Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > VLT zkoumal největšího žlutého hyperobra

VLT zkoumal největšího žlutého hyperobra

Kombinací nových a starých pozorování se podařilo odhalit exotický dvojhvězdný systém

13.3.2014 | ESO 1409

Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1 300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu.

Hvězdné pole kolem žlutého hyperobra HR 5171

Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.

Olivier Chesneau (Observatoire de la Côte d'Azur, Nice, Francie) a jeho mezinárodní tým využívající interferometr ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) objevili, že zářivý žlutý veleobr HR 5171 A [1] je doslova gigantický - má 1 300krát větší průměr než Slunce a je tedy mnohem větší než se očekávalo [2]. Tyto rozměry z něj dělají největší známou žlutou hvězdu a rovněž jej řadí do první desítky největších známých hvězd - je například o 50 % větší než známý rudý veleobr Betelgeuse. HR 5171 A je také asi milionkrát jasnější než Slunce.

Čtěte také: Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru nese označení R136a1

"Nová pozorování rovněž ukázala, že tato hvězda má velmi blízkého hvězdného souputníka, a to je opravdu překvapující," říká Chesneau. "Tyto dvě hvězdy jsou tak blízko sebe, že se vlastně dotýkají. Celý systém tak připomíná gigantický burák."

Představa žlutého hyperobra HR5171

Ke zkombinování světla posbíraného jednotlivými teleskopy astronomové využili techniku známou jako interferometrie, která poskytuje efektivní rozlišení jako obrovský dalekohled o průměru skoro 140 m. Nové výsledky astronomy přinutily k důkladné prohlídce starších pozorování této hvězdy získaných za posledních 60 let. Pokusili se zjistit, jaké bylo její chování v minulosti [3].

Žlutí hyperobři jsou mimořádně vzácné hvězdy. V naší Galaxii jich známe méně než dvacet a nejznámějším příkladem je hvězda Rho Cassiopeiae. Tyto stálice patří k největším a nejjasnějším známým hvězdám. Procházejí vývojovou fázi, ve které jsou značně nestabilní a velmi rychle se mění. Díky těmto nestabilitám vyvrhují značné množství hmoty a vytváří kolem sebe rozsáhlou obálku.

Žlutý hyperobr HR 5171 v souhvězdí Kentaura

Přes velkou vzdálenost necelých 12 tisíc světelných let od Země mohou lidé z dobrým zrakem tuto unikátní stálici spatřit i pouhým okem [4]. Podařilo se ukázat, že HR 5171 A se za posledních 40 let zvětšovala a chladla. Její vývoj tak bylo možné sledovat takřka v reálném čase. Dosud známe jen několik hvězd v této krátké vývojové fázi, při které procházejí rychlými a dramatickými změnami velikosti a teploty.

Při analýze údajů o proměnné jasnosti hvězdy z různých observatoří astronomové potvrdili, že objekt je skutečně zákrytový dvojhvězdný systém, kde menší složka při svém oběhu přechází před a za diskem větší hvězdy. Perioda oběhu sekundární složky je 1 300 dní. Hvězda je jen o málo teplejší než HR 5171 A - její povrchová teplota je asi 5 000 stupňů.

Olivier Chesneau k tomu dodává: "Souputník, kterého jsme objevili, může změnit osud hvězdy HR 5171 A. Například by ji mohl připravit o vnější obálku a tím ovlivnit celý další vývoj."

Tento nový objev opět zdůraznil potřebu výzkumu těchto mohutných žlutých hvězd s krátkou dobou života. Mohou totiž být klíčem k pochopení evolučních procesů velmi hmotných hvězd jako takových.

Poznámky

[1] Hvězda je rovněž známa pod označeními: V766 Cen, HD 119796 a HIP 67261.

[2] Srovnatelné objekty jsou ve většině případů rudí veleobři, kteří dosahují 1 000krát až 1 500krat většího průměru než Slunce. Jejich počáteční hmotnost nepřesahuje 20 až 25 násobek hmotnosti Slunce. Předpokládá se, že průměr žlutých veleobrů se pohybuje mezi 400 a 700 průměry Slunce.

[3] Spektrální pozorování byla získána pomocí dalekohledu Anglo-Australian Telescope a spektrografu UCLES (University College London Echelle Spectrograph) na observatoři SAAO (South African Astronomical Observatory), dále s pomocí přístroje PUCHEROS (Pontificia Universidad de Chile, PUC) a také díky zařízení NICI (Near-Infrared Coronagraphic Imager) pracujícímu na dalekohledu Gemini South.

Archivní fotometrická data obsahují infračervenou fotometrii z observatoře SAAO pořízenou mezi lety 1975 a 2013 a další měření z let 1983 až 2002 (včetně několika amatérských pozorování). Shoda profesionálních měření s těmito daty (která získal Sebastian Otero v letech 2000-2013) je podle autorů "výborná" a "svědčí o kvalitě těchto amatérských pozorování".

[4] Vizuální jasnost HR 5171 A se mění v rozmezí 6,1 až 7,3 magnitudy a hvězda se nachází v souhvězdí Kentaura.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "The yellow hypergiant HR 5171 A: Resolving massive interacting binary in the common envelope phase" autorů Chesneau a kol., který vyšel ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: O. Chesneau (Laboratoire Lagrange, Univ. Nice Sophia-Antipolis, CNRS, Observatoire de la Côte d'Azur, Nice, Francie [Lagrange]), A. Meilland (Lagrange), E. Chapellier (Lagrange), F. Millour (Lagrange), A.M. Van Genderen (Leiden Observatory, Leiden, Nizozemí), Y. Nazé (Le Fonds de la Recherche Scientifique, Liege, Belgie), N. Smith (Steward Observatory, Tucson, USA), A. Spang (Lagrange), J.V. Smoker (ESO, Santiago, Chile), L. Dessart (Aix Marseille Université, CNRS, Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Marseille, Francie), S. Kanaan (Instituto de Física y Astronomía, Universidad de Valparaíso, Chile [IFA]), Ph. Bendjoya (Lagrange), M.W. Feast (South African Astronomical Observatory, South Africa [SAAO]), J.H. Groh (Geneva Observatory, Geneva, Švýcarsko), A. Lobel (Royal Observatory of Belgium, Brussels, Belgie), N. Nardetto (Lagrange), S. Otero (American Association of Variable Star Observers, Cambridge, MA, USA), R.D. Oudmaijer (School of Physics & Astronomy, University of Leeds, UK), A.G. Tekola (SAAO a Las Cumbres Observatory Global Telescope Network, Goleta, CA, USA), P.A. Whitelock (SAAO), C. Arcos (IFA), M. Curé (IFA) a L. Vanzi (Department of Electrical Engineering and Center of Astro Engineering, Ponti?cia Universidad Catolica de Chile, Santiago, Chile).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Olivier Chesneau
Laboratoire Lagrange / Univ. Nice Sophia-Antipolis, CNRS - Observatoire de la Côte d'Azur
Nice, France
Tel.: +33 (0)4 92 00 19 79
Email: olivier.chesneau@oca.eu

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1409. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Engadinské třítisícovky potřetí (2), vysokohorská turistika ve Švýcarsku
Hory 100 km Valašskem na horském kole, nádhernou přírodou Javorníků a Vsetínských vrchů
Hory Z Kremence na Minčol, Vihorlat a Čergov k tomu (3)
Reklama
Témata našich článků…
Mohelenská hadcová step Šumava, ubytování Chata Plesnivec Veveří Bezděz Chata Borišov Ďumbier Beskydy, ubytování Čergov Pičulín Čertovy skály Maroko Praděd Polární záře Čičmany Les Ecrins Pieniny Mont Blanc Stolické vrchy Štramberská Trúba Nesmeky Vikštejn
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist