Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 13.1.2024 , svátek má

Treking > Vesmír > Slunce a Sluneční soustava, planety, trpasličí planety a měsíce

Slunce a Sluneční soustava, planety, trpasličí planety a měsíce

Sluneční soustava jako domov 8 planet, stovek měsíců a miliónů planetek + přehledná grafika

30.10.2016 | Otakar Brandos

Naše Sluneční soustava je neobyčejně komplexní systém obsahující milióny až bilióny kosmických těles. Z nich je ve Sluneční soustavě naprosto dominantní pouze jedno - Slunce, naše ústřední hvězda. Na naše Slunce připadá asi 99,86 % z celkové hmotnosti soustavy. Celá Sluneční soustava leží v jednom ze spirálních ramen Mléčné dráhy obíhajíc kolem jejího centra jednou za asi 250 miliónů let.

Sluneční soustava

Pandora
Pandora
Deimos
Deimos
Gaspra
Gaspra
Thebe
Thebe
Hyperion
Hyperion
Měsíc
Měsíc
Phobos
Phobos
Eros, hlavní pás asteroidů Eros Amalthea
Amalthea
Telesto
Telesto
Slunce Slunce Merkur Merkur Venuše Venuše Země Země Mars Mars Ceres
Ceres
Jupiter Jupiter Saturn Saturn Uran Uran Neptun Neptun Pluto Pluto
Komety
Komety
Vesta
Vesta
Io
Io
Epimetheus
Epimetheus
Miranda
Miranda
Proteus
Proteus
Charon
Charon
Mathilda
Mathilda
Europa
Europa
Mimas
Mimas
Ariel
Ariel
Triton
Triton
Ida a Dactyl
Ida
Ganymedes
Ganymedes
Enceladus
Enceladus
Umbriel
Umbriel
Callisto
Callisto
Tethys
Tethys
Titania
Titania
Dione
Dione
Oberon
Oberon
Rhea
Rhea
Titan
Titan
Japetus
Japetus
Phoebe
Phoebe

Další objekty Sluneční soustavy

Adrastea, Carme, Elara, Himalia, Janus, Kuiperův pás, Lysithea, Lutetia, Oortův oblak, Pasiphae

Dalšími nepřehlédnutelnými objekty Sluneční soustavy jsou planety, kterých máme osm. V pořadí od Slunce jsou to Merkur, Venuše, Slunce Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Po jistou dobu po svém objevu mezi planety patřily i trpasličí planeta Pluto a trpasličí planeta Ceres. Planety obíhají po eliptických drahách málo odlišných od kružnice v jejichž společném ohnisku leží Slunce.

K planetám a Slunci musíme připočíst přes 170 měsíců včetně našeho Měsíce, statisíce či spíše milióny planetek (asteroidů) hlavního pásu mezi dráhami Marsu a Jupiteru, statisíce či milióny planetek a trpasličích planet Kuiperova pásu a možná až bilióny komet Oortova oblaku, meteoroidy. A nespočet mikroskopických těles jako chondrule, mikrometeority, ale i částice plynu a plazmy.

Průměr Sluneční soustavy

Jak velká je naše Sluneční soustava? Záleží na tom, který z parametrů vezmeme v potaz. Vezmeme-li v úvahu hranice planetární soustavy, tak ta činí asi 40 au (astronomických jednotek). Vezmeme-li v úvahu převládající vliv slunečního větru nad mezihvězdným větrem, tedy velikost heliosféry, pak tato hranice leží ve vzdálenosti okolo 120 au od Slunce. Ano, někde tady v tzv. heliopauze se pere magnetické pole Slunce s interstelárním galaktickým magnetickým polem o intenzitě asi 0,2 nT.

Vezme-li v úvahu hranici gravitačního působení Slunce, pak hranice Sluneční soustavy leží ve vzdálenosti okolo 2 ly (světelných let) což je asi 120 000 au od Slunce. Tedy někde na polovině cesty k nejbližší cizí hvězdě - Proximě Centauri, která náleží do hvězdného systému Alfa Centauri.

Vznik Sluneční soustavy

Naše Sluneční soustava vznikla před asi pěti miliardami let. Slunce a další objekty vznikly gravitační kondenzací (kontrakcí) chladné zárodečné plynoprachové mlhoviny. Centrální kondenzace, naše Slunce nabalovala na sebe stále více látky.

Mars

V jádru této kondenzace stoupala teplota a tlak, které zapříčinily, při překročení jisté hranice, zapálení prvních termonukleárních reakcí praslunce. Ty měly za následek vznik slunečního větru, který odfoukl zbytek zárodečného materiálu někam na periferii Sluneční soustavy. Někam do oblasti dnešního Oortova oblaku, jehož hmotnost je dnes odhadována na 0,12 až 0,95 Mj.

Kolem zárodečného Slunce kroužilo množství planetesimál, ze kterých se postupně vyvinuly jednotlivé planety a další tělesa Sluneční soustavy. Jejich počet se však výrazně zredukoval. Ať již postupným splynutím a nebo vzájemnými srážkami. Následně došlo k roztavení těch největších planetesimál a jejich chemické diferenciaci. K tomu mělo dojít velice rychle, již po pouhých 15 až 33 miliónech let po jejich vzniku.

Samotná kondenzace zárodečných zhustků měla být velice rychlá. Podle dnešních modelů mohla planetesimála v kontrahující mlhovině zárodečné Sluneční soustavy dosáhnout průměru 1 km po pouhých 100 až 10 000 letech. Planetesimála o průměru 1 000 km mohla zkondenzovat za pouhých 100 000 až 1 000 000 let!

Po zformování planet zůstalo na oběžných drahách v okolí planet kroužit obrovské množství zárodečného materiálu. Ten však byl postupně buď vymeten od Slunce a nebo směrem k jednotlivým planetám a měsícům. Především v epoše tzv. těžkého bombardování Jupiter před asi 3,8 miliardami let. To však některé teorie dávají do souvislosti s migrací planety Neptun, což mělo za následek vypuzení obrovského množství objektu TNO. Četnost těžkých impaktů na Měsíci byla v epoše těžkého bombardování, která trvala asi 100 miliónů let, více než 1 000× vyšší než dnes.

Sluneční soustava po svém vzniku však nejspíše nevypadala tak jako dnes. Podle dnešních poznatků mohly jednotlivé planety vzniknout na jiných drahách a na své dnešní dráhy postupně migrovat až později v důsledku výměnu momentu hybnosti mezi planetou a akrečním diskem.

Někteří badatelé také hovoří o objektu až 4× hmotnějším než Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, jenž byl po zformování planet mechanismem gravitačního praku ze Sluneční soustavy vymeten do mezihvězdného prostoru či někam do pásma Oortova oblaku.

Tento předpoklad se odvíjí z výsledků hydrodynamických simulací W. Riceho, podle kterých může rozpadem nestabilního protohvězdného disku s hmotností 0,1 Ms vzniknout až několik desítek objektů o hmotnosti blízké hmotnosti planety Jupiter. Naprostá většina z nich je však v prvních asi 20 miliónech let vypuzena z mateřské sluneční soustavy a odsouzena k bloudění v mezihvězdných pustinách. Galaxie by tak měly být plné nomádů, osamělých hnědých trpaslíků a obřích planet.

Další vývoj Sluneční soustavy

A jak se bude Sluneční soustava vyvíjet do budoucna? Naše Slunce, žlutý trpaslík spektrální třídy G2 bude stabilně zářit ještě nějakých 5 až 6 miliard let. Pak dojde k vyčerpání zásob vodíku a nastartování vydatnějších termonukleárních reakcí, při nichž se bude syntetizovat hélium.

Slunce se v této fázi vývoje silně rozepne, ohřeje v nitru a naopak ochladí na "povrchu" a přejde do stádia rudého obra. A to bude ortelem smrti pro planety. Ty se zcela vypaří kroužíc uvnitř řídké atmosféry rudého obra. A pokud tuto výheň uvnitř rudého obra planety přece jen přežijí, pak po životě a oceánech na jedné z nich bude zcela jistě veta…

Slunce však brzy opět vychladne. Zásoby hélia totiž vyčerpá již po nějakých 30 až 40 miliónech let. A protože se jedná o trpasličí hvězdu, nedokáže syntetizovat jádra uhlíku na těžší prvky. Proto dojde k útlumu termonukleárních reakcí, následné kontrakci a přechodu Slunce do stádia bílého trpaslíka.

Sluneční svítivost při přechodu do stádia bílého trpaslíka klesne někam na desetitisícinu dnešní svítivost, průměr se sníží na velikost dnešního Marsu. V tomto stádiu bude pak Slunce zářit sice slabě, ale bez výkyvů, po stovky miliard let. Po dobu, než zcela vyčerpá své energetické zásoby, vychladne a změní se v černého trpaslíka.

Planety a trpasličí planety Sluneční soustavy: fyzické charakteristiky, přehledová tabulka

Planeta Stř. vzdálenost Exentricita dráhy Doba oběhu Průměr Hmotnost Doba rotace
Merkur 57,9 mil. km 0,205 6 87,969 d 4 878 km 3,303 × 1023 kg 58 d 15 h 30 min
Venuše 108,2 mil. km 0,006 8 224,701 d 12 104 km 4,871 × 1024 kg 243 d 03 h 50 min
Země 149,6 mil. km 0,016 7 365,256 36 d 12 756 km 5,974×1024 kg 23 h 56 min 04,1 s
Mars 227,9 mil. km 0,0934 686,98 d 6 794 km 6,421 × 1023 kg 24 h 37 min 22,66 s
Ceres 430,3 mil. km 0,08 1 680,26 d 975 km 3 × 1020 kg 0,3781 dne
Jupiter 778,3 mil. km 0,0485 11,86 r 142 796 km 1,899 × 1027 kg 9 h 50 min
Saturn 1 427 mil. km 0,055 6 29,45 r 120 536 km 5,684 6 × 1026 kg 10 h 14 min
Uran 2 869,6 mil. km 0,047 3 84,01 r 50 800 km 8,683 × 1025 kg 17 h 18 min
Neptun 4 496,7 mil. km 0,011 2 164,79 r 48 600 km 1,0243 × 1026 kg 18 h 12 min
Pluto 5 913,5 mil. km 0,248 2 248,54 r 2 370 ± 20 km 1,29 × 1022 kg 6,387 d
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist