo 7 % hvězd hvězdné populace naší Galaxie. Níže uvedená tabulka uvádí, kolik žlutých trpaslíků se vyskytuje v našem nejbližším hvězdném okolí do vzdálenosti 100 světelných let:

Světelné roky od Slunce Počet hvězd
0 - 10 2
10 - 20 5
20 - 30 11
30 - 40 12
40 - 50 34
50 - 60 51
60 - 70 57
70 - 80 88
80 - 90 109
90 - 100 143
Celkem 512~

Žlutí trpaslíci jsou poměrně stabilní hvězdy, které září po poměrně dlouhou dobu v rozmezí 7 až 15 miliard let. Mohou tak být vhodné pro hledání mimozemského života. Tyto hvězdy září díky termonukleární fúzi vodíku na hélium.

Naše Slunce každou sekundu spálí asi 4 milióny tun vodíku na hélium, což mu vydrží na dalších asi 6 miliard let pokojného života. Teprve po této době po spotřebování vodíku dojde u našeho Slunce k dramatickým změnám. V jádře stoupne tlak a teplota, zapálí se termonukleární fůze hélia a z našeho Slunce se stane rudý obr. Dospěje tedy do stádia, ve kterém se nyní nachází Aldebaran, nejjasnější hvězda v souhvězdí Býka.

Po spotřebování větší části hélia dojde k odfouknutí obálky Slunce, které se bude rozpínat do podoby planetární mlhoviny a jádro se smrští do podoby bílého trpaslíka. Malé (asi jako Země), ale neobyčejně husté a nepatrně svítivé hvězdičky, která bude postupně chladnout po další stovky miliard let.

Použité zdroje

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.