Planeta Jupiter - hmotnost, oběžná doba a vzdálenost od Slunce

Jupiter, největší planeta ve Sluneční soustavě

Planeta Jupiter je obrovská plynno-kapalná koule, která se jako přízrak vznáší v černočerném kosmickém prostoru. Planeta Jupiter oběhne Slunce jednou za 11,9 let. Jupiter, který je největší planetou naší Sluneční soustavy, obíhá kolem Slunce průměrnou rychlostí 13,1 km × s^–1 ve střední vzdálenosti 5,2 au. Na rovníku dosahuje tato obří planeta průměru 142 796 km, což je 11,2× více než činí průměr planety Země.

Hmotnost planety Jupiter je ve srovnání s hmotností Země vyšší 318×. Díky své velikosti a tomu, že se Země k Jupiteru může přiblížit až na 600 miliónů kilometrů je Jupiter čtvrtým nejjasnějším objektem na pozemské obloze. Po Slunci, Měsíci a Venuši. Jeho maximální jasnost může dosáhnout až –2,3^m.

Jupiter, podobně jako jeho vzdálenější soused planeta Saturn, rotuje velice rychle a opět ne jako kompaktní těleso. Nejrychleji rotuje rovníkový pás (9 h 50 min) a nejpomaleji pak oblasti v okolí Jupiterových pólů (9 h 56 min).

Jupiterova atmosféra

Tyto rozdíly v diferenciální rotaci jsou však nižší než u Saturnu a nebo Slunce. Atmosféra planety Jupiter, která je neobyčejně dynamická, dosahuje tloušťky asi 4 000 km a skládá se z několika vrstev. Horní vrstva atmosféry, která je tvořena mračny vodíku a hélia, dosahuje teploty jen okolo –140 °C. V nižších vrstvách atmosféry pak byly detekovány i metan, amoniak, uhlovodíky, voda a další, které vytvářejí různobarevná oblaka.

Asi nejznámějším útvarem v atmosféře Velká rudá skvrna, obrovský atmosférický vír, který je neobyčejně stabilní. V roce 1665 ji již pozoroval D. Cassini. I rozměry tohoto víru jsou impozantní – asi 40 000 × 13 000 km, tedy mnohem více, než je průměr Země.

Teplota atmosféry a nitra postupně stoupá, nejedná se o zamrzlý svět, jak by mohl nasvědčovat výše uvedený údaj o teplotě. V hloubce 2 700 km činí teplota již asi 6 800 K (tedy více než je teplota na povrchu Slunce) a tlak dosahuje hodnot 10⁴ Mpa. V ještě větších hloubkách by teplota měla dosahovat až 10 000 K a tlak 4 × 10⁵ Mpa. Jupiter má i silnou ionosféru, jejíž tloušťka je asi 3 000 km.

Magnetické pole planety Jupiter

Rovněž magnetické pole planety Jupiter je silné, dosahuje až 20násobku intenzity magnetického pole Země. Magnetické pole pak chrání Jupiter před ničivým kosmickým zářením, kosmické sondy zjistily tzv. radiační pásy, které jsou podobné van Allenovým pásům při Zemi. V atmosféře planety Jupiter byly pozorovány silné polární záře v okolí pólů planety.

Jupiterovy měsíce

Zvláštní zmínku si zaslouží systém měsíců kroužících kolem Jupitera. Největší měsíce – Io, Europu, Ganymedes a Kallisto objevil již v roce 1610 Galileo Galilei a dodnes po něm nesou označení Galileovské měsíce, další však byly objeveny až v pozdějších dobách.

Dnes je u planety Jupiter známo celkem 63 satelitů a dá se předpokládat, že se tato rodina ještě rozroste. Největším z měsíců je měsíc Ganymedes s průměrem 5 262 km. Ganymedes je nejen největším měsíce Jupiteru, ale celé Sluneční soustavy, který je dokonce větší než planeta Merkur a nebo ze seznamu planet nedávno přeřazena trpasličí planeta Pluto.