Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 16.11.2018 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Vesmír > Supernova, hvězda

Supernova, hvězda

Supernovy jsou nejvíce oslňující kosmické ohňostroje ohlašující zánik hvězd, supernova typu I a II, 1a, 1b aneb explodující hvězda

26.2.2014 | Otakar Brandos

Supernovy. V neděli 23.2. tomu bylo rovných 27 let, kdy ve Velkém Magellanovu oblaku (nejbližší galaktický soused) ve vzdálenosti 160 000 světelných let byl pozorován výbuch supernovy 1987 A. Co to vůbec supernova je? S trochou nadsázky by se dalo říci, že hvězda sebevrah. Supernovy jsou těmi nejefektnějšími kosmickými ohňostroji a závěrečným dějstvím aktivního života hodně hmotných hvězd.

První pozorované supernovy

Pojem supernova byl zaveden v roce 1934. Jedná se o hvězdy, které náhle a o mnoho řádů zvýší svou jasnost. V naší Galaxii byl výbuch supernovy spolehlivě popsán jen čtyřikrát. První supernova byla pozorována (a dochovaly se písemné záznamy) v roce 1006 v souhvězdí Vlka. Další supernova se objevila v roce 1054 v souhvězdí Býka, v roce 1572 v souhvězdí Kasiopeja a v roce 1604 v Hadonoši.

Aby problematika supernov nebyla příliš jednoduchá, dělí se supernovy na dva základní typy. Supernovy I. typu jsou poměrně výjimečné. Jedná se o hvězdy mezi tzv. Chandrasekharovou a Landau-Openhaimer-Wolkoffovou mezí (1,4 - 2 MS - hmotnosti Slunce). Tyto hvězdy projdou stádiem bílého trpaslíka, který se v případě, že jeho hustota stoupne nad 100 tun/cm3 začne dále hroutit do podoby neutronové hvězdy.

Čtěte také: ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr

Ovšem s těmito staršími předpoklady tak úplně nesouhlasí novější práce (M. van Kerwikja aj.), které vyvozují, že většina výbuchů supernov Ia vzniká splynutím dvou bílých trpaslíků obklopených malými, ale hustými akrečními disky. Kerwikj dovozuje svou teorií tím, že se téměř nepozorují bílí trpaslíci s hmotnostmi těsně pod Chandrasekharovou mezí.

Zajímavým případem supernovy typu Ib je supernova 2008ha. Zdrojová hvězda měla před výbuchem hmotnost 13 MS, energie exploze však dosáhla pouhých 1,2 × 1041 J, kdežto běžné kolabující hvězdy (kolapsary) uvolní energii 1044 J. Supernova vyprodukovala jen 0,003 MS radioaktivního nuklidu 56Ni oproti běžným 0,4 - 0,9 MS a absolutní hvězdná velikost supernovy dosáhla jen -14,2m.

Extrémně svítivé supernovy

Extrémně svítivá supernova 2007bi (třídy Ic) dokázala vyprodukovat neobyčejně mnoho radioaktivního 56Ni, jehož hmotnost přesáhla neuvěřitelných 6 MS (hmotností Slunce). Poločas rozpadu tohoto nuklidu činí 6 dní, přičemž se 56Ni mění na 56Co s poločasem rozpadu 77 dnů. Mimořádný výkon a množství vyprodukovaného 56Ni ukazují na to, že progenitorem supernovy musela být hvězda s neuvěřitelnou hmotností 300 - 500 MS!

Mnohem efektnějšími a svítivějšími ohňostroji jsou supernovy II. typu. Jako supernova II. typu může skončit pouze hvězda s hmotností nad Landau-Openhaimer-Wolkoffovou mezí (více než 2 MS). Výbuch supernovy II. typu je opravdu efektním kosmickým divadlem, neboť svítivost takovéto supernovy se může vyrovnat svítivosti obří galaxie čítající až 1011 hvězd (sto miliard).

Absolutní svítivost supernov

Absolutní svítivost supernov se obvykle pohybuje v rozmezí -17m až -19m. Během exploze supernovy se uvolní energie v úhrnné výši 1041 J až 1045 J a v maximu svítivosti dosahuje výkon neuvěřitelných 1036 až 1039 W!

Pro hvězdy platí, že čím jsou větší a hmotnější, tím kratšího věku se dožívají. V jádře hmotných hvězd rychle roste teplota a termonukleární reakce probíhají stále překotněji. Díky tomu se naruší rovnováha mezi hydrostatickým tlakem a tlakem záření, který postupně převládne. Tehdy hvězda exploduje a odvrhuje svou obálku, což pozorujeme jako onen výbuch supernovy.

Původní obálka hvězdy se velice rychle rozpíná (v průměru 10 000 km/s) a po čase ji můžeme pozorovat jako mlhovinu. Asi nejznámějším pozůstatkem po supernově je tzv. Krabí mlhovina (M 1) v souhvězdí Býka, která je pozůstatkem po supernově z roku 1054, kterou pozorovali čínští hvězdáři. Rychlosti rozpínajících se obálek supernov jsou však mnohdy vyšší. Např. u supernovy 2001ya (třídy Ia) v galaxii IC 4423 rychlost rozpínání obálky činí 14 000 km/s.

Co se po výbuchu supernovy děje s jádrem hvězdy?

A co se po výbuchu supernovy děje s jádrem hvězdy? Tlak záření byl explozí vyčerpán a dramaticky převládne gravitace (hydrostatický tlak), která je tak silná, že doslova rozdrtí i atomy, stavební kameny hmoty. Elektrony jsou vtlačeny do protonů a vzniká čistý neutronový plyn, jenž má vlastnosti supratekutého hélia, avšak (na rozdíl od onoho supratekutého hélia) ohromnou teplotu 108 až 109 K (v jádře).

U velice hmotných hvězd nemusí být konečným stádiem ani neutronová hvězda. Obrovská gravitace rozdrtí i neutrony, které se rozpadají na baryony a mezony s poločasem rozpadu 10-6 s a neutronová hvězda se mění v tzv. černou díru a nebo se celá vyzáří. Po výbuchu tak nemusí zůstat žádný kompaktní zbytek. Pravděpodobně se jedná o případ Cas A. Ve výjimečných případech může vzniknout i kvarková hvězda, opravdový exot mezi hvězdami. Těm však budeme věnovat samostatný článek.

Jak často v naší Galaxii exploduje supernova?

V naší Galaxii dochází k explozi supernovy v průměru jednou za zhruba 40 let (2,8 supernovy za století). Nečastěji po explozi vznikají neutronové hvězdy, které za ideální konstelace můžeme pozorovat ze Země jako pulsary na rádiových frekvencích, na kterých tyto objekty byly také v minulém století objeveny a zprvu mylně pokládány za vysílání cizích civilizací.

Rozborem světelných křivek (J. Leamana) asi tisícovky supernov bylo zjištěno, že nejčastěji se objevují supernovy II. typu (45 %), supernovy Ia (38 %) a supernovy třídy Ib (16 %).

Další související články:

+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru nese označení R136a1
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem
+ Co jsou to hvězdy a proč svítí? Ze života hvězd
+ Směsice exotických hvězd, nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Nejčtenější
Reklama
Výběr článků
Hory Z Kremence na Minčol, Vihorlat a Čergov k tomu (3)
Hory Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
Hory Boreč, tajemný vrch v Českém středohoří
Reklama
Témata našich článků…
Pravčická brána Jeseníky, ubytování Zbojnícka chata Lietava Uhrovec Chata pod Suchým Ďumbier Beskydy, ubytování Orava Buzíček Čertovy skály Maroko Praděd Otevřené hvězdokupy Brhlovce Les Ecrins Rozhledny Mont Blanc Sluneční soustava Polární záře Turistická obuv Panská skála
Reklama
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Sněžnice - typy, konstrukce a použití sněžnic

Hory

Pro ty jež se v zimě rádi vydají po svých (ať už z jakéhokoliv důvodu rozhodli nepoužívat lyže - neumí nebo nechtějí lyžovat)…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist