Propast Macocha, Moravský kras

Propast Macocha je se svými 138,7 metry hloubky nejhlubší známou otevřenou suchou propastí v České republice s denním osvětlením. Nejhlubší suchou propastí je Rudické propadání s hloubkou 153 metrů. Pro úplnost je nutno dodat, že ona hloubka 138,7 m je rozdíl mezi hranou propasti a hladinou Dolního jezírka (viz níže).

Druhým z údajů je hloubka 190 metrů, což je výškový rozdíl mezi okrajem Macochy a dnem propasti, na kterém je navršen nepravidelný suťový kužel s výškou asi 45 metrů. Nejhlubší propastí střední Evropy však nadále zůstává z větší částí zatopená Hranická propast s hloubkou asi 275 m. Propast Macocha je součástí systému Amatérská jeskyně, nejdelšího jeskynního systému Moravského krasu a České republiky, jenž dosahuje délky asi 35 km.

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Jeskynní systém, jehož součástí je i propast Macocha je tvořen Sloupsko - šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Nová Rasovna s propadáním Bílé vody, dále jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Stará a Nová Amatérská jeskyně, a ve vývěrové části jeskynního systému Punkevními jeskyněmi.

Propast Macocha, historie objevování

Hrdlo propasti Macocha je stejně impozantní jako samotná propast. Oválný silně protáhlý otvor má rozměry 174 × 76 metrů. Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky, z nichž se otevírá dech beroucí pohled na dno propasti. První z vyhlídkových plošin byla vybudována již v roce 1882. Plošina je umístěn v nejvyšším bodě hrany propasti a jmenuje se Horní můstek. Druhá z plošin byla vybudována o 17 let později (v roce 1899) a nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti Macocha.

Propast Macocha dostala své jméno již v 17. století. První známá písemná zmínka o Macoše ale pochází již z roku 1575 z rychtářské knihy v Boskovicích. Podle pověsti na dno skočila macecha, když do ní před tím svrhla nevlastního syna, jenž se jakoby zázrakem zachránil. Bezedná propast Macocha vznikla zřícením stropu velkého jeskynního dómu. Proto také její dno částečně pokrývají hromady suti.

Dno propasti Macocha není suché, protéká jím říčka Punkva, která vzniká soutokem řady ponorných toků a svými vodami napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké 13 metrů a je vidět i z vyhlídkové plošiny. Dolní jezírko se skrývá mezi skálami, takže není z vrchu vidět. Hloubka tohoto jezírka je prý více než 49 metrů.

Propast Macocha a první sestup na její dno

Jako první sestoupil na dno propasti v roce 1723 mnich minoritského kláštera Lazar Schopper. Jeho sestup odstartoval dlouhou dobu bádání a objevování tajemství Macochy. Dalším významným letopočtem byl pro Macochu rok 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy Karel Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti Macocha a jeskyní, které jsou na propast vázány.

Absolonovy práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní. V letech 1920 - 1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. O objevech v Moravském krasu, o historii bádání v této oblasti se můžete více dozvědět například na zdejší naučné stezce.

Naučná stezka Macocha s celkovou délkou 6 km a 13 zastávkami

Stezka začíná ve střední části Moravského krasu na Skalním mlýně. Pokračuje po silnici k jeskyni Kateřinské, odtud stoupá k vyhlídce Stěna zapadajícího slunce a přes Křenkův památník přechází k Suchému žlebu. Kolem Korálového závrtu pokračuje k Srnčí jeskyni a k propasti Macocha.

Další kroky vás zavedou k vyhlídce na Koňském spádu. Odtud sestoupíte do údolí Pustého žlebu, kde najdete dolní stanici kabinové lanové dráhy, vchod do Punkevních jeskyní a přístaviště lodiček. Nakonec se vydáme zpět ke Skalnímu mlýnu. Zajímavými místy na trase naučné stezky jsou Kateřinská jeskyně, Korálový závrt, propast Macocha, Koňský spád, Čertova branka, Punkevní jeskyně, Malý výtok, Štajgrovka a další.

Propast Macocha na turistické mapě

Doprava k propasti Macocha

Cestujete-li autem, dostanete se na Macochu ze směru od Vilémovic nebo od Ostrova u Macochy (kde je jeskyně Balcarka), ke Skalnímu mlýnu přijíždíte od Blanska či od Lažánek. Velké sběrné placené parkoviště je v těsné blízkosti Macochy a turistické chaty Macocha u Horního můstku.

Vlakem se do Moravského krasu dostanete po železniční trati Brno - Česká Třebová, která vede údolím řeky Svitavy a jezdí o víkendech každou hodinu. Máte-li namířeno do jižní části oblasti, můžete vystoupit na zastávkách Bílovice, Babice, Adamov-město nebo Adamov-zastávka. Pokud se chystáte do centrální části krasu, vystoupíte na stanici Blansko. Do Moravského krasu se můžete dostat i autobusovými spoji z Boskovic, Vyškova i Prostějova.

Pěšky se k propasti Macocha dostanete od Skalního mlýna a z Blanska po zelené turistické značce. Další značka, tentokráte žluté barvy, vede k Macoše ze Sloupu od Sloupsko - šošůvských jeskyní. Poslední značka, červená, sem vede z Rudice.

Informace

• Ústřední informační služba Skalní mlýn
• Tel.: +420 516 413 575, 516 410 024
• E-mail: info@caves.cz

» Nejnovější články, archiv