Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Hertzsprungův-Russellův diagram

Hertzsprungův-Russellův diagram

Vztah mezi spektrálním typem a svítivostí hvězdy

14.9.2014 | Otakar Brandos

Hertzsprungův-Russellův diagram vyjadřuje v grafické podobě vztah mezi svítivostí hvězdy a jejím spektrálním typem (povrchovou teplotou). Tento doslova geniální diagram, resp. onu závislost objevili nezávisle na sobě dánský astronom Ejnar Hertzsprung (1912) a americký astronom Henry Norris Russell (1913), jenž diagram dále zdokonalil.

Hertzprungův-Russellův diagram

Svět tehdy ještě neznal internet a šíření informací bylo mnohem pomalejší. A v případě šíření vědeckých poznatků to platilo dvojnásob. Proto jsou za objevitele HR diagramu považování oba objevitelé, po nichž tento diagram nese své jméno. Přestože onu závislost publikovali s časovým odstupem.

Hertzsprungův-Russellův diagram se často zakresluje ve formě grafu zachycujícího závislost absolutní vizuální hvězdné velikosti a barevného indexu (barevný diagram) a nebo jako teoretický HR diagram zobrazující závislost absolutní bolometrické hvězdné velikosti a teploty hvězdy. Spektrální typ hvězdy a její barva závisí právě na oné povrchové teplotě hvězd. Tak jak je zobrazeno i na připojeném diagramu, který jsem pro vás připravil.

Čtěte také: VLT zkoumal největšího žlutého hyperobra

Již na první pohled si všimnete nápadné koncentrace hvězd do diagonálního úzkého spojitého pásu procházejícího shora dolů. Od horkých modrých hvězd spektrálního typu O (modří obři) v levém horním rohu až po chladné červené hvězdy spektrálního typu M (červení trpaslíci) v pravém dolním rohu. Tento pás je nazýván hlavní posloupnost. Mimo jiné se na ni nachází i naše Slunce, žlutý trpaslík spektrálního typu G.

Mezi posloupností obrů a hlavní posloupností se nachází nápadná mezera, která byla nazvána Hertzsprungova mezera. V ní se nachází jen velice málo normálních hvězd. Nad obry se nachází další posloupnost, tentokráte posloupnost nadobrů. Naopak pod ní se nacházejí podobři. V dolní části Hertzsprungova-Russellova diagramu je nápadný široký pás - posloupnost bílých trpaslíků.

Hvězdy se na HR diagramu dělí na charakteristické podskupiny. Podle svítivosti to jsou nadobři ©, obři (g), podobři (sg), trpaslíci (d), podtrpaslíci (sd) a bílí trpaslíci (w). V současnosti se však více používá klasifikace MKK podle tříd svítivosti (klasifikace je nazvána podle jejich autorů - W. W. Morgan, P. Keenan a E. Kellmanová). Označení tříd svítivosti je následující: jasní nadobři (Ia), nadobři (Ib), jasní obři (II), obři (III), podobři (IV), hvězdy hlavní posloupnosti (V), podtrpaslíci (VI) a bílí trpaslíci (VII).

Svá charakteristická místa na HR diagramu mají i jiné typy hvězd - proměnné hvězdy, cefeidy, novy aj. Tak například eruptivní proměnné hvězdy obvykle leží na hlavní posloupnosti, zatímco pulzující proměnné hvězdy se koncentrují do tzv. pásu nestability v posloupnosti obrů a nadobrů.

Hvězda však na Hertzsprunguvě-Russellově diagramu nezůstane na stejném místě po celou dobu svého života. Naše Slunce si nyní sice hoví na hlavní posloupnosti mezi žlutými trpaslíky, ale za nějakých 5 až 6 miliard let se přemístí nad hlavní posloupnost mezi rudé obry. Jeho povrchová teplota sice klesne, ale objem a především svítivost radikálně stoupnou. To díky nastartování výkonnějších termonukleárních reakcí po spotřebování vodíku, kdy se bude spalovat (přesněji fúzovat) hélium na uhlík.

Avšak oné parády si na Hertzsprunguvě-Russellově diagramu naše Slunce neužije příliš dlouho. Po rychlém vypotřebování hélia již nebude mít dostatečnou hmotnost (tlak v jádře) na to, aby se mohl začít spalovat uhlík. Slunce bude pomalu chladnout a smršťovat se, avšak paradoxně s tím se bude zvyšovat jeho povrchová teplota. Slunce opět protne hlavní posloupnost. Tady se ale nezastaví. Posune se dolů pod hlavní posloupnost do posloupnosti bílých trpaslíků, kde setrvá po stovky miliard let. Než definitivně vychladne a stane se černým trpaslíkem

Další související články:

+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Červený trpaslík, nejpočetnější hvězdná třída ve vesmíru
+ Oranžový trpaslík, ctrpasličí hvězda hlavní posloupnosti
+ Žlutý trpaslík, další z hvězd hlavní posloupnosti
+ Hvězdy. Co jsou to hvězdy a proč svítí?
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem, detailní snímek výtrysku hmoty z objektu Herbig-Haro 46/47
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Treking na Slovensku: Ondavská vrchovina, Laborecká vrchovina a Šariš (1)
Hory Čergov, přechod pohoří na východě Slovenska (1)
Hory Přes Malý a Králický Sněžník do Kladského sedla, Jesenicko-králický sudetský trek (2)
Reklama
Témata našich článků…
Velká Javořina Malá Fatra, ubytování Štefánička Tematín Hukvaldy Chata Paprsek Borišov Pieniny Lyžování v Rakousku Praděd Helfštýn Maroko Pravčická brána Supernovy Dreveník Les Ecrins Kvarky Cumulonimbus Fačkovské sedlo Kulové hvězdokupy Mačky Železná hůrka
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Bivak v Jeseníkách Vřesová studánka, kaplička a pramen v Jeseníkách
2. Turistická poradna Jak vybrat spacák. I při výběru spacáku do hor platí známé pořekadlo "dvakrát měř, jednou řež"
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. Naše vrcholy Železná hůrka, nejmladší sopka České republiky
5. Alpy Gross Ötscher, výstup na vrchol ve Východních Alpách
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
7. Slovenské hrady Šomoška neboli Kočičí hrad, kráska na hranicích s Maďarskem
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist