Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 18.10.2024
Treking > Treky, turistika > Elbrus (5 642 m), výstup na nejvyšší kavkazskou horu přes Pik Terskol

Elbrus (5 642 m), výstup na nejvyšší kavkazskou horu přes Pik Terskol

Výstup na nejvyšší horu Kavkazu a Ruska

27.5.2016 | Bohuslav Kramoliš

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani nebavil!" zdůrazňuji na první schůzce k výstupu na kavkazského dvouhlavého obra jménem Elbrus a ihned navrhuji alternativní Náš druhý výškový tábor na základně horské služby cestu přes ledovec. Sice to pro nás bude navíc znamenat absolvování ledovcového kurzu a tahání patřičné ledovcové výbavy, ale jako nemohoucí se opravdu necítím a jít s davem pod lanovkou nechci. Naštěstí nikdo neprotestuje, je rozhodnuto.

Naše výstupová trasa není ale zase až tak neobvyklá. Dokud v šedesátých letech nevznikl na svazích Elbrusu systém lanovek, byla cesta přes Novyj Krugazor a Ledovaju bazu v podstatě "normálkou" a v minulosti byla mimo jiné využívaná i k výstavbě horské chaty Prijut 11.

Čtěte také: Je Elbrus choďák? Výstup na nejvyšší horu Kavkazu

Elbrus je nejvyšším vrcholem Kavkazu, ale i Ruska samotného. Nachází se v severozápadní části pohoří, v oblasti zvané Centrální Kavkaz. Vulkanický masív Elbrusu má dva vrcholy, západní a vyšší - 5 642 m a východní - 5 621 m. Svahy sopky jsou pokryté ledovci o celkové ploše cca 138 km2.

"Pro ty, kdo sní, neexistuje slovo nemožné."

Kemp Saklya - vesnice Elbrus. Budíček v 6 hodin probouzí ty, co ještě spí, balíme poslední věci, snídáme. Před osmou odkládáme do úschovny nepotřebné věci a vyrážíme. Jelikož se nechceme zdržovat čekáním na bus, zkoušíme stopovat a během chvilky se už cpeme do postarší Lady Nivy. Po ostré a hlučné jízdě ve stísněném interiéru vozu vysedáme za nedlouho v Terskolu a okamžitě se dáváme na pochod.

Vodopád Děviči kosy (Dívčí copánky)

Za značné podpory sluníčka v zádech stoupáme štěrkovou cestou směrem k observatoři Pik Terskol - Novyj Krugazor. Ihned za první zatáčkou se ale cesta naštěstí schovává do milosrdného stínu stromoví. Alespoň na chvíli. Jak se klikatíme svahem vzhůru, stromů rychle ubývá.

Je nádherný slunečný den, na obloze téměř vymeteno. Vytrvale postupujeme pohodlnou štěrkovkou a občasně se nabíjíme zpětnými pohledy na zasněžené vrcholky hlavního kavkazského hřebene. Pod námi se rozprostírá zadní část baksanské doliny s turistickým střediskem Azau.

Bez problémů zvládáme i povinnou přestávku u vodopádu Děviči kosy a za zatáčkou nad vodopádem se nám poprvé ukazují oba zaledněné vrcholy mohutného Elbrusu. Kolem observatoře pouze procházíme a po hřebínku za ní se rychle dostáváme na travnatou plošinu. Zde se na chvíli zastavujeme a užíváme si nádherné výhledy do hluboké doliny Terskol se stejnojmenným ledovcem a na okolní vysoké hradby členitých hor.

Pohled do horní části údolí Baksan s mohutným masivem hraničního hřebene a vrcholem Donguz Orunbaši

Po malé pauze opět nabíráme výšku. Rveme se vzhůru kamenitou stezkou napříč svahem a za zády necháváme ležet areál hvězdárny. Ve výšce 3 381 metrů tiše míjíme pozůstatky horolezecké základny Piket No105 a nedaleký památník 214. jezdeckého pluku, hájícího v těchto místech během 2. světové války přístupy k Elbrusu. Na širokém skalním hřebenu jsou stále patrná střelecká stanoviště a zbytky opevnění.

Před námi se zvedá poslední úsek naší dnešní pouti. Doposud široká cesta vybudovaná v roce 1938 pro stavbu chaty Prijut 11, pomalu přechází v úzký chodník, sem tam se ztrácející pod sněhovým splazem, nebo kamenným sesuvem. Obcházíme velké žulové bloky, přecházíme přes strmé sněhové pole a pomalu se blížíme do dnešního cíle.

"Nad přírodou člověk nikdy nezvítězil, zvítězit však může nad svým strachem, nejistotou, či slabostí."

První výškový tábor stavíme u bývalé výzkumné stanice Ledovaja baza, ležící na suťové vyvýšenině při úpatí ledovců Garabaši a Terskol ve výšce 3 683 m. Jinak nádhernou okolní krajinu hyzdí několik polorozpadlých budov a spousty povalujícího se rozličného odpadu. Je poměrně větrno, proto využíváme starých plechů a s pomocí kamenů stavíme kolem stanů improvizované závětří.

Slunce neúprosně zapadá za obrovský masiv Elbrusu a s padajícím stínem se rychle ochlazuje. Po večeři ještě stihneme z nedalekého pahorku vizuálně prozkoumat cestu přes ledovec a taktéž brzy upadáme do pohodlí našich spacáků.

Bývalá výzkumná stanice Ledovaja baza

V noci nám stanem lomcuje vítr, ráno se probouzíme do nádherného, prosluněného dne. Čeká nás etapa, která sice není nejdelší, avšak je o to zábavnější. Po všech ranních nezbytnostech a různých fyzických úkonech bouráme tábor a vyrážíme na ledovec. Jeho obnažené čelo je možná trochu strmější, mačky nás na něm ale bez problému fixují. Horní, zasněžená část v nás však příliš důvěry nevzbuzuje. Jdu první. Bořím se po kolena v závěji a ob krok zkouším cepínem pevnost podloží. Vypadá to slušně. Ujdeme sotva pár desítek metrů a násada mého cepínu mizí někde hluboko pod vrstvou sněhu. Před námi je trhlina.

Tvářím se jako že nic, natahuji ruku a zarážím cepín o kus dál. Paráda, zásah do pevného. Dlouhým krokem překonávám tuto drobnou nástrahu a doufám, že jich na nás nebude pod sněhovou peřinou čekat více. Za krátko se ale ledovec srovnává a sněhu rychle ubývá, až je ho sotva po kotníky. Časem se dokonce objevují i pozůstatky prošlápnuté stopy, kterou následujeme.

Po placatém ledovci postupujeme rychle. Sem tam zastavíme, odpočíváme a kocháme se výhledy. Sluníčkem nasvícené bílé homole Elbrusu ostře kontrastují se zcela jasnou tmavomodrou oblohou. Úchvatná scenérie. Za dvě hodiny přicházíme na frekventovanou jižní výstupovou trasu.

"Vystupovat na hory není pro člověka důležité. Důležité je to pouze pro toho, kdo si to důležitým učinil."

Motáme lano a svahem pokračujeme k dalšímu plánovanému tábořišti, rozprostírající se na skaliskách naproti bývalé horské chatě Prijut 11 ve výšce 4 100 m. Od horní stanice lanovky Mir je cesta proježděná a zřetelná, ale nepříjemná. Až do 5 100 metrů se nechávají rolbou vozit někteří turisté, ve snaze dosáhnout co nejjednodušeji vrcholu. V hlubokém, rozježděném firmu se však zrovna moc dobře nešlape, nejprudší část svahu proto obcházíme malou oklikou.

Zanedlouho již mezi skalkami hledáme vhodná místa pro naše stany. Máme štěstí. Pro druhý výškový tábor dostáváme od horské služby svolení využít závětrných zákoutí mezi jejich boudami. Dokonce nám nabízejí možnost použít jednu z nich, čehož samozřejmě rádi zneužíváme jako kuchyň, denní místnost a šatnu.

Rychle se zabydlujeme a po odpoledním čaji se vydáváme na aklimatizační výstup k Pastuchovým skalám. Bez těžkých krosen se nám stoupá lehce, trochu hůře se už ale dýchá. Na "normálce" (jižní výstupová trasa) to žije. Potkáváme jednotlivé horolezce vracející se z vrcholu, postaršího pána trmácejícího se s velkou krosnou aklimatizovat na bivak nad "Pastušky", i celé výpravy turistů klikatících se za sebou vzhůru svahem jako dlouhý had.

Elbrus Ledovec Terskol

Pastuchových skal (4 700 m) dosahujeme zhruba po dvou hodinách výstupu. Sedáme na kameny, popíjíme čaj a užíváme si jasného počasí a nádherných výhledů do hlubin pod námi. Po chvíli odpočinku sestupujeme zpět do táboru. K večeru roztápíme sníh a připravujeme do termosek čaj, ať se ráno nemusíme zdržovat vařením. Zítra jdeme do akce.

V noci zase pěkně fouká, skoro vůbec nespím. Ve tři hodiny ráno nám rachotí budíky, ale při letmém pohledu ze stanu je jasné, že to hned tak brzy nahoru nepůjde. Venku zuří vichr a vrchol Elbrusu se halí do hustého oblaku. Zalézám zpět do spacáku a konečně na chvíli usínám.

Pohled na Elbrus od stanice Ledovaja baza

Po šesté hodině se vítr trochu uklidňuje. Vstáváme a dlouho debatujeme, jestli dnes vrchol vůbec pokoušet. Kolem sedmé se ale oblačnost téměř protrhává, a tak vyrážíme. Buď to půjde až nahoru, anebo to pojmeme jako další aklimatizační přípravu a o vrchol se pokusíme znovu zítra.

"Když myslíte, že už nemůžete, tak máte ještě minimálně třetinu sil."

Bičováni větrem stoupáme pravidelnými serpentinami po rolbami rozježděném svahu vstříc východnímu vrcholu Elbrusu. Mraky se téměř nepřetržitě přelévají přes jeho špičku, pouze občas na nás nesměle vykoukne. Sluncem zalité baksanské údolí a vymetený hlavní kavkazský hřeben, nám ale při zpětném pohledu nabízí adekvátní kompenzaci.

S přibývající výškou se naše tempo zpomaluje, vítr sílí a slunečního svitu ubývá. Na konečné zastávce ratraků vyvážející na kopec zámožnější turisty si dáváme krátkou pauzu. Dál vede pouze úzký chodník, kterým obcházíme východní vrchol. Cesta je zřetelná, prošlapaná od předchozích skupinek a je velmi dobře značená praporky.

Pohled z jižního svahu Elbrusu na hlavní kavkazský hřeben Vrcholová pyramida západní kopule Elbrusu

Asi po pěti hodinách výstupu přicházíme do sedla zvaného Sedlovina, ležící mezi západním a východním vrcholem Elbrusu. Je větrno, mlhavo, do ideálního počasí to má daleko. To nás ale nikterak neodrazuje a pouštíme se do závěrečného strmého výšvihu. Co dvacet nastoupaných kroků vždy střídavě odpočíváme, v exponovanějších partiích nám pomáhá fixní lano.

Po prudkém vystoupání se ocitáme na plochém vrcholovém platu. Šlapeme dále podél tyčového značení, vrchol stále nevidíme. Je v mraku. Když náhle jako mávnutím kouzelného proutku se oblaka rozestupují a asi sto metrů před námi se zjevuje vrcholová pyramida. Nádherný pocit. V euforii zrychlujeme a za pár okamžiků již stojíme na nejvyšším vrcholu Velkého Kavkazu, podle některých geografů snad i Evropy.

Sestup do táboru Mezi sestupovou trasou pod lanovkou a kamenitou vyvýšeninou Ledovaja baza se v údolí vrásní ledovec Garabaši

Žádná velká slast to tady ale není. Poryvy větru s námi cloumají jako proslulý vichr z hor v divadle Járy Cimrmana, viditelnost je mizerná, spíše nijaká. Navzájem si gratulujeme a v rychlosti se fotíme. Dokonce si v tom fičáku ani nevzpomenu na vlajku, kterou jsem pro tento účel koupil v Praze a již mám sebou v batohu.

Po několika minutách marného boje s větrem se dáváme na pozvolný návrat. Stejnou trasou sklouzáváme do sedla, kde v relativním závětří dopíjíme poslední zbytky čaje. Následuje zdlouhavý, vysilující sestup, který nám časem zpříjemňuje trhající se oblačnost a poslední výhledy do údolí. Po téměř deseti hodinách strávených na nohou se dostáváme zpět do táboru. Přichází velká chvíle, konečně z batohu vytahuji vlajku České republiky a slivovičkou zapíjíme úspěšný výstup.

"Výstup na vrchol končí až úspěšným sestupem."

Ráno opouštíme příjemné zázemí základny horské služby a v rozbředlém sněhu kloužeme k horní stanici lanovky Garabaši. Cestou míjíme roztodivné ubikace vystavené z obrovských barelů a různých kontejnerů, ve kterých bych snad ani nechtěl být ubytován.

S příchodem na přestupní stanici lanovek Mir sněhová pokrývka pomalu mizí, zato se objevují první bary a stánky se suvenýry. Je zde rušno. Z nitra lanovky vystupují hordy výletníků, v okolí panuje čilý stavební shon. Jižní svah Elbrusu již brzy zkrotí další kapacitní lanová dráha s novou sjezdovkou. Bez zdržování mizíme z tohoto hlučného místa a prašnou cestou padáme svahem o patro níž.

Sestup pod lanovkou do střediska Azau

Sestup pod lanovkou je únavný. Nestabilní štěrk pod nohami občas ujíždí a máme co dělat, abychom sebou nepráskli na zadek. Bez pauzy procházíme i kolem další přestupní stanice Staryj Krugazor a v údolí pod námi lze již zahlédnout náš cíl, lyžařské a turistické středisko Azau. Opět se na nás usmívá štěstěna. Dolinou se rozléhá dunivý hřmot motoru a zanedlouho jsme dostiženi obrovským damprem Volvo, valícím se ze stavby.

Průvodce

Řidič zastavuje a my bez váhání využíváme nabídky svezení. Hbitě skáčeme na plošinu vedle jeho kabiny a alespoň na chvíli dopřáváme nohám klid. I pán šofér má však své předpisy a v poslední zatáčce před střediskem nás bez skrupulí vyklápí. Závěrečných pár set metrů proto můžeme dojít vítězoslavně po svých. Vyhládlí a žízniví usedáme do nejbližší restaurační zahrádky a objednáváme si šašlik, který zapíjíme pivkem. Příjemná změna po třídenní konzumaci instantních nudlí a čaje…

"Z hor sestupujeme hlavně proto, abychom se do nich mohli zase vracet."

Hory Trek dolinou Irik: Přes ledovcové plato Džikiugankez a…

Kavkaz… Téměř magické to slovo. Pro mnohé synonymum rozlehlosti, tajemna, nedostupna, pro některé životní…

Hory Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Hory Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Hory Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Maroko Vysoké Tatry, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Cvilín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Labuť Osoblažsko Bernina Karlštejn Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
2. České hrady Templštejn, templářský hrad nad řekou Jihlava,
3. Tipy na výlet Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád v ČR
4. Naše vrcholy Velká Javořina, nejvyšší hora Bílých Karpat
5. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
6. Vesmír Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist