Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 12.6.2017 , , svátek má
Treking > Vesmír > Mléčná dráha

Mléčná dráha

Náš mateřský galaktický hvězdný ostrov neboli naše Galaxie

31.5.2017 | Otakar Brandos, foto ESO, NASA, ESA/HHT/STScI/AURA

Mléčná dráha se jako jasně stříbřitý pás táhne napříč celou oblohou, přičemž její sklon ke světovému rovníku činí 62°. Stříbřitý pás Mléčné dráhy dosahuje šířky od 5° do 40°, kdy nejmenší šířky dosahuje v souhvězdí Perseus a mezi jasnými hvězdami Sírius a Prokyon v souhvězdí Jednorožce. Největší jasnosti dosahuje Mléčná dráha v souhvězdích Střelec, Jižní kříž a Kentaur.

Mléčná dráha

Původ názvu Mléčné dráhy, která dala pojmenování i dalším galaxiím, pochází z řeckého galaktikos - mléčný. Mléčná dráha prochází ze souhvězdí Jednorožec mezi souhvězdími Orion a Blíženci přes Býka, Vozku, Persea, Kasiopeju, ve které se nejvíce přibližuje severnímu světovému pólu. Dále Mléčné dráha pokračuje do souhvězdí Labutě, kde se dělí na dvě ramena. Jasnější rameno pokračuje přes souhvězdí Orel, Štít, Střelec, Štír, Oltář do Kentaura.

Slabší rameno míří přes Lyru, Hada, Hadonoše, Štíra a Vlka do souhvězdí Kentaurus, kde se v blízkosti hvězdy Alfa Centauri spojuje s jasnějším ramenem a dále pokračují společně do Jižního kříže, Lodního kýlu, Plachet a Lodní zádi zpět do Jednorožce.

Čtěte také: Cesta do středu naší Galaxie, pohled do srdce Mléčné dráhy

Svit Mléčné dráhy je způsoben tisíci slabých, okem neviditelných hvězd, které jsou součástí jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie. Hustota hvězd je v Mléčné dráze mnohem vyšší, než v jiných částech Galaxie. Do Mléčné dráhy se promítá i velké množství svítících a tmavých mraků mezihvězdné hmoty. Tmavé mraky, které absorbují světlo hvězd ležících za nimi, mají na svědomí tzv. Tmavou trhlinu, středový tmavý pás Mléčné dráhy, který Mléčnou dráhu rozděluje na dvě ramena.

Mléčná dráha je skutečně plná hvězd, mlhovin i hvězdokup. Představuje jedno ze spirálních ramen naší Galaxie, mateřského hvězdného ostrova čítajícího na 200 miliard hvězd různého stáří a různých hmotností. Od hnědých trpaslíků, přes červené, oranžové a žluté trpaslíky až po velice těžké a horké hvězdy spektrálních tříd O a B a rudé obry. Většina hvězd žije v párech anebo vícenásobných systémech, některé jsou členy otevřených a nebo kulových hvězdokup a nebo hvězdných asociací.

Velikost, tvar a hmotnost Galaxie

Naše Galaxie (Mléčná dráha), která obsahuje přes 200 miliard hvězd, dosahuje průměru asi 100 000 světelných let. Při pohledu z boku má v hrubých rysech podobu velice tenkého disku. Však disková složka dosahuje tloušťky jen okolo 1 000 světelných let, tedy asi 1 % průměru Galaxie. Mnohem většího průměru dosahuje tzv. galaktická výduť a galaktické haló, které obklopuje celou Galaxii.

Naše Galaxie má spirální charakter, patří tedy mezi spirální galaxie. Avšak přesná podoba známá není. Díváme se na ni téměř z boku a ještě z nitra… Někteří autoři se přiklánějí k tomu, že Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou (typu SBc). Naše Galaxie by tak mohla vypadat jako např. galaxie M 83 v souhvězdí Hydry nebo M 81 v souhvězdí Velké medvědice. Jiní autoři ji zase mají za obvyklou spirální galaxii, která má dvě ramena. Nové práce a výsledky (především) z kosmického teleskopu Spitzer pak dávají za pravdu těm autorům, kteří hovoří o naší Galaxii jako o spirální galaxii se čtyřmi rameny…

Hmotnost Galaxie byla ve starší literatuře odhadována na 4 × 1041 kg, tedy na asi 200 miliard hmotností Slunce (MS). Některé zdroje novějšího data však hmotnost Galaxie posouvají až na mez 300 a některé dokonce 600 miliard hmotností Slunce… Na hvězdy připadá asi 95 až 98 % hmotností Galaxie, na plyn a prach jen asi 2 % až 5 %.

Galaxie M 83 v souhvězdí Hydry

Naše Galaxie tak patří k poměrně "uklizeným" s relativně pomalou hvězdotvorbou. Odhaduje se, že v naší Galaxii vzniká ročně jedna až dvě hvězdy o hmotnosti Slunce. Přitom má Galaxie zásoby plynu a prachu o hmotnosti přinejmenším 1010 MS. Některé studie přitom hovoří o tom, že v halové složce naší Galaxie by mohlo být rozptýleno velké množství plynu a prachu o hmotnosti až 1011 MS!

Naše místo v Galaxii

Podle současných znalostí leží naše Slunce, tedy i planeta Země s celou Sluneční soustavou, v jednom ze spirálních ramen Galaxie. To je známé jako rameno Orióna či Místní rameno ležící mezi ramenem Střelce a ramenem Persea. Do ramene Oriona patří např. Velká mlhovina v souhvězdí Orion, mlhovina Severní Amerika a množství dalších známých struktur.

Slunce se nachází asi 26 400 světelných let od galaktického středu a pouhých asi 20 parseků nad rovinou galaktického disku na samém vnějším okraji uvedeného ramene Oriona. Pro úplnost je však nutné zmínit, že jen za posledních 20 let bylo publikováno přes 50 různých údajů o vzdálenosti Slunce od středu Galaxie. O "přesné" vzdálenosti tak lze hovořit jen s určitou nadsázkou. Galaktický disk má v poloze Slunce tloušťku okolo 3 000 světelných let.

Slunce obíhá kolem gravitačního centra rychlostí okolo 242 km / s. K jednomu oběhu kolem centra Galaxie tedy potřebuje asi 220 miliónů let. Za dobu své existence tak neoběhlo střed Galaxie ještě ani 25×. Rychlost oběhu kolem středu Galaxie by měla být, podle dnešních znalostí, konstantní. Oponentní studie ale hovoří o proměnné oběžné rychlosti a o tom, že oběžná dráha Slunce je eliptická…

Struktura Galaxie

Struktura naší Mléčné dráhy neboli Galaxie (i cizích galaxií) je značně složitá. Jednotlivé struktury utváří pět základních hvězdných populací. Hvězdy jednotlivých populací mají různé stáří, charakter i svítivosti. I rozdílné zastoupení těžších chemických prvků.

Galaktické jádro a supermasivní černá díra

Ve středu naší Galaxie se, podle současných poznatků, nachází poměrně masivní černá díra s hmotností okolo čtyř miliónů Sluncí. Tato centrální černá veledíra, známá také jako rádiový zdroj Sagittarius A, je obklopena velice hustou centrální hvězdokupou, vůbec nejhustější hvězdokupou naší Galaxie. Jen pro představu: ekvivalentní hmotnost miliónů Sluncí je doslova napěchována do prostoru, který dělí nejbližší hvězdu Alfa Centauri od našeho Slunce… Koncentrace hvězd je tady minimálně desetmiliónkrát vyšší než v okolí Slunce!

Z našeho pohledu leží střed Galaxie v souhvězdí Střelce, či přesněji blízko pomezí souhvězdí Střelce a Štíra. Střed Galaxie je velice silným zdrojem nejen rádiového záření, ale také rentgenového i velice tvrdého gama záření. O produkci tvrdých složek elektromagnetického spektra se stará zmíněná centrální černá díra.

Galaxie M 81 v souhvězdí Velké medvědice

Průměrný výkon centrální černé díry se odhaduje na ekvivalent svítivosti 100 miliónů Sluncí. Výkon centrálních galaktických veleděr je však přímo závislý na přísunu "potravy". Ať již v podobě plynu, prachu a nebo hvězd. Připomenu jen přechod prachoplynového oblaku G2 kolem centrální černé veledíry v roce 2014, který jen v roce 2013 zvýšil radiální rychlost o 400 km / s avšak jasnost mezi lety 2008 a 2013 o pouhých 10 %. Černá veledíra je podle H. B. Liua navíc obklopena cirkumnukleárním diskem a průměru 1,5 pc až 4 pc.

V určitých obdobích se výkon centrální černé díry může zvýšit natolik, že se galaxie rozzáří jako kvasar. Však nakonec v článku o kvasarech zmiňuji, že po asi 10 % doby života galaxií se tyto mohou jevit jako kvasary, nejsvítivější známé objekty ve vesmíru.

Galaktická výduť

Galaktická výduť obklopuje jádro Galaxie. Astronomům z ESO se podařilo sestavit její trojrozměrnou mapu a zjistit, že její centrální oblast má tvar burského ořechu, na který navazuje útvar tvaru písmene X. Toto podivné uspořádání zmapovali na základě studia dat z přehlídkového teleskopu VISTA o pohybu stovek velice slabých hvězd v galaktické centrální výduti.

Stáří a další Galaxie

Stáří naší Galaxie se odhaduje na 12 miliard let. Naše Slunce tak dosahuje sotva poloviny stáří Galaxie, patří tedy k relativně mladým hvězdám. V dávné minulosti byly zásoby plynu a prachu naší Galaxie mnohem větší a tudíž i hvězdotvorba byla mnohem bouřlivější. Možná až o několik řádů vyšší. V prvních fázích vývoje Galaxie, tzv. protogalaxie, se formovaly kulové hvězdokupy a nejstarší hvězdy halové populace II. Ty jsou typické nízkým zastoupením těžších prvků - méně než 1 %.

Hvězdy mladších populací vytvářely stále více zploštěné složky Galaxie. Až po plochou populaci I, pro které je charakteristické naopak vysoké zastoupení těžkých prvků - až 7 %.

Za asi 6 miliard let splyne naše Galaxie s galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy, které se k sobě přibližují vzájemnou rychlostí asi 109 km / s. Následně obě galaxie vytvoří obří eliptickou galaxii. To bude mít, zřejmě, za následek zastavení hvězdotvorby a jejich pomalé pohasínání. Avšak skutečně pomalé, neboť životnost hvězd s hmotností okolo 0,1 MS je jeden bilión let (tisíc miliard)…

Použité zdroje

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Merkur Pravčická brána Rýchorská bouda Hrad Sovinec Bludný balvan Barborka Šerlich Macocha Pluto Černá díra Motýli Grossglockner Burkvíz Zvířetník Karlštejn Slunce Cumulonimbus Bouzov Karimatky Kvasar Opruzeniny Říp
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Šport, Bezovec
 20.08.2017 4 příspěvky
Rozhledna na Chocholíku, Drnovice
 18.08.2017 3 příspěvky
Vrabec polní (Passer montanus)
 15.08.2017 1 příspěvek
Ďurková, útulna pod Chabencom
 14.08.2017 17 příspěvků
Veterné, Lúčanská Malá Fatra
 14.08.2017 1 příspěvek
Chata pod Borišovom, Borišov
 14.08.2017 68 příspěvků
Jeskyně Postojná neboli Postojnska Jama, Slovinsko
 14.08.2017 6 příspěvků
Topoľčiansky hrad, Považský Inovec
 13.08.2017 3 příspěvky
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 13.08.2017 23 příspěvků
Na kole podél Dunaje do rumunského Banátu
 12.08.2017 4 příspěvky
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 11.08.2017 9 příspěvků
Jof di Montasio, italské Julské Alpy
 08.08.2017 3 příspěvky
Trek Laugavegur a Fimmvörduháls, Island
 07.08.2017 5 příspěvků
České srdce, ubytování na Morávce
 07.08.2017 6 příspěvků
Císařský kámen, rozhledna
 03.08.2017 1 příspěvek
Hrad Szádvár, Slovenský kras
 31.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Apollo 17, lety na Měsíc
 29.07.2017 1 příspěvek
Chata Lajoška na Predné holici
 28.07.2017 25 příspěvků
Je kosmická strava MANA vhodná pro trekaře?
 28.07.2017 1 příspěvek
Výstup na Gößeck, VHT v Ennstálských Alpách
 27.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Kilimandžáro, trek na nejvyšší horu Afriky
 26.07.2017 3 příspěvky
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 26.07.2017 2 příspěvky
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.07.2017 14 příspěvků
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad, Štramberk
2. Jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně: Hydrotermální jeskyně Hranického krasu, Teplice nad Bečvou
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Rozhledny Toulovcova rozhledna: Rozhledna na Jarošovském kopci, Toulovcovy maštale
5. Vesmír Neutronová hvězda: Miniaturní hvězda a nebo extrémní atomové jádro?
6. Horské chaty Vosecká bouda, ubytování v západních Krkonoších
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist