Jeskyně Bartošova pec byla dlouhé roky považována za běžnou pseudokrasovou
jeskyni. Její vstupní vývěrová část, dlouhá 33 metrů, byla známá celá staletí. V roce
2000 se však podařilo skupině libereckých speleopotápěčů postoupit proti proudu toku
a překonat tři sifony a dva polosifony, které měly někdy výšku pouhých 20 až 30 cm a které
byly přitom ještě zanesené jemným pískem.
Jeskyně Bartošova pec tím dosáhla délky 225 metrů a byla díky výsledkům z průzkumu
oficiálně překvalifikována v roce 2001 z pseudokrasové jeskyně na krasovou říční jeskyni.
Zjistilo se totiž, že jeskyně vznikla především chemických rozpouštěním vápnitého tmelu,
kterým zdejší turonské pískovce drží pohromadě. Obsah vápence v tomto tmelu činí až přes
80 %. Senzace byla na světě a pískovcový Český ráj
má dnes kupodivu i vývěrovou krasovou jeskyni.
Název lokality i přírodní památky Ondříkovický pseudokrasový systém je dnes již zcela
nepřesný. Zdejší unikátní krasový systém se skládá ze tří navzájem propojených ponorů
(Ondříkovický ponor, ponor u Roudného a Ondříkovické propadání) a jednoho vývěru (Bartošova
pec), který je zároveň prameništěm Vazoveckého potoka. Mohutný jeskynní vchod o výšce 1 metr
a šířce až 6 metrů s vývěrem potoka o vydatnosti 20 - 60 l/s je lehce dostupný po asfaltové
silničce vedoucí Vazoveckým údolím z Dolánek u Turnova do obce Ondříkovice.
Nejsnadnější přístup je od železniční zastávky Dolánky u Turnova, která leží na trati
z Turnova do Tanvaldu či Pardubic. Napojíme se na modrou značku a okolo známého Dlaskova
statku dojdeme k podchodu, kterým bezpečně podejdeme jak železniční trať, tak hlavní silnici.
Nyní po asfaltce zamíříme do Vazoveckého údolí a přes osadu Vazovec dojdeme až k Bartošově
peci. Tato asfaltová silnička je otevřená i pro motorová vozidla bez omezení, ale žádný velký
provoz tu není. Hned pod samotným jeskynním vývěrem se nachází malá umělá nádrž s průzračnou
vodou a o kus níže penzion Bartošova pec. Nechybí ani informační tabule.
