Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 7.10.2016 , , svátek má
Treking > Příroda > Motýli v České republice

Motýli v České republice

Největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a noční motýli v ČR

28.6.2015 | Otakar Brandos

Motýli (Lepidoptera) jsou velice početným řádem hmyzu (Insecta) s dokonalou proměnou (Holometabola). Tento řád se od ostatních řádů hmyzu odlišuje dvěma páry křídel pokrytých šupinkami a sosákem, který vznikl přeměnou části ústních orgánů. Motýli mají sosák různě vyvinutý. Některé druhy mají sosák zakrnělý a některým druhům dokonce zcela chybí.

Babočka paví oko patří k běžným motýlům

Řád motýli se dělí na dva (resp. čtyři, viz poznámka níže) podřády - na motýly uzdokřídlé (Jugata) a motýly hřebenokřídlé (Frenata). Dnešní věda zná na 180 000 druhů motýlů a další druhy do seznamu neustále přibývají. Motýli jsou velice úspěšným řádem, neboť vyjma Antarktidy osídlili všechny kontinenty naší planety Země.

Čtěte také: Bělopásek topolový, jeden z našich největších denních motýlů

I laika určitě uchvátí krása motýlích křídel. Řada druhů motýlů má nejen velká, ale rovněž zvláštně tvarovaná a nebo neobyčejně krásně zbarvená křídla. Ta jsou pokryta drobnými a navzájem se střechovitě překrývajícími šupinkami, které jsou zbarveny různými pigmenty. Ty dodávají křídlům nejen charakteristické zabarvení, ale také lesk a zároveň slouží (tmavé pigmenty) k termoregulaci jako sluneční tepelné kolektory pomáhající regulovat teplotu těla.

Běžné i kriticky ohrožené druhy motýlů v ČR

Některé druhy motýlů jsou běžné, jiné druhy jsou naopak vzácné a některé druhy dokonce ohrožené a nebo kriticky ohrožené. U nás patří ke kriticky ohroženým a velice vzácným druhům motýlů např. jasoň červenooký (Parnassius apollo), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), pestrokřídlec podražcový (Zerynthea polyxena), modrásek hořcový (Maculinea alcon) a modrásek černoskvrnný (Maculinea arion).

Mezi silně ohrožené druhy patří žluťásek borůvkový (Colias palaeno), martináč hrušňový (Saturnia pyri), stužkonoska vrbová (Catocala electa), okáč skalní (Chazara briseis), hnědásek osikový (Hypodryas maturna), přástevník svízelový (Chelis maculosa) či přástevník mařinkový (Eucharia casta) a lišaj dubový (Marumba quercus).

Otakárek ovocný

K ohroženým druhům patří batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphliclides podalirius), lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae), perleťovec mokřadní (Clossiana eunomia), rákosnice ostřicová (Phragmitiphila nexa), bělopásek topolový (Limenitis populi), bělopásek jednořadý (Limenitis reducta), bělopásek tavolníkový (Limenitis rivularis), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), bělopásek hrachorový (Neptis sappho) aj.

Kolik druhů motýlů žije v České republice a na Slovensku?

Na tuto otázku vám dnes asi nikdo nedokáže naprosto přesně odpovědět. Jednak evidence motýlů není zcela uzavřena ani na našem území a jednak některé druhy motýlů se v posledních letech k nám rozšířily z jižních oblastí a naopak některé druhy motýlů vymizely po té, co byla zničena jejich přirozená stanoviště. Ať již v důsledku klimatických změn a nebo neuváženými zásahy člověka. Některé druhy motýlů mohou být také náhodně k nám zalétlé a nebo také, výjimečně, zavlečené.

Babočka kopřivová patří k nejběžnějším druhům v ČR

Obvykle se v literatuře uvádí, že v České republice a na Slovensku žije okolo 2 700 druhů motýlů. Z toho jen 168 druhů patří mezi denní motýly, zbytek pak mezi motýly noční. Denní motýli tak tvoří jen asi 6,2 % z celkové druhové mozaiky motýlů u nás.

Pozn.: Dělení motýlů na denní (Rhopalocera) a noční (Heterocera) je dnes entomology považováno za zastaralé a používá se obvykle jen v populárně naučné literatuře. Dnešní třídění motýlů do čtyř podřádů je založeno na stavbě ústních orgánů. Podřád Zeugloptera má plně funkční kusadla. Např. u nás žijící chrostíkovníkovití (Micropterigidae). U podřádu Aglossata jsou kusadly opatřeny kukly, líhnoucí se motýl se totiž musí prokousat z tvrdých plodů.

Podřád Heterobathmiina má kusadla utvářena podobně jako chrostíkovníkovití. Posledním podřádem je podřád Glossata. Jedná se nejpočetnější podřád zahrnující asi 97 % známých druhů motýlů. Pro druhy motýlů z podřádu Glossata je charakteristický sosák a zakrnělá a nebo zcela chybějící kusadla. Druhy se zakrnělým sosákem nepřijímají potravu. Energii čerpají výhradně z rezerv vytvořených během larválního vývoje.

Největší denní motýli v ČR

Mezi denní motýly patří zástupci čeledi babočkovití, běláskovití, modráskovití, okáčovití, otakárkovití a soumračníkovití. Asi největším denním druhem motýla, se kterým se můžeme v ČR či na Slovensku setkat je bělopásek topolový (Limenitis populi). Tento ohrožený druh motýla dosahuje úctyhodného rozpětí křídel 65 - 80 mm.

V těsném závěsu za bělopáskem topolovým následují hned tři druhy motýlů. Jsou to kriticky ohrožený jasoň červenooký (Parnassius apollo) s rozpětím křídel 65 - 75 mm, babočka osiková (Nymphalis antiopa) s rozpětím křídel 55 - 75 mm a ohrožený druh otakárek fenyklový s křídly o rozpětí 50 - 75 mm.

Až 70 milimetrů dosahují křídla dalších druhů denních motýlů. Jsou to okáč medyňkový (Hipparchia fagi) s křídly o rozpětí 60 - 70 mm. Následuje perleťovec červený (Pandoriana pandora) s rozpětím křídel rovněž 60 - 70 mm. Posledním druhem s rozpětím křídel až 70 mm je otakárek ovocný, ohrožený druh (50 - 70 mm).

K největším denním druhům motýlů u nás patří i bělásek

Posledních pět druhů denních motýlů, které si v tomto výčtu uvedeme dosahuje rozpětí křídel až 65 mm. Jsou to batolec duhový (Apatura iris), okáč voňavkový (Brintesia circe) a perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). Všechny tyto tři druhy dosahují shodně rozpětí křídel 55 - 65 mm. Zbývající dva druhy - bělásek ovocný (Aporia crataegi) a bělásek zelný (Pieris brassicae) dosahují rozpětí křídel 50 - 65 mm.

Největší noční motýli v ČR

Noční motýli se nejen mnohem početnější než motýli denní, ale jsou také mnohem větší. Absolutním rekordmanem co se velikosti týče je v České republice nádherný noční motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri). Tento kriticky ohrožený druh motýla dosahuje rozpětí křídel 100 - 160 mm!

Ano, až 16 centimetrů mohou měřit ty největší exempláře martináče hrušňového. Je to dvojnásobek rozpětí křídel, jakého dosahuje náš největší denní druh - bělopásek topolový. Martináč hrušňový však drží prvenství nejen v ČR, nýbrž v celé Evropě. Jedná se o největší evropský druh a směle se může poměřovat s velkými tropickými druhy motýlů.

Pomyslnou druhou příčku obsadil lišaj oleandrový (Daphnis nerii). Lišaj oleandrový může dosahovat rozpětí křídel až 130 mm. Obvykle se ale pohybuje rozpětí v rozmezí 90 - 130 mm. Vývoj tohoto motýla není v našich krajích doložen, předpokládá se, že u nás zjištěné kusy představují z jihu zalétlé dospělce.

Pouhých 10 mm za lišajem oleandrovým zaostává lišaj smrtihlav (Acherontia atropos), který je nápadný skvrnou připomínající lidskou lebku s hnáty. Pověrčiví lidé věří, že lišaj smrtihlav zvěstuje neštěstí. Podobných rozměrů dorůstají i lišaj svlačcový (Agrius convonvuli) a lišaj šeříkový (Sphinx ligustri) s rozpětími křídel 84 - 115 mm.

Pokračujme ale po pomyslném žebříčků velikosti motýlů o kousek níže. Lišaj dubový (Marumba quercus) sice není největším nočním druhem, ale i tak svými rozměry 80 - 110 mm dokáže spolehlivě zaujmout. Podobně jako stužkonoska modrá (Catocala fraxini) z čeledi můrovitých (Noctuidae), která může dosahovat velikosti 75 - 95 mm.

Jen o něco menší je bourovec ovocný (Gastropacha quercifolia). Křídla bourovce ovocného mohou dosáhnout rozpětí 50 - 90 mm. Zapomenout nesmíme ani na lišaje topolového (Laothoe populi) s rozpětím křídel 60 - 90 mm a bourovce osikového (Gastropacha populifolia) s křídly o rozpětí 58 - 86 mm.

Následuje přástevník střemchový (Pericallia matronula) z čeledi přástevníkovití (Arctiidae), který může dorůstat velikosti 72 - 86 mm. Další dva druhy nočních motýlů dosahují podobného maximálního rozpětí křídel jako náš největší denní motýl - bělopásek topolový. Jsou to drvopleň obecný (Cossus cossus) z čeledi drvopleňovití (Cossidae) a stužkonoska topolová (Catocala elocata) s rozpětím křídel až 90 mm.

Podobné velikosti dosahuje martináč bukový (Aglia tau), kde větší samice dosahují rozpětí křídel 57 - 80 mm a stužkonoska olšová (Catocala nupta) s rozpětím křídel až 84 mm.

Mezi další velké druhy nočních motýlů patří se 65 - 90 mm lišaj borový (Sphinx pinastri), 65 - 90 mm lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus), 60 - 80 mm lišaj lipový (Mimas tilliae), 54 - 76 mm drvopleň osikový (Lamellocossus terebra), 70 - 74 mm lišaj révový (Hippotion celerio), 56 - 71 mm lišaj svízelový (Hyles galii), 74 - 82 mm lišaj vinný (Hyles livornica) a přástevník medvědí (Artica caja) s rozpětím 52 - 74 mm.

S rozpětím křídel 56 - 72 mm příliš nezaostává ani hranostajník vrbový (Cerura vinula), hřetozubec plachý (Peridea anceps) či se 60 - 70 mm lišaj netopýří (Hyles vespertilio), který k nám pravděpodobně pouze zalétá z Dolního Rakouska.

Ve výčtu velkých nočních motýlů nesmí chybět se 45 - 75 mm strakáč březový (Endromis versicolora) nebo bourovec dubový (Lasiocampa quercus) shodné velikosti. Do výčtu patří i stužkonoska dubová (Catocala sponsa) s rozpětím křídel 65 - 74 mm. Až 70 mm může dorůst i drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina) nebo hrotnokřídlec chmelový (Hepialus humuli), který náš výčet uzavírá.

Použitá literatura

  • Naši denní motýli, Josef Moucha a Vlastimil Choc; Albatros 1972
  • Noční motýli I., J. Macek, J. Dvořák, L. Traxler, V. Červenka; Academia 2007
  • Noční motýli II., J. Macek, J. Dvořák, L. Traxler, V. Červenka; Academia 2008
  • Motýli, Josef Moucha, František Procházka; Státní nakladatelství dětské knihy 1962

Další související články:

+ Babočka admirál, zástupce čeledi babočkovitých v České republice
+ Babočka bodláková (Vanessa cardui)
+ Babočka paví oko (Inachos io L.)
+ Otakárek fenyklový (Papilio machaon)
+ Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius L.)
+ Perleťovec velký (Argynnis aglaja)
+ Jasoň červenooký (Parnassius apollo)
+ Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
+ Tesařík alpský (Rosalia alpina)
+ Žluťásek řešetlákový, náš největší motýlí otužilec
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Výběr článků
Hory New Horizons se blíží k Plutu, žně objevů roku 2015 pokračují
Hory Jeřáb, výstup na nejvyšší bod Hanušovické vrchoviny
Hory Přes Králický Sněžník a Klepáč na Adam, nad kterým se blýská a hromy divo bijú…
Hory Kaňonem Otavy, túra po přírodních krásách jižních Čech
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Čertovo jezero Beskydy, ubytování Téryho chata Starý Jičín Jeskyně Chata na Šerlichu Betyna, bouda Aktuální počasí Gýmeš Macocha Beckov Maroko Jeskyně Na Pomezí Mizar Vartovka Wildspitze Pluto Cirrus Hrad Šášov Měsíc Pohorky Helfštýn
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Přechod Lúčanské Malé Fatry
 30.05.2017 2 příspěvky
Via Dinarica, trek bosenskými horami
 30.05.2017 1 příspěvek
Berglertafel s Messnerom
 27.05.2017 2 příspěvky
SkyMarathon 2016, Tiers
 27.05.2017 1 příspěvek
Jižní boky Velké Fatry, Slovensko
 26.05.2017 2 příspěvky
Salaš Smrekovica, Velká Fatra
 26.05.2017 1 příspěvek
Via Dinarica, trek v Bosně a Hercegovině
 26.05.2017 1 příspěvek
Rodeo 4×4 v rumunských Karpatech
 26.05.2017 10 příspěvků
Holubyho chata má devadesát let
 24.05.2017 2 příspěvky
Sůkenická, horský hotel
 24.05.2017 8 příspěvků
Bačovská Chyža, Gruň
 23.05.2017 8 příspěvků
Standardizace geografických názvů
 22.05.2017 42 příspěvků
Brhlík lesní (Sitta europaea)
 22.05.2017 1 příspěvek
Přechod v Bukovských vrších a Bieszczadech
 21.05.2017 1 příspěvek
Granit (Smrekovica), Velká Fatra
 19.05.2017 14 příspěvků
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 14.05.2017 12 příspěvků
Túra kolem Smradlavy a Čurabky na Bobek, Beskydy
 13.05.2017 1 příspěvek
Zakarpatská Ukrajina, turistický průvodce
 13.05.2017 47 příspěvků
Ahoj,tak zde jsou věci které mam rad a co jsem, po
 11.05.2017 1 příspěvek
Ahoj, zkousim, zda by se touto cestou nedal "najit
 11.05.2017 2 příspěvky
Siněvirské jezero, Siněvir
 09.05.2017 2 příspěvky
Opruzeniny, léčba opruzenin
 09.05.2017 23 příspěvků
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 08.05.2017 91 příspěvků
Prokletije, Peaks of the Balkans
 03.05.2017 1 příspěvek
Útulna Žľab, Bílé Karpaty
 02.05.2017 1 příspěvek
Turistické batohy, jak vybrat batoh
 02.05.2017 6 příspěvků
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist