Potoky tady protékají v mělkých údolích a jejich břehy lemují z větší části neprostupné pásy stromů, keřů a odolných trav. I kopřivy a jiné vytrvalé byliny si tu našly svá stanoviště. Člověk by tu nic velkého nečekal, ale najdou se tady místa, která překvapí. A protože tudy vede i železniční trať, je to oblast i snadno dostupná.
Motoráček ze Sušice pozvolna projíždí údolím říčky Ostružné, aby se od ní za Kolincem odpoutal a zdolal stoupání do Malonic. Tato železniční zastávka je nejvýše položená na trati z Horažďovic předměstí do Klatov a pro mě výchozím místem cesty. Dnes to sice nebude nic světoborného, ale nějaký ten kilometr to dá. Tak ještě se podívat do mapy a můžu jít.
Přecházím koleje a mezi křovím s převahou břízek se dostávám na louku u malého rybníčku. Jdu na sever k silnici, která směřuje na Tržek. Šplhá na návrší a já s přibývající výškou objevuji zajímavé pohledy do okolí. Na jižní straně je vidět část Svatoborské vrchoviny s vrchem Javoří (726 m n. m.) a na východě je několik kopečků a rozsáhlé louky.
Stoupání končí a přede mnou je velký hospodářský objekt. Nic hezkého to není. Tabule u silnice mně oznamuje, že víska pode mnou je Tržek. Je tak trochu ukrytá v zeleni a nepřehlédnutelné jsou staré lípy. Mají tu i malou kapli se zvoničkou. Stavení jsou obklopena zahradami. Procházím ves k silnici, které se říká tankovka. Je odtud výhled k Boudovce (729 m n. m.), na které bývaly za komunistů rakety.
Jsem na okraji vsi a rozhoduji se pro sestup do vísky Podolí. Je to větší sešup a na podolské návsi se snad zastavím. Podařilo se a tak mohu začít se seznámením. Na návsi mají zvoničku a dva křížky. O něco dál se mezi stromy bělá docela roztomilý zámeček. Je to obdélná patrová budova s valbovou střechou. Na té je hranolová lucerna s bání. O vsi se poprvé psalo již v roce 1360, ale zámek tu stojí od 1. poloviny 19. století. Na konci vsi po levé straně silnice je Westernový ranč. Tabulka na plotě však oznamuje, že je mimo provoz.
Z Podolí jdu po silnici údolím Podolského potoka. Po několika desítkách metrů odbočuje vlevo na cestu k nedalekému mlýnu. Procházím mezi chatami a pokračuji po lesní cestě nad potokem. Nad ní je příkrý svah se smrkovým lesem a někde úplně nahoře je železniční trať. Cesta najednou končí a rozbíhají se z ní stezky všemi směry. Nedá se nic dělat, musím držet směr a tak volím tu na JZ. Stezka si se mnou hraje na schovávanou, ale k okraji lesa mě dovedla.
Procházím po louce a někde blízko musí být soutok Podolského a Drnového potoka. Nemilým zjištěním je, že potok tady nepřejdu. Pokračuji po proudu k silnici, dostávám se na druhou stranu a jdu do obce Úloh. Silnice je tady dosti živá a tak jdu raději po louce. Ve vsi je na návsi opravená kaple sv. Petra a Pavla. Za obcí po levé straně je zajímavé stavení. Původně to byl kostel, který byl v roce 1781 zrušen a stala se z něho sýpka. Dnes se v něm bydlí.
Za vsí jdu opět po louce a stoupám k železniční trati. Dívám se opět na Javoří tentokrát z druhé strany. Krátká vycházka končí na nádraží v Nemilkově. Od nádraží je hezký výhled na Bruskovský les s vrchy Bruskov (767 m n. m.) a Pavlův vrch (762 m n. m.). Popisovaná cesta je na mapě KČT č. 64 Šumava - Železnorudsko. Ušel jsem asi 10 kilometrů s celkovým převýšením okolo 150 metrů.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.