Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 17.11.2017 , , svátek má
Reklama
Reklama
Treking > Vesmír > Rudý obr a nadobr

Rudý obr a nadobr

Závěrečné stádium vývoje hvězd

14.9.2014 | Otakar Brandos

Jako rudý (červený) obr jsou označovány hvězdy v závěrečném stádiu svého vývoje krátce po té, co po spotřebování větší části zásob vodíku v jádře opustily hlavní posloupnost a na Hertzprungově-Russellově diagramu se přesunuly do posloupnosti obrů.

Hertzprungův-Russellův diagram

Rudí obři mohou mít červené, ale také žlutooranžové zabarvení. To podle povrchové teploty, která nepřesáhne 5 000 K. Obvykle se povrchová teplota rudých obrů pohybuje v rozmezí 3 000 až 4 000 K. Rudí obři se tak jeví jako hvězdy spektrálního typu K a nebo M.

Naše Slunce jako rudý obr

Jako rudý obr nakonec skončí i naše Slunce, hvězda spektrálního typu G2. To však až za nějakých 6 miliard let, po které ještě bude stabilně svítit na hlavní posloupnosti hovíc si mezi žlutými trpaslíky. Až však spotřebuje téměř všechen vodík, stoupne v jeho jádru tlak a teplota (na asi 4 × 107 K) natolik, že se zapálí vydatnější Salpeterovy termonukleární reakce, při které se bude spalovat hélium na uhlík.

Čtěte také: Supernovy, oslňující kosmické ohňostroje ohlašující zánik hvězd

Slunce jako rudý obr nejen razantně zvýší svou svítivost, ale také objem. Svítivost stoupne řádově tisícinásobně a objem milionkrát. Naše planeta Země bude obíhat (pokud se zcela nevypaří) uvnitř rozsáhlé, ale neobyčejně řídké atmosféry rudého obra, Slunce. Klesne jeho povrchová teplota i hustota.

Slunce bude mít ve stádiu rudého obra průměrnou hustotu asi jedné desetitisíciny hustoty vody. A takové "nic" bude neuvěřitelně silně svítit s maximem vyzařování v infračervené oblasti spektra. Nutno však doplnit, že héliové jádro takovéhoto rudého obra dosahuje jen asi tisíciny průměru avšak asi čtvrtiny hmotnosti celé hvězdy. Centrální hustota může dosáhnout hodnoty okolo 4 × 105 g/cm3, oproti hustotě asi 132 g/cm3 u současného Slunce jako žlutého trpaslíka.

Délka stádia rudého obra

Stádium rudého obra však trvá velice krátce (z hlediska délky života hvězd). Po prvotním vzplanutí nazývaném héliový záblesk, svítivost hvězdy klesá a narušuje se jeho tepelná rovnováha. Samotné vzplanutí trvá po asi 3 000 let. Pak se Slunce přesune doleva z oblasti rudých obrů na horizontální větev, kde setrvá řádově deset miliónů let. V této oblasti hvězdy často pulzují a stávají se proměnnými hvězdami.

Avšak po zhruba deseti milionech let se zásoby hélia z větší části vyčerpají a Slunce začne chladnout. Jeho hmotnost však není dostatečná na to, aby mohla začít fúzovat uhlík. Jádro začne degenerovat.

Slunce pak ještě jednou protne hlavní posloupnost. Tady však nezůstane, ale zamíří do posloupnosti bílých trpaslíků. Jeho hmotnost v tomto čase bude ale asi jen poloviční, povrchová teplota však stoupne na asi 30 000 K. O velkou část své hmotnosti Slunce přijde během bouřlivého stádia rudého obra a krátce po něm.

Jako bílý trpaslík bude Slunce slaboulince svítit po řádově stovky miliard let než se zcela vyčerpají jeho zásoby vnitřní energie (září pouze setrvačností), vychladne a změní se v černého trpaslíka. Ve hvězdu bez života, bez zdroje vnitřní energie.

Rudí veleobři

Takto vývoj probíhá u hvězd jejichž hmotnost nepřesáhla 3 MS (Landau-Oppenheimer-Volkoffova mez), max. hmotnost bílých trpaslíků je totiž asi 1,4 MS (Chandrasekharova mez). U těžších hvězd je vývoj složitější, ale na druhou stranu zase klidnější.

U hmotnějších hvězd nedochází k degeneraci héliového jádra, neboť jejich hustota je nižší. Termonukleární fúze je plynulejší a ve hvězdách se tvoří velké konvekční jádro. Takovéto hvězdy vydrží na posloupnosti rudých obrů asi desetinu času, který trávily na hlavní posloupnosti.

Postupně však i u těchto hvězd dochází v závislosti s vyčerpáváním zásob hélia ke vzrůstání tlaku a jádro se mění v bílého trpaslíka. Jeho hmotnost však brzy přesáhne Chandrasekharovu mez a dojde k neutronizaci látky jádra, které rychle kolabuje a mění se v neutronovou hvězdu případně v černou díru. Přitom dojde k velice prudkému vzplanutí a odfouknutí obálky, které pozorujeme jako vzplanutí supernovy.

Nejbližší a nejznámější rudí obři

Jako rudý obr tedy může skončit prakticky kterákoliv hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu M5 ÷ O5, jejíž hmotnost se pohybuje zhruba v rozmezí 0,5 až 8 hmotností Slunce (MS). Ty méně hmotné hvězdy mohou vzplanout jako nova, ty hmotnější hvězdy se mohou stát rudými nadobry a na konci svého života zazářit jako supernova II. typu. Ty nejhmotnější hvězdy se mohou stát tzv. Wolf-Rayetovými hvězdami aniž by prošly stádiem rudého nadobra.

K Zemi nejbližším rudým obrem je hvězda Arcturus, nejjasnější hvězda v souhvězdí pastýře spektrálního typu K2. Ta je od nás vzdálena asi 36,2 světelného roku. Dalším blízkým rudým obrem je hvězda Gama Crucis. Tento obr má absolutní vizuální jasnost -2,5m, zdánlivou jasnost 1,64m. Gama Crucis, hvězda spektrálního typu M3 II je vzdálená od Země asi 88 světelných let. Z dalších rudých obrů (veleobrů), které vidíme na naší obloze si zmínku zaslouží Betelgeuse v Oriónu, Aldebaran v Býku a Antares v souhvězdí Štíra.

Použité zdroje

  • Základy astronomie a astrofyziky, Vladimír Vanýsek; Academia 1980
  • Encyklopédia astronómie, Anton Hajduk, Ján Štohl a kol.; Obzor 1987
  • Red giant
  • Red Giant Evolution

Další související články:

+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
+ Oranžový trpaslík, ctrpasličí hvězda hlavní posloupnosti
+ Žlutý trpaslík, další z hvězd hlavní posloupnosti
+ Hvězdy. Co jsou to hvězdy a proč svítí?
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem, detailní snímek výtrysku hmoty z objektu Herbig-Haro 46/47
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Treking na Slovensku: Ondavská vrchovina, Laborecká vrchovina a Šariš (1)
Hory Čergov, přechod pohoří na východě Slovenska (1)
Hory Přes Malý a Králický Sněžník do Kladského sedla, Jesenicko-králický sudetský trek (2)
Reklama
Témata našich článků…
Velká Javořina Malá Fatra, ubytování Štefánička Tematín Hukvaldy Chata Paprsek Borišov Pieniny Lyžování v Rakousku Praděd Helfštýn Maroko Pravčická brána Supernovy Dreveník Les Ecrins Kvarky Cumulonimbus Fačkovské sedlo Kulové hvězdokupy Mačky Železná hůrka
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Bivak v Jeseníkách Vřesová studánka, kaplička a pramen v Jeseníkách
2. Turistická poradna Jak vybrat spacák. I při výběru spacáku do hor platí známé pořekadlo "dvakrát měř, jednou řež"
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. Naše vrcholy Železná hůrka, nejmladší sopka České republiky
5. Alpy Gross Ötscher, výstup na vrchol ve Východních Alpách
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
7. Slovenské hrady Šomoška neboli Kočičí hrad, kráska na hranicích s Maďarskem
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist